Sobotka uložil hledat právní titul na zaplacení 11 miliard ČSOB
Ministr financí Bohuslav Sobotka je zřejmě ve složité situaci a ve sporu mezi Českou konsolidační agenturou (ČKA) a ČSOB o pohledávky s právní vadou je spíše na straně privátní banky. Vyplývá to z dokumentů, které zveřejnil odvolaný předseda dozorčí rady agentury Vlastimil Tlustý. Klíčový je v této souvislosti zápis z jednání, které proběhlo 19. ledna, kdy se definitivně rozhodlo, že prodej sporných pohledávek za jednu korunu je neuskutečnitelný. Nicméně ze zápisu, který má týdeník EURO k dispozici, jasně vyplývá, že ministr nařídil aktivně hledat řešení, kdy ČSOB nebude muset státu platit nic, ačkoli by nejspíše měla uhradit alespoň část ze sporných jedenácti miliard.
Sobotka o zápisu opakovaně prohlásil, že ho neautorizoval, týdeníku EURO však důvěryhodný zdroj potvrdil, že jde o autentický záznam proběhlé diskuse. Mnohé pasáže přitom vyvolávají pochybnosti, zda ministr nenaváděl státní úředníky k obcházení platných zákonů, či dokonce k jejich porušení.
Obtížní dozorci
.
Na začátku jednání, které probíhalo nejprve pouze za účasti zástupců ministerstva a ČKA, se řešila otázka, zda by nebylo procesními kličkami možné vyřadit dozorčí radu agentury z rozhodování nějakého konkrétního případu. V době, kdy se tento problém u ministra řešil, zúčastnili se podle zápisu jednání vedle Sobotky jeho poradkyně Ivana Krynesová-Gage, JUDr. Ondřej Sekanina a JUDr. Petr Slach z advokátní kanceláře Squire, Sanders & Dempsey, jako právní poradci ministerstva. Za ČKA to byli člen představenstva Mojmír Hampl, Renáta Snopková, Jan Mayer a JUDr. Boris Tregler z advokátní kanceláře Salans zastupující agenturu.
V zápise se uvádí: „Pan ministr financí se dotázal zástupců ČKA, zda se v praxi uplatňuje postup podle ust. § 8 odst. 3 zákona o ČKA, to je: Pokud dozorčí rada nepřijme usnesení v záležitostech uvedených v § 7 odst. 2 a tří do patnácti kalendářních dnů od data doručení příslušného návrhu předsedovi dozorčí rady, má se za to, že dozorčí rada s příslušným návrhem souhlasí. Zástupci agentury konstatovali, že podle jejich informací není toto ustanovení využíváno, neboť dozorčí rada se schází a rozhoduje podle potřeby. K dalšímu dotazu ministra bylo řečeno, že pokud by dozorčí rada nemohla vydat rozhodnutí například z důvodu, že by nebyla usnášeníschopná, má dozorčí rada možnost vyslovit svůj nesouhlas s provedením finanční a majetkové operace či úkony ČKA, které převyšují objem 500 milionů Kč v jednotlivém případě, a to až do okamžiku, než by smlouva o takové operaci byla uzavřena, neboť souhlas dozorčí rady je podmínkou platnosti realizace této operace. Pan ministr neměl na věc stejný názor a uložil právním zástupcům MF, tak zástupcům ČKA, aby o této problematice přemýšleli a na příští schůzce sdělili své názory. MF má uvedenou problematiku prověřit na legislativním útvaru vlády ČR.“
Mlčeti zlato.
Sobotkovi se rovněž nelíbilo, že dozorčí rada je informována o průběhu jednání s ministerstvem a ČSOB o osudu pohledávek představujících jedenáct miliard korun. V zápise se o tom píše: „Pan ministr financí dále vyjádřil znepokojení nad tím, že představenstvo ČKA o projednávané problematice informovalo dozorčí radu ČKA, a uvedl, že se chystají určité změny v dozorčí radě. Tato věta, včetně výtky představenstvu ČKA byla následně zopakována i na jednání na nejvyšší úrovni s ČNB a ČSOB. Pan ministr se domnívá, že pokud jednání probíhají a nejsou uzavřena, neměla by dozorčí rada být průběžně informována. Tato poznámka byla uvedena v kontextu s usnesením dozorčí rady č. 6/2006, které říká: „Dozorčí rada žádá představenstvo, aby v souvislosti s rizikovými pohledávkami v celkovém objemu 17 mld. Kč, které byly postoupeny z ČSOB za úplatu 11,1 mld. Kč postupovalo v souladu s § 10 zákona č. 239/2001 Sb., o ČKA a nepřijímalo žádné řešení, které by mohlo ohrozit hospodaření Agentury. Pan Hampl uvedl, že dozorčí radu informuje o probíhajících jednáních, neboť dozorčí rada je dozorčím a kontrolním orgánem, který ze zákona dohlíží na výkon působnosti představenstva, generálního ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti ČKA a považuje to tudíž za svou zákonnou povinnost.“
Najděte důvod.
Nejzávažnější skutečností však je, že podle zápisu ministr hledá cesty k proplacení velké částky peněz ČSOB, bez ohledu na oprávněnost tohoto požadavku. Na jednání podle citovaného zápisu informovali zástupci ČKA ministra, že jediným schůdným postupem jak uspokojit požadavky ČSOB, bude, když ČSOB převezme zpět sporné pohledávky, zaplatí za ně jedenáct miliard a tuto částku mu potom uhradí ministerstvo financí. Tento postup byl označen jako varianta obnovy, neboť uvádí situaci do stavu před předáním sporných pohledávek do ČKA. V zápise se v této souvislosti uvádí: „Právní zástupci MF nedoporučili ministrovi realizaci této varianty s odvoláním na to, že v plnění MF by mohlo být spatřováno plnění podle článku 2.5 Smlouvy a státní záruky, i když se v daném případě o takové plnění nejedná. Pan ministr připustil, že by se mohlo jednat o jednu z variant, o které je zapotřebí jednat a uložil zástupcům stran, aby se sešli a nalezli řešení jediného otevřeného bodu varianty obnovy, to je právní titul plnění MF.“
