Ministr průmyslu Karel Havlíček neopakuje chybu svých předchůdců a při debatě o drahých datech obratně manévruje mezi slovy tak, aby nenaštval spotřebitele ani operátory. „Přicházejí akce a garantuji vám, že budou přicházet další“ říká o levnějších cenách za datové služby, po kterých Češi už dlouho volají.
* Kdy budou v Česku fungovat moderní sítě 5G?
Na začátku je třeba říct, co 5G vlastně je. Ve světě se nyní hovoří hlavně o pokročilé 4G a my jsme připravili první jízdní řád, který pracuje právě s pokročilými technologiemi 4G. Jsou znalci, kteří pochybují, zda je lze tak nazývat, to je ale technikálie. Podstatné je, že to bude moci vykonávat vše, co se od sítě očekává v oblasti průmyslu, dopravy, komunikace, smart cities nebo třeba i virtuálních her, a že bude rychlá. V roce 2020 proto představíme první město, které by mělo mít parametry pokročilé 4G.
* Už je město vybrané?
Není. Hledáme město mezi 30 až 50 tisíci obyvateli, které by mělo mít rozvinutý průmysl, důležitý dopravní uzel, měla by tam být solidně zastoupená mladá generace, která moderní technologie hodně využívá, a třeba by tam měla být i univerzita. Na takovém městě chceme model odzkoušet a vychytat všechny mouchy. Vybrané město ale nebude ničím výjimečné, akorát bude mít síť dříve než ostatní.
* Kdy tedy přijdou na řadu ostatní?
Dalším přelomovým rokem bude 2025 a pak 2030. V roce 2025 by mělo být pokryto území, na němž žije 70 procent obyvatel, a dále by měly být pokryty všechny hlavní železniční a dálniční koridory a města nad padesát tisíc obyvatel by měla být pokryta z 95 procent. Do roku 2030 by mělo mít k rychlé síti přístup 99 procent obyvatel. Role státu není přitom sypat peníze do firmy A nebo B, ale vytyčit hřiště a postavit na něj rozhodčího. Hru si musejí odehrát hráči sami.
* Totéž lze říct o připravované aukci kmitočtů, od níž si mnozí slibují příchod nového operátora. Už víte, jak budou nastaveny podmínky aukce?
Aktuálně probíhá veřejná konzultace a následně se aukce vypíše. Mohla by proběhnout na konci tohoto nebo na začátku příštího roku. Není však potřeba připravit jen atraktivní podmínky samotné aukce, musí na to být připraven i trh. Má-li sem přijít čtvrtý operátor, musíme vytvořit podmínky, aby sem přijít chtěl. Musí vědět, že má šanci přetáhnout klienty konkurence a že se mu náročná investice vrátí. Už jsme proto připravili legislativní balíček, na kterém se v zásadě shodly všechny parlamentní strany a který maximálně zjednoduší přechod od jednoho operátora k druhému. Tento elementární předpoklad a diskuse o tom, že čtvrtý operátor přijde, zároveň už působí psychologicky na trh a ten na to slyší. Vidíme, že už jedna akce operátorů na levnější data následuje druhou.
* Premiér a operátoři si přes média vyměňovali názory na to, komu zákazníci vděčí za výhodnější nabídky dat. Znamená to snad, že neomezená data vyjednala vláda?
Vláda je nevyjednala, ale je to důsledek tlaku vlády. To je nezpochybnitelné a klidně to podepíšu krví. Vláda nerozhoduje, jestli sleva bude deset nebo třicet procent, a T-Mobile má pravdu, když říká, že ceny si určuje on. Určuje je ale na základě tlaku, který existuje. Operátoři k nám chodí každý týden, my s nimi jednáme a i oni uznávají, že trh je pokřivený, cena pro korporace je extrémně nízká a pro spotřebitele extrémně vysoká. Na druhé straně, když je v minulosti regulátor nechal, tak proč by to dělali jinak.
* Kdyby tedy Český telekomunikační úřad (ČTÚ) začal vyvíjet tlak dříve, měli bychom i dříve nižší ceny?
ČTÚ měl být jednoznačně aktivnější. Ztrácel za velkými hráči a ti neměli na straně státu rovného soupeře. V takovém případě se jim nedivím, že se chovali, jak se chovali.
* To přece ale nebyla jen chyba ČTÚ, ale i ministerstva a vašich předchůdců.
Neříkám, že to nebyla chyba minulých vlád či ministrů, a nechci teď jmenovat toho nebo onoho. Říkám jen, že to teď řešíme aje to akutní záležitost. Operátoři musejí mít naproti sobě někoho, kdo je schopen tvrdě vyjednávat. Mezi operátory jsou přitom velké rozdíly, někteří jsou zdravější, jiní více spolupracující. To prostředí není vůbec jednoduché, musíme ho řešit a řešíme ho. A v důsledku toho přicházejí akce a garantuji vám, že budou přicházet další.
* Zaznívají názory, že ČEZ má velkou distribuční síť a mohl by se z něj stát, když už ne čtvrtý operátor, tak aspoň ten, kdo by mohl vytvářet tlak na ostatní hráče na trhu. Je to pravda?
To jsou spekulace, ČEZ je virtuální operátor, je to jeho další byznys a já to nechci hodnotit. My chceme hlavně vytvořit aukci, která bude férová, nestranná a firmy se o kmitočty poperou. Z našich jednání mohu říct, že investoři zájem projevují. Jednáme přitom v zahraničí a jednáme i v České republice.
* Když už jsme u společnosti ČEZ, jaký je aktuální stav kolem výstavby nových jaderných bloků?
Během několika dnů bude vypsáno výběrové řízení na právní kancelář, která zabezpečí právní záležitosti první etapy, jež by měla popsat finanční, investiční a obchodní model, roli vlády a společnosti ČEZ. Jakmile bude právní kancelář vybraná, což bude někdy v září, okamžitě zahájíme jednání s firmou ČEZ a do konce roku bychom chtěli mít uzavřenou smlouvu. Tato vláda tedy rozhodne o tom, za jakých podmínek se bude stavět. Příští vláda může rozhodnout, kdo bude stavět.
* Jakou variantu upřednostňujete?
Investorem by měl být ČEZ. Stát pak musí sehrát důležitou roli, aby si ČEZ půjčoval za maximálně výhodných podmínek, jako by si půjčoval sám stát. Cena peněz se totiž odrazí ve výši investice a nakonec i v ceně elektřiny. To všechno však bude tématem podzimních jednání mezi státem a společností ČEZ ajá nechci předbíhat. Co se však týká jádra, v tuto chvíli chceme hlavně uloupnout v maximální míře zakázky pro české firmy na maďarské elektrárně Paks.
* V jakém smyslu?
Naší ambicí je, aby Česká republika byla lídrem v oblasti energetiky v zemích V4, zemí orientovanou na jádro. Jaderná elektrárna se dodělává na Slovensku, během jednoho dvou let se začne stavět v Maďarsku, otázka je, jestli se začne stavět v Polsku, ani to však nelze vyloučit. A samozřejmě se předpokládá, že se bude stavět v České republice. Formujeme skupinu silných energetických společností, které by mohly sehrávat důležitou dodavatelskou roli a na další generace tady můžou mít zajímavé zakázky.
* Pořád se mluví o tom, že se nic nestaví a český průmysl ztrácí schopnost se na těchto zakázkách podílet. Nezačali jste s tím pozdě?
V tuto chvíli se připravuje energetický mix na roky 2030 až 2040, energetika není o tom, že se dneska řekne a zítra se začne stavět. V Česku se samozřejmě diskutuje o jádru, kdy se však začne stavět, zůstává dál nejisté. Může přijít desetiletí, kdy firmy nebudou dodavatelsky nasycené. V Maďarsku ta šance dnes je. Proto jsem tam byl, mluvil s premiérem Orbánem a jeho ministry a chceme se dále pravidelně scházet. Jde o zakázky, které nutně potřebují podporu vlády a role ministra je hrozně důležitá.
* Každý nový ministr má nějaký strategický plán, jak rozběhne český průmysl. Ten plán pak odejde s ministrem a nic se nestane. Máte také takový plán?
Já jsem na rozdíl od některých svých předchůdců realizační člověk a nedávám si nerealizovatelné cíle. Navíc nevím, jestli budu ve funkci do konce měsíce, nebo do konce období a jak dlouhé to období bude. Snažíme se proto vytvořit takové zázemí, aby po mně nebyla potopa.
* Co vás tedy přežije?
Aniž by šlo o moji osobu, nastala specifická a dobrá situace a tu je potřeba využít. Jsem ve třech pozicích, v rámci Rady pro výzkum, vývoj a inovace odpovídám za vědu, dále pak za resort průmyslu a jsem také místopředsedou vlády pro ekonomiku. Poprvé se tedy historicky spojila věda, průmysl a národní hospodářská politika. Celou vizi proto formuluji do národní hospodářské strategie, která tady 25 let nebyla.
* O čem bude?
Nechci, aby šlo o akademický dokument zpracovaný poradenskými firmami. Strategii vytvoří hlavně trh a my jí dáme parametry, založené na stabilitě, přidané hodnotě a nezávislosti. Musím si sednout se Škodovkou, se Siemensem, zástupci podnikatelů i odborů a řadou dalších a od nich chci slyšet, co plánují v roce 2030. Ať už půjde o přechod na elektromobilitu, vodík, autonomní řízení vozidel, Průmysl 4.0, nebo umělou inteligenci, už dneska musíme představit jízdní řád. Chtěl bych, aby strategie byla do konce roku hotová. Popíšeme v ní naše ambice do roku 2030 v oblasti energetiky, průmyslu, strategických investic, rozvoje regionů, inovací, dopravy, školství, ale třeba i marketingu České republiky.
* Bude na to rozpočet mít?
Jsme na vrcholu ekonomického cyklu a jsme na tom dobře. Máme nejnižší zadlužení za několik desítek let, HDP nám roste mezi dvěma třemi procenty, máme nízkou míru nezaměstnanosti, stabilní pracovní trh. Máme perfektní firmy, živnostníky, lidi, kteří pracují, vládu, která tomu dává parametry. Uhráli jsme si tady dobré prostředí a při veškeré kritice nemůžeme popřít, že se nám daří dobře a svět to takto vnímá, navíc máme jasnou vizi. Nyní jde o to, abychom ty peníze neprojedli. Alokujme je tedy rozumně do budoucnosti. Vláda dnes dává 135 miliard do investic, do výzkumu a vývoje plánuje na příští rok 38 miliard korun. A pak tady máme strukturální peníze, na další období dostaneme zhruba 500 miliard. Ty musejí jít do infrastruktury, školství, inovací a do výzkumu. Velkou prioritou mého resortu proto je dobře naformulovat programy. Musíme také efektivně využívat prostředky Evropského investičního fondu, Evropské investiční banky, daleko více si líznout z Junckerova balíčku, nejenom 0,1 procenta. Pokud sečtete národní peníze, peníze na výzkum, na investice, strukturální fondy a další finanční nástroje, které Evropa nabízí, tak těch peněz máme přebytek. Je to jenom o tom, umět s nimi zacházet.
Vláda neomezená data nevyjednala, ale je to důsledek tlaku vlády. To je nezpochybnitelné a klidně to podepíšu krví. Navíc nevím, jestli budu ve funkci do konce měsíce, nebo do konce období a jak dlouhé to období bude. Snažíme se proto vytvořit takové zázemí, aby po mně nebyla potopa. Karel Havlíček (49)
• Vystudoval Stavební fakultu ČVUT, doktorské studium dokončil na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Na Fakultě financí a účetnictví se habilitoval na docenta. • Vybudoval skupinu Sindat, která zastřešuje podniky působící v oblasti průmyslu, služeb a nových technologií. • Léta hájil zájmy malých a středních firem z pozice šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Působí jako místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. • Je ženatý, má dvě děti. Má rád rockovou a folkovou hudbu. Ve volném čase píše sloupky o Pink Floyd, Leonardu Cohenovi či Davidu Bowiem.
O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz
