Společnost AŽD v sobotu 20. srpna úspěšně dokončila zkoušky „kompenzátoru ohrožujících proudů“ a Zdeněk Chrdle po několika měsících v klidu usínal. Ředitel firmy totiž na jaře tohoto roku podepsal smlouvu s výrobcem vlaků Pendolino, italskou společností Alstom Ferroviaria. V kontraktu se AŽD zavázala k dodávce zařízení, které vyřeší technické problémy, jež dosud bránily běžnému nasazení souprav za miliardy korun na tuzemské tratě. Týdeník EURO se Zdeňkem Chrdlem hovořil o kontraktu, vývoji produktu i o orientaci firmy na východní trhy.
EURO: Nebylo riskantní podepsat s Italy kontrakt, když jste nevěděli, zda se vám podaří během pár měsíců kompenzátor vyvinout?
CHRDLE: Riskovat se musí, a pokud chceme být předním českým dodavatelem elektronických řídicích systémů, musíme někdy dávat hlavu na špalek.
EURO: Jak dlouho jste se rozmýšlel, než jste Italům kývl?
CHRDLE: Několik týdnů trvalo získat všechny informace. Následovala složitá a poměrně dlouhá jednání s našimi partnery i s Italy před podpisem smlouvy. Několikrát jsem se ještě rozhodoval, jestli ano, nebo ne.
EURO: Můžete vysvětlit podstatu problému?
CHRDLE: Asynchronní motory lokomotiv generují rušivé proudy, které mohou ovlivnit elektronické systémy na trati. Ty řídí a zabezpečují provoz vlaků, řídí činnost přejezdových systémů nebo komunikaci a podobně.
V zadávacích podmínkách tendru Českých drah byla míra rušení přesně definována. Pendolina tato kritéria nesplňovala. Alstom záležitost podcenil, myslel si, že problém vyřeší. Nepovedlo se.
EURO: Proč si Alstom vybral právě AŽD?
CHRDLE: Nejprve problém řešil sám, potom určitě s kolegy v zahraničí. My jsme byli jedna z posledních možností. Měli jsme výhodu, že známe tuzemské lokomotivy a infrastrukturu. Uměli jsme pochopit princip, jakým by šlo problém vyřešit. Měli jsme také dobrého odborného partnera na silnoproud - firmu Elcom. Navíc jsme schopni připravit dokumentaci k validaci zařízení u Drážního úřadu ČR.
EURO: Kdo ponese odpovědnost v případě, že kompenzátor selže? Vy, nebo Alstom?
CHRDLE: Kompenzátor je řešen tak, že nikdy nemůže způsobit nějakou nebezpečnou situaci. Něco jiného je spolehlivost. Kdyby se jedno zařízení porouchalo, strojvedoucí zapojí druhou motorovou jednotku, na které bude další kompenzátor. Pokud by se porouchal i druhý kompenzátor, vlak dojede v režimu pomalé jízdy do nejbližší stanice. Ale vůbec nepředpokládám, že by se někdy porouchaly oba kompenzátory.
EURO: Vyvinuli jste tedy prototyp zařízení, které ještě ve světě není?
CHRDLE: Co vím, tak není. Domnívám se, že kdyby existovalo, tak se na nás Alstom neobrátil. Určitě s našimi partnery zvážíme nějakou průmyslovou ochranu.
EURO: Bude pro vás zakázka zisková?
CHRDLE: Nemám ještě spočítané náklady na kompenzátor. Rozhodně na tom ale finančně nijak nevyděláme. Když to dobře dopadne, skončíme na nule. Filtry na jednu soupravu budou stát do deseti milionů korun. Něco jiného je ale další možnost využití zařízení. Můžeme ho nabídnout jiným výrobcům kolových vozidel, například Siemensu, Bombardieru nebo tuzemské Škodě. Někteří se na nás už obrátili.
EURO: Očekáváte, že by se AŽD s tímto zařízením mohla prosadit na západních trzích. Zatím jste se ale orientovali jen na ty východní. Proč?
CHRDLE: Západní společnosti nás na své trhy nepustí. Chtěli jsme se uchytit v Německu, tamní firmy mají ale obrovský vliv a rozdělený trh. V podstatě bychom se dostali jen k drahé tendrové dokumentaci. V naší branži je navíc třeba přizpůsobit infrastrukturu národním podmínkám a normám. Například v Indii jsme na přizpůsobení systému AŽD jejich předpisům pracovali pět let. Tam jsme nakonec konkurenty porazili. Když se v Dillí otevíraly obálky a AŽD vyhrála, tři zástupci mezinárodních firem si překvapením rychle stoupli a zase sedli. Zvítězili jsme v tendru na dodávku elektronického zabezpečovacího zařízení pro jedenáct malých stanic za třicet milionů korun.
EURO: Stála tak malá zakázka za to pouštět se do tendru v Indii?
CHRDLE: Finanční objem je malý, ale získali jsme certifikáty, díky kterým se můžeme účastnit dalších tendrů po celé Indii. Do budoucna bych tam chtěl založit nějakou softwarovou firmičku. Indové jsou softwarově neuvěřitelně chytří, vždyť i řada počítačových virů pochází z této oblasti.
EURO: Ve kterých zemích ještě působíte?
CHRDLE: Na Slovensku, v Kazachstánu, v Srbsku a v Bulharsku. Zatím jsme se orientovali především na trhy, na které máme historickou vazbu. Umíme se domluvit jazykově i technicky, naše zařízení vycházejí historicky z podobných principů. Například Siemens má výhodu, že svůj systém rychleji přizpůsobí normám v Itálii nebo ve Francii, neboť zde jsou tyto normy podobné. My se zase s Bulhary rusky domluvíme na technických aspektech. V Kazachstánu jsme zkusili zapojit na jejich infrastrukturu systém AŽD a on fungoval.
