K o m e r č n í b a n k a
Po spořitelně je dalším čekatelem na státní transfúzi i Komerční banka. Ani v ní se sanace neobejde bez personálních změn a zejména bez miliardových dotací. Transakce, jimiž se banka pokoušela sama čistit své portfolio, jsou patrně z účetního hlediska problematické.
Je celkem jasné, že ani Komerční banka se nedožije privatizace se současným obsazením kapitánského můstku. Již delší dobu se hovoří o odchodu bývalého šéfa Konsolidační banky a nynějšího druhého muže KB Vladimíra Šulce. Ten nastoupil s novým šéfem Janem Kollertem v době, kdy personální politiku státu v bankách kontrolovala Unie svobody. To ho v současné politické situaci silně diskvalifikuje. Naopak se posiluje pozice náměstka Petra Budinského, který si více rozumí se současnou vládní garniturou. Nese však na hřbetě vzhledem k délce své účasti v managementu banky pořádný díl odpovědnosti za hloubku jejích současných potíží. Šéf Kollert podle informací týdeníku EURO nikomu nestraní, což však neznamená, že by měl neotřesitelnou pozici. Problémy banky jsou hluboké a dosavadní výsledky jejich řešení nepřesvědčivé.
Kouzelník nepřišel
Dozajista by bylo velmi dobré, pokud by se naše banky naučily něco z Copperfieldova umění, protože pak by problém se špatnými úvěry, který je trápí, byl vyřešen. Stejně jako tento světový mág nechal zmizet náhodně vybrané lidi, nechaly by banky zmizet špatné úvěry. To je přání na první pohled absurdní a nereálné, ovšem s jistým nadhledem lze říci, že proces sekuritizace úvěrů mu je podobný. Sekuritizace čili krátce řečeno rozložení (lépe řečeno spíš odložení) rizika nesplácení úvěrů na delší období totiž při jistém zjednodušení na předem stanovený čas skutečně pomyslně „nechá zmizet špatné úvěry z banky. Smyslem této operace je odsunout povinnost banky tvořit k nim opravné položky. Stejně jako Copperfield za čas zmizevší diváky vrátí zpět do jejich sedadel, na své místo po čase usednou zpět i špatné úvěry. Ovšem pokud je ten čas dostatečně dlouhý, banka si stačí postupně vytvořit opravné položky. Ale stejně jako magie i tato operace má své náklady a svá rizika.
Složitá transakce
Sekuritizaci čili rozložení tvorby opravných položek ke špatným úvěrům provedla na konci loňského roku Komerční banka a následně i Investiční a Poštovní banka. Tuto obchodní transakci provedly obě banky s firmou Credit Suisse Financial Products, dcerou investiční banky CS First Boston. U Komerční banky se týkala úvěrů v objemu pěti miliard korun a doba, po kterou se banka pomyslně zbaví těchto špatných úvěrů a bude je moci přesto vymáhat a tvořit na ně opravné položky, je dvacet let. IPB objem transakce nezveřejnila s tím, že celá operace ještě dobíhá a podrobnosti sdělí až spolu s celoročními výsledky hospodaření. Obě banky prohlásily, že podobný typ transakce v minulosti úspěšně uskutečnily bankovní domy v zemích OECD. Stejnou nebo podobnou operaci chtěla provést i Česká spořitelna, ovšem podle informací týdeníku EURO jí bance auditor, firma KPMG, nedoporučila.
Stoprocentní to není
V čem je riziko této transakce? Podle některých odborníků je vše v pořádku, pokud se auditor řídí českými účetními standardy, ovšem nemusí celou operaci uznat podle mezinárodních účetních standardů. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak by samozřejmě objem špatných úvěrů a potřeba tvorby opravných položek oběma bankám zpět stoupla.
To nevylučuje například Jan Jareš z auditorské firmy HZ Praha.
„Zatímco české účetní standardy nerozlišují mezi cizími zdroji, tedy například podřízeným dluhem a sekuritizací, mezinárodní standardy ano. Podle nich musí auditor posoudit, zda jsou cizí zdroje dostatečně právně jištěny a zda jsou kvalitní. Zatímco podřízený dluh je považován za nejprůhlednější cizí zdroj, sekuritizace není zdrojem obvyklým. Kromě toho každá auditorská firma má jiná vnitřní pravidla, tedy různý názor na právní zajištění a kvalitu zdrojů, uvedl pro týdeník EURO Jareš.
Přestože banky neřekly jasně, v čem ona obchodní transakce zvaná sekuritizace úvěrů spočívá, je pravděpodobné, že půjde o jistý druh úvěru či zajištění. Co je obecně podstatou této operace? „Tyto transakce jsou například běžně používané ve Spojených státech a obecně jde o to, že část aktiv, například určitý počet hypoték, je převedena na cenný papír, který je obchodovatelný, vysvětlil pro týdeník EURO Vladimír Kreidl z Patria Finance. Namísto deseti hypoték tak může autor celé transakce získat na určitou dobu likvidní zdroje, kupující zase právo inkasovat úroky z onoho cenného papíru plus samozřejmě splátky z oněch hypoték.
„V případě našich bank nejde přímo o to, že se úvěry prodaly další firmě. Ty zůstávají dál v bilanci bank. Dcera CS First Boston zřejmě v podstatě dala záruku za to, že úvěry budou splaceny, a tím riziko nesplácení přešlo z banky na ni. Namísto špatných úvěrů tak banka získá de facto nový úvěr, jehož kvalita je dána dobrým jménem a vysokým ratingem CS First Boston. Banka se tak na předem domluvený čas zbaví části špatných úvěrů, ovšem za tuto transakci samozřejmě musí platit, a to zřejmě částku nikoliv nepodobnou úroku za úvěr. Smyslem této operace je zbavit banku okamžité povinnosti tvořit opravné položky, uvedl pro týdeník EURO mluvčí České národní banky Martin Švehla. „Považuji ovšem za legitimní, pokud je tato operace předmětem dohadování mezi bankou a jejím auditorem, dodal.
„Pokud firma CS First Boston poskytla vlastně záruku za špatné úvěry, pak je samozřejmě možné, že kvalitu a zajištění celé operace bude auditor přísně posuzovat a může k ní mít výhrady, uvedl analytik Patria Finance Martin Vojta.
Otevřená hra
„Tuto operaci jsme dopředu projednali s auditorem a oznámili jsme ji samozřejmě i bankovnímu dohledu České národní banky, prohlásila ředitelka odboru marketingu IPB Barbora Tachecí. Stejným dechem hovoří i mluvčí KB Ivo Polišenský: „Operaci, kterou jsme provedli, jsme projednali s naším statutárním auditorem, firmou Delloitte & Touche, což je bývalý auditor ČNB, a byl o ní informován i bankovní dohled.
Ale výrok auditora k celoročnímu hospodaření ještě žádná z bank nemá v kapse. Není vyloučeno, že bude obsahovat upozornění, že podle mezinárodních standardů nelze tuto obchodní transakci uznat.
Následky
Co by to znamenalo? Očišťování úvěrového portfolia stejně jako posilování kapitálu podřízeným dluhem, případně navyšováním základního akciového kapitálu dělají banky s jedním hlavním cílem, a sice udržet si dostatečnou kapitálovou přiměřenost, tedy daný podíl mezi kapitálem banky a objemem poskytnutých úvěrů vážených stupněm rizika nesplácení. Tu stanovila centrální banka na osm procent. „Limit osmi procent je doporučen Basilejským výborem a myslím si, že pro naše banky by postačoval i mírně nižší, tvrdí Jareš. Nicméně centrální banka je přísná.
Hlavní otázkou tedy je, zda by se Komerční banka dostala pod onen limit, pokud by auditor sekuritizaci pěti miliard úvěrů neuznal. Ostatně celkový objem úvěrů pod zvláštní kontrolou, tedy nestandardních, pochybných a ztrátových, má KB podle údajů k 30. září 1998 zhruba za 66 miliard. Z toho je vidět, že sekuritizace s pěti miliardami je vlastně spíš pokusem, který pokud nevyjde, tak se nic závratného nemusí stát. (Ostatně zřejmě i proto nedoporučil auditor tuto operaci České spořitelně, která měla loni udržení dostatečné kapitálové přiměřenosti skutečně na hraně, takže by pro ni byla sekuritizace zřejmě příliš rizikovým krokem.)
Podle údajů k 30. září má Komerční banka kapitálovou přiměřenost nad devíti procenty, takže i kdyby tento projekt nevyšel, neklesla by pod osm procent. Ovšem pokud by se samozřejmě nějak radikálně nezměnila výše odhadované účetní ztráty. Ta činila ke třetímu čtvrtletí 9,5 miliardy korun a banka prohlásila, že ji do konce roku již nezvýší. Předběžné výsledky hospodaření za celý loňský rok má ovšem oznámit až 26. února, takže do té doby je potřeba počkat. Pokud by vyšší ztráta více „ukousla z kapitálu banky, poznamenalo by to jistě i ukazatel kapitálové přiměřenosti, který by klesl.
Ztrátou ve výši 9,5 miliardy korun by se snížilo vlastní jmění Komerční banky z 33,5 na 24 miliard korun.
Zahlcená čistička
I pokud projde hospodaření banky za loňský rok všemi auditorskými úskalími, letos bude muset dál pracovat na čištění portfolia a to ještě zjevně bude zapotřebí účast státu na navýšení kapitálu v případě, že se banku nepodaří do konce roku zprivatizovat.Podle dřívějších prohlášení zástupců KB bude nutné letos v rámci dodržení přísnějších opatření ČNB (povinnost tvořit stoprocentní oprávky ke ztrátovým úvěrům) vytvořit zhruba šest miliard korun rezerv. Ve svém portfoliu má banka k 30. září 1998 za 66 miliard úvěrů pod zvláštní kontrolou (bez odečtení pěti miliard úvěrů, u nichž proběhla sekuritizace), z toho 50 miliard Kč je podle interní klasifikace banky ztrátových. Tyto úvěry jsou zhruba z poloviny kryty rezervami (za 26,7 miliardy). Problematický tedy zůstává objem kolem 33 až 38 miliard korun špatných úvěrů, jenž je kryt zástavami. V portfoliu banky je celkem 241 miliard Kč úvěrů. Zbude jí zhruba 24 miliard vlastního kapitálu. I pokud by neposkytovala žádné nové úvěry, očekávaná stagnace nebo možná i pokračující propad ekonomiky jistě dál zatočí i s kvalitou úvěrového portfolia.
Pokud tedy nedojde k rychlému prodeji státního podílu, což zřejmě nelze očekávat, čeká banku další tvrdý boj. Devět metod, kterými banka může čistit své portfolio, případně posilovat kapitál, je již známo. Jde tedy o to, které lze reálně použít. U České spořitelny již stát poměrně výraznou injekci poskytl a ještě poskytne, bezohledný nemůže zůstat ani k první dámě v níž drží 48procentní podíl.
