Společnost Neuralink vyvíjející mozkové implantáty se připravuje na klinické testování na lidech. K tomu by se ráda uchýlila ve spolupráci s Barrowovým neurologickým institutem, jedním z největších neurochirurgických center v USA. S odkazem na šest interních zdrojů to uvedla agentura Reuters. Na zmíněných čipech pracuje společnost miliardáře Elona Muska už od roku 2016, přičemž věří, že by mohla přinést průlom v léčbě neřešitelných stavů, jako je třeba ochrnutí či slepota.
O postup do další testovací fáze Neuralink již nějakou dobu usiluje. Loni mu tento krok zamítl americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který své rozhodnutí odůvodnil tím, že má velké bezpečnostní obavy o zdraví potenciálních dobrovolníků. A i když se společnost snažila od té doby zmíněné překážky odstranit, zatím stále není jasné, kdy (a jestli vůbec) bude v tomto ohledu úspěšná.
Podle zdrojů, jež si přály zůstat v anonymitě, jednal Neuralink o možném partnerství i s dalšími centry. To ale samozřejmě nemusí vyústit ve spolupráci. Sám Francisco Ponce, ředitel Centra pro neuromodulaci a rezidenčního programu neurochirurgie v Barrow, odmítl společnost Neuralink komentovat, uvedl však, že jeho institut „disponuje předpoklady pro provádění takového výzkumu implantátů, protože má v této oblasti dlouholeté zkušenosti“.
Instituce by prý mohla standardizovat takové zákroky, při kterých může být pacient uveden do spánku. Dnes je naopak řada operací mozku prováděna za pomoci lokální anestezie, neboť je důležité, aby s lékaři komunikoval.
Povolení, které dosud nikdo nikdy nezískal
Ponceův plán je dle Reuters v souladu i s Muskovou vizí. Kromě toho miliardář a většinový vlastník Twitteru usiluje o to, aby se implantáty společnosti Neuralink staly stejně rozšířené jako laserové operace očí. Jak by případná spolupráce s neurochirurgickým centrem vypadala, je však otázkou. Koneckonců, zařízení, která instituce Borrow dosud implantovala, se od těch Muskových liší.
Odborníci potenciálního partnera pracují s čipy pro hlubokou mozkovou stimulaci, která byla FDA schválena už v roce 1997, a to konkrétně jako pomoc při snižování Parkinsonova třesu. Od té doby byla implantovaná více než 175 tisícům lidem.
Zařízení společnosti Neuralink oproti tomu pracuje na principu propojení počítače s mozkem. Tuto funkci už potvrdilo testování na primátech, kdy díky zabudovanému čipu dokázali pohnout kurzorem myši na monitoru. A to ,pouhou myšlenkou‘. I proto firma věří, že by zmíněná technologie mohla pomoci lidem s poškozenou míchou. Těm teoreticky kromě funkčnosti těla může navrátit i schopnost verbální komunikace – nutno však podotknout, že žádná společnost v USA povolení uvést podobnou novinku na trh dosud nedostala.
Samotná unikátnost projektu či zamítnuté testování na lidech není jedinou komplikací, které Neuralink v poslední době čelí. V loňském roce začalo americké ministerstvo zemědělství ve společnosti prověřovat také možné porušování předepsaných životních podmínek testovaných zvířat. Obavy z urychlených pokusů, jež vedly ke zbytečnému utrpení a úmrtí těchto živočichů, pak agentuře Reuters popsali i bývalí a současní zaměstnanci.
Vyšetřování zahájilo také tamní ministerstvo dopravy, které mělo podezření na nesprávné zacházení s nebezpečnými patogeny během fáze pokusů na zvířatech. Tu společnost v letech 2018 až 2020 absolvovala ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Davisu.
