Hlavní téma fóra Zlaté koruny: Bude ještě hůř?

10. 4. 2009

V Praze se 21. dubna uskuteční čtvrté mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny. V Top Hotelu Praha se opět sejdou stovky účastníků, aby diskutovali na téma „Dopady globální krize“.

Autor: Zlatá Koruna

Zatímco na loňském prosincovém fóru Zlaté koruny se hovořilo ještě o krizi jako o konci bezstarostných časů a fascinoval spíše pohled do zpětného zrcátka, dnes již s napětím hledíme na klikatící se silnici, kterou máme před sebou a o níž nevíme, kam vede. Uplynulo pár měsíců a začalo přituhovat. Dubnovému fóru Zlaté koruny dominuje nová otázka. Ta otázka zní: „Bude ještě hůř?“

Záštitu nad IV. mezinárodním fórem Zlaté koruny převzali místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr Kalousek na fóru vystoupí s jedním z hlavních projevů „Dopady hospodářské krize na ekonomiku České republiky“. Jako otevřená a orientovaná na export je naše ekonomika mimořádně zranitelná, o to více nás musí zajímat, jak se ke krizi bude stavět Evropská unie. Máme šanci něco ovlivnit jako předsednická země? To je téma, kterému se na fóru budou věnovat Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Petr Zahradník, vedoucí kanceláře EU České spořitelny, oba členové Národní ekonomické rady vlády, která kabinetu radí v krizi.

Na téma „Jaká by měla být role státu a centrální banky v současné krizi“ promluví Pavel Řežábek z vedení centrální banky. S velkým očekáváním bude určitě sledováno vystoupení Lubora Žalmana, předsedy představenstva a generálního ředitele Raiffeisenbank. Bude zaměřeno na jedno z nejfrekventovanějších a nejdiskutovanějších témat poslední doby – „Změní banky úvěrovou politiku vůči podnikům?“

Makroekonomické pohledy na krizi nebývají a nejsou radostné. Stačí sledovat prognózy vývoje HDP pro letošní rok. Ještě nedávno začínaly u kladných čísel, pak sestoupily ke kladné nule, nyní se hovoří o propadu kolem dvou procent a některé odhady jsou ještě pesimističtější. Také makroekonomické zásahy mohou být problematické. „Jaký smysl má přijímat nákladná opatření týkající se budoucích událostí, o nichž v lednu 2009 nevíme s jistotou vůbec nic,“ říká Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty VŠE. Měli bychom se snést na zem a začít řešit spíše mikroekonomické než makroekonomické problémy, především to, jak budou fungovat podniky a výroba.

S tímto pohledem přijde na finanční fórum jeden z našich předních ekonomů Milan Zelený, který je přesvědčen, že řešení krize je v podnikovém mikru, ne ve státním makru.