Portfolia investičních fondů
Skutečné otvírání fondů se blíží a jejich správci se urychleně snaží zbavit akcií ze svých portfolií, aby je proměnili v likvidní prostředky pro podílníky chtivé výplat. Bohužel se jim to v poslední době příliš nedaří, na tuzemském trhu to tiž nejsou k mání kupci. Podílníkům fondů by to však naštěstí vrásky na čele dělat nemělo.
O tom, že domácí ani zahraniční investoři se do nákupů akcií z majetku fondů nehrnou, svědčí několik inzerátů, které v poslední době vyšly v denním tisku a v nichž renomovaní správci shánějí kupce pro své akciové podíly.
Jen v minulém týdnu formou veřejné obchodní soutěže nabízela Investiční kapitálová společnost Komerční banky osm zajímavých titulů k prodeji. Mezi nimi například deset procent základního jmění ETA či třináct procent stavební firmy Subterra. Pr vní Investiční pak zase ve čtvrtek nabídla zájemcům akcie Jihočeských lesů České Budějovice či Lesní společnosti Hradec Králové.
Už počátkem května pak 1. IN nabídla ve veřejné soutěži 68 firem z portfolia Restitučního investičního fondu. Konkrétně šlo o prodeje tří procent, které RIF historicky zdědil z dob, kdy mu byly do jeho majetku dány vždy tři procenta každé firmy jdoucí do kuponové privatizace.
Podílníci se bát nemusí
Dvacítka největších a nejznámějších především bakovních fondů již o svých časových horizontech otevření a umožnění výplat podílníkům za skutečnou hodnotu majetku informovala. Tyto fondy mají už majetek v průměru ze 70 procent v l ikvidní podobě (v hotovosti či obligacích). Podílníky by proto podle analytiků neměl případný neúspěch fondů v prodejích ve výši vypláceného majetku ohrozit. „Tady bych problém s výší majetku pro podílníky neviděl, jde spíše o image správc ů, kteří nedokážou své podíly udat, říká Dalibor Mátl, fondový analytik ve společnosti Atlantik Portfolio Management.
Nicméně správci to nebudou mít nikterak jednoduché. Nabízené podíly jsou totiž pro případné kupce buď příliš malé, anebo, je-li balík přijatelně velký, podnik má už majoritního vlastníka. Ten nemá většinou zájem přikupovat další akcie a ostatním investorům se do někým ovládnutého p odniku prostě nechce jít.
Že o nabízené podíly není valný zájem, potvrzuje třeba tiskový mluvčí První Investiční Tomáš Kopřiva, podle kterého sice nějací zájemci v případě akcií RIF jsou, ale není to nic světoborného. To potvrzují i představitelé IKS KB, podle nic hž se třeba před dvěma lety prodávalo daleko lépe.
Přísná komise
Ve hře je však ještě jeden aspekt, který může s případnými naplánovanými časovými horizonty otevření zamíchat. Jde o zvýšené - ale nutno přiznat, že v zájmu ochrany akcionářů a podílníků naprosto chvályhodné - požadavky Komise pro cen né papíry, jež se objevily v jí nedávno zveřejněné kuchařce o otvírání fondů.
Přesvědčily se o tom na vlastní kůži třeba fondy ve správě První Investiční -konkrétně Restituční investiční fond. Představenstvo fondu totiž nedávno rozhodlo, že do programu červnové valné hromady nebude zařazen bod o přeměně na otevřený podílový fond, protože do jejího konání nebude možné připravit všechny podmínky pro tr ansformaci. Ve stanovisku komise se totiž nově objevil požadavek, aby cenné papíry oceňované nulovou hodnotou byly prodány ještě před schválením přeměny. Takových titulů má RIF právě oněch 68, které se zatím příliš prodat nedaří a to horizont otevře ní fondu oddaluje.
Podobné je to i s podílovými fondy První Investiční, kde byl záměr fondy otevřít do poloviny letošního roku. To se však zkomplikovalo opět tím, že komise vyžaduje vyšší likviditu než První Investiční předpokládala - konkrétně komise požaduje 84proc entní likviditu, kdežto spravující společnost se připravovala, že bude stačit pouze 70procentní hotovost.
