V blížící se polovině mandátu Miloše Zemana se o funkci prezidenta hlásí první kandidáti
Londýn, krypta kostela svatého Martina v polích. Večer 14. května 2014. Tady, několik metrů pod Trafalgarským náměstím, se schyluje ke zvláštnímu setkání.
Dvou osob, které se ještě nedávno moc neznaly, každá se totiž pohybovala v trochu jiné společnosti lidí. Tomáš Halík přichází ověnčen právě obdrženou Templetonovou cenou za mezináboženský dialog. Míří vstříc hloučku známých postav, z nichž všechny by se daly označit za takzvané „pravdoláskaře“. Až na jednoho. Skupince totiž vévodí pražský developer, sponzor Oxfordské univerzity Luděk Sekyra a jeho vyprávění. „Pravdoláskaři“ včetně londýnského velvyslance Michaela Žantovského či filozofa a bývalého šéfa Občanské demokratické aliance (ODA)Daniela Kroupy holohlavého byznysmena s pronikavě modrýma očima bedlivě poslouchají.
Hlouček se náhle rozestoupí, aby udělal prostor pozdravu zjevně dvou nejdůležitějších postav večera. Halík oběma svýma obrovskýma rukama tiskne hubené Sekyrovy prsty: „Pane doktore, děkuji.“ Děkovat si mohou navzájem. Právě tehdy vzniklo oboustranně výhodné spojenectví, které má za cíl jedinou věc. Aby Tomáš Halík v březnu 2018 vstoupil na Pražský hrad jako jeho pán. Pochopitelně za finančního přispění miliardáře, dlouholetého největšího sponzora lidovců. Doktor práv Sekyra už po Halíkovi nechal pojmenovat posluchárnu v nově zrekonstruované budově Sekyra House na Harris Manchester College v Oxfordu. Sekyra s Halíkem vloni na podzim v jednom z oxfordských parků také společně odhalili Havlovu lavičku.
NOVÝ MANAŽER PRAVDOLÁSKY Proč by mohl mít Sekyra zájem dostat svého člověka na Hrad? Na post, který má jen pramalý vliv na Sekyrovy developerské projekty v širším centru Prahy? Jde o prestiž a kontakty. Podobně jako v případě sponzoringu Oxfordské univerzity, kde developer s někdejšími bohatými kontakty na pražské politické podnikatele nyní s využitím své oblíbené antické filozofie sepisuje akademickou práci o etickém rozměru politiky. Díky těmto aktivitám se Sekyra posouvá k intelektuální elitě – londýnské i pražské. To pak zvyšuje jeho společenský význam. V posledních měsících bezpochyby nahrazuje Zdeňka Bakalu na postu jakéhosi „manažera české pravdolásky“. Pravidelně se stýká nejen s Halíkem, Žantovským, ale také s ministrem kultury Danielem Hermanem nebo s bratrem Václava Havla Ivanem. „Před časem se mě zeptal jeden z amerických profesorů, které významné morální autority kromě Masaryka, Patočky a Havla v Česku máme. Tehdy jsem chvíli přemýšlel, ale dnes bych bez rozpaků odpověděl: Tomáše Halíka,“ vysvětluje byznysmen, proč tolik tíhne k Halíkovi a je mu případně ochoten i financovat prezidentskou kampaň.
Halík už téměř rok v souvislosti se svou prezidentskou kandidaturou kličkuje. Na jedné straně ji považuje za „nepravděpodobnou“, na druhé straně ji připouští. Podle informací týdeníku Euro se jí však opravdu vážně zabývá. A to i ve spolupráci se Sekyrou.
„Pan Sekyra je jedním z lidí, se kterými diskutuji o etických rozměrech podnikání a politiky,“ uvedl kněz. Oba teď mají ještě více společných témat. Zatímco Halík stráví druhou polovinu roku hostováním na katolické univerzitě Notre Dame v americké Indianě, Sekyra bude dál pilovat svůj filozofický traktát na nejlepších zámořských univerzitách včetně Harvardu či Princetonu.
Halíkův vstup do kampaně bude záviset na tom, kdo z dalších kandidátů se o funkci přihlásí. Zejména zda bude mít reálnou šanci postoupit do druhého kola. A navíc v českém prostředí se stalo zvykem, že kandidát na prezidenta musí být svými věrnými tak trochu přemlouván, aby to nevypadalo, že po postu příliš prahne. To byla strategie Miloše Zemana i Karla Schwarzenberga. Jinak by to mohlo voliče odradit. Třeba jako v případě Jana Fischera, který svůj zájem kandidovat ohlásil před třemi lety jako jeden z prvních, ale jeho dlouhá kampaň se ke konci „přehřála“. Halík proto zatím dle zkušeností svých předchůdců volí vyčkávací taktiku. Neváhá se však hlasitě vyjadřovat ke kontroverzním tématům, jako byl například lednový masakr v pařížské redakci Charlie Hebdo. Svým postojem kritizujícím nedostatek žurnalistické odpovědnosti redaktorů časopisu vyvolal mezi českými intelektuály vášnivé debaty. Halík se tak stále více umí prosadit do veřejného prostoru. Je velmi pravděpodobné, že by jeho případnou kandidaturu nakonec podpořila KDUČSL. Předseda strany Pavel Bělobrádek to na přímý dotaz týdeníku Euro nevyloučil, ale připomněl: „To je ještě opravdu daleko.“ PREZIDENTOVA PERMANENTNÍ KAMPAŇ Ano, volby v roce 2018 zatím rozhodně nejsou pro české politiky a osobnosti veřejného života tím nejdůležitějším tématem, ale kampaň se už teď zvolna rozbíhá. Při pohledu na online prezentaci někdejšího ministra průmyslu a obchodu v Klausových vládách 90. let Vladimíra Dlouhého má volič skoro pocit, že už jsme v horké fázi kampaně. Na svých osobních stránkách se Dlouhý hned v úvodu představuje jako „respektovaný ekonom a prezident do nepohody“. Následuje výčet všech jeho úspěchů. Na Facebooku zase nedávno nechal své fanoušky volit, čím by chtěli v Česku platit. „Pro korunu dejte sdílet, pro euro dejte like,“ vybídl své potenciální voliče. Jeho výzva se záhy začala nekontrolovaně šířit kyberprostorem a řada uživatelů ji brala spíše s humorem. Z Dlouhého facebookové stránky pak volba mezi korunou a eurem náhle zmizela.
Dlouhý je vlastně v posledních letech prezidentským kandidátem tak nějak kontinuálně.
V roce 2012 se mu vstup do kampaně nepovedl, když nezvládl nasbírat 50 tisíc podpisů nutných k oficiální kandidatuře.
Už tehdy naznačil, že se o funkci porve příště. A jde si za tím opravdu cílevědomě. Loni v květnu se už dokonce prezidentem stal. Zatím ale jen v Hospodářské komoře. „Já jsem teď jiným prezidentem a chci to dělat dobře.
A pokud budete chvilku přemýšlet, tak je to i odpověď na otázku, kterou jste chtěl položit,“ řekl ještě předtím, než se ho týdeník Euro stihl zeptat, zda chce kandidovat na „velkého“ prezidenta. Poté, co se stal šéfem Hospodářské komory, snaží se ve veřejném prostoru prezentovat téměř každý den. „Ale to je dobře i pro Hospodářskou komoru. Protože potřebuje popularizaci, zlepšení image, otevírání se novým členům. Když se mi tohle povede, tak za rok a půl mi tu svou otázku můžete položit a budu na ni znát odpověď,“ tvrdí někdejší nejpopulárnější český politik.
Jeho působení v Hospodářské komoře je tedy evidentně předstupněm pro prezidentskou kampaň, což sám Dlouhý nepopírá.
Nepochybně bude usilovat o stranickou nominaci, aby se vyhnul zrádnému sbírání podpisů. Jeho čilé a velmi korektní vztahy s Andrejem Babišem v poslední době mohou naznačovat, kde se o podporu bude ucházet. S Dlouhým ve svém čele například Hospodářská komora změnila postoj k registračním pokladnám. Dlouhý jejich zavedení v souladu s Babišem prosazuje. Kromě toho, že stále zůstává poradcem investiční banky Goldman Sachs, pracuje též jako člen mezinárodního poradenského sboru společnosti Rolls Royce, která vedle leteckých motorů vyrábí také zařízení pro energetiku a spolupracuje s ruským Rosatomem, s nímž mimo jiné podala v konsorciu nabídku na dostavbu Temelína.
MILOVNÍK SELFIE NEPROJDE Svého prezidentského kandidáta už nyní vybírá sociální demokracie. Stále zůstává otevřené, zda to bude straník, či nezávislý kandidát. Velké slovo při výběru bude mít vedle předsedy Bohuslava Sobotky také první místopředseda Milan Chovanec. „Už nosím dvě tři jména v hlavě. Zatím je neprozradím,“ uvedl ministr vnitra. Jisté je, že kandidátem ČSSD nebude Zdeněk Škromach, který svůj úmysl nechat se zvolit na Hrad už ohlásil. Vedení ČSSD je ze Škromachovy kandidatury otevřeně nešťastné. „Prezidentem by měl být někdo, kdo umí vyhrát volby ve vlastní obci.
Asi víte, kam tím mířím,“ komentoval Škromachovy ambice Chovanec.
Také TOP 09 přemýšlí o svém kandidátovi.
Ambici jemně naznačil europoslanec Jiří Pospíšil. Tvrdí, že ho s výzvou kandidovat oslovuje stále více lidí. Před časem ho jako ideálního prezidenta jmenovala jeho blízká spolupracovnice Meda Mládková, zakladatelka Musea Kampa, které Pospíšil spravuje. „Lidé mě oslovují nejčastěji kvůli kombinaci nespokojenosti se stávající hlavou státu a oceňují mé dosavadní působení ve veřejném životě. Velmi si takového hodnocení vážím,“ říká Pospíšil. O kandidatuře proto přemýšlí.
Podobně jako zakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Jeho stejně jako Halíka před mnoha lety označil Václav Havel za svého možného nástupce. Pánek se nedávno zapojil do vedení nové Iniciativy pro evropské hodnoty, jejíž dozorčí radu vede bývalý velvyslanec v USA a někdejší ředitel pro zahraniční vztahy PPF Petr Kolář. Podle Koláře může být jedním z výstupů této iniciativy, jejíž činnost byla zahájena minulý týden, právě objev alternativního prezidentského kandidáta. Současně s tím se může v rámci iniciativy formovat i budoucí tým zatím neznámého uchazeče.
Na zahájení iniciativy minulý týden vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel, kterého ke kandidatuře vyzvalo na sociálních sítích několik tisíc lidí. Petr Pavel však v rozhovoru pro týdeník Euro svou kandidaturu v roce 2018 definitivně odmítl. Naopak Šimon Pánek možnost promluvit do boje o Hrad nevylučuje.
„Není to na pořadu dne. Nechystám se na to a rozhodně kvůli tomu do té iniciativy nevstupuji. Ale může se něco stát, a pokud ne v tom roce 2018, tak třeba v roce 2023 se rozhodnu,“ vzkazuje tajemně bývalý studentský vůdce z listopadu 1989.
Opětovnou snahu dobýt post hlavy státu nevylučuje ani Tomio Okamura, i když nyní kvůli rozkolu v Úsvitu jeho popularita opadává.
„Deklaruji předem, že pokud bude kandidovat lepší kandidát na prezidenta, tak já kandidovat nebudu. Pokud bude znovu kandidovat například Miloš Zeman, tak podpořím jeho. Nemá smysl tříštit síly, jelikož máme spolu mnoho programových přesahů a není ani proti přímé demokracii,“ sdělil Okamura. Zda bude svůj mandát obhajovat současný prezident, je teď asi největší neznámou prezidentské kampaně. A aby to bylo ještě zajímavější, nechal se nedávno slyšet Zemanův penzionovaný předchůdce Václav Klaus, že ho fanoušci přemlouvají, aby se vrátil…
TOMÁŠ HALÍK 66 Katolický kněz, teolog, sociolog, profesor Univerzity Karlovy, farář farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Loni získal jako první Čech Templetonovu cenu za svou snahu o mezináboženský dialog. Během normalizace působil jako psycholog v Chemoprojektu, v Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu či jako psychoterapeut ve fakultní nemocnici. Do roku 1989 byl jednou z předních osobností české podzemní církve. Od roku 1990 je prezidentem České křesťanské akademie.
VLADIMÍR DLOUHÝ 61 Ekonom, bývalý místopředseda ODA, ministr hospodářství v první porevoluční vládě a ministr průmyslu a obchodu ve vládách Václava Klause (1992–1997). Byl členem KSČ. Od roku 1997 pracuje jako poradce banky Goldman Sachs, působil také jako poradce pro ABB. Loni byl zvolen prezidentem Hospodářské komory. Kromě toho je také členem představenstva KSK Power Ventur se sídlem v indickém Hajdarábádu či člen mezinárodního poradenského sboru společnosti Rolls-Royce. Na prezidenta se pokusil kandidovat už v roce 2012.
MILOŠ ZEMAN 70 Zda bude současný český prezident obhajovat svůj mandát, dosud neoznámil. Kromě jeho zdravotního stavu bude nepochybně záležet také na popularitě, která mu ale od zvolení setrvale klesá. Nyní mu důvěřuje jen menšina obyvatel – zhruba 43 procent. Bývalý český premiér, šéf ČSSD a předseda Poslanecké sněmovny už na prezidenta kandidoval neúspěšně v roce 2003 v nepřímé volbě. Před případnou kandidaturou v roce 2018 ho zřejmě žádná strana nepodpoří, a musel by tak znovu sbírat podpisy.
ŠIMON PÁNEK 47 Jeden ze zakladatelů humanitární organizace Člověk v tísni a její ředitel. Studentský vůdce z listopadu 1989. Václav Havel ho označil za jednoho ze svých možných nástupců v úřadě prezidenta republiky. O Pánkově kandidatuře se spekuluje téměř před každými prezidentskými volbami a on sám svou kandidaturu nikdy de??initivně nevyloučil. Nově se stal členem vedení Iniciativy pro evropské hodnoty. Jedním z jejích cílů může být právě návrh alternativního prezidentského kandidáta. —Pan Sekyra je jedním z lidí, se kterými diskutuji o etických rozmirech podnikání a politiky,“ oíká Tomái Halík.
JIŘÍ POSPÍŠIL 39 Europoslanec za TOP 09, bývalý ministr spravedlnosti, poslanec a místopředseda ODS. Někdejší děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Až do roku 1998 člen ODA. Jeho jméno se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou objevuje poprvé. Za ideálního prezidenta jej označila jeho nejbližší spolupracovnice Meda Mládková, zakladatelka Musea Kampa, které Pospíšil spravuje. Sám na přímý dotaz svou kandidaturu v roce 2018 nevyloučil.
ZDENĚK ŠKROMACH 58 Místopředseda Senátu za ČSSD, někdejší místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí (2002–2006). Byl členem KSČ. V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen zastupitelem obce Rohatec, když vedl tamní kandidátku ČSSD. Následně se stal i radním obce. Proslul svými internetovými Hovory od bazénku. Původně bral prezidentskou kandidaturu jako žert, ale loni se rozhodl, že bude opravdu kandidovat. Příslib podpory politické strany však nemá, bude tak muset sbírat ke kandidatuře podpisy.
TOMIO OKAMURA 42 Podnikatel moravsko-japonsko-korejského původu, poslanec a předseda Úsvitu přímé demokracie se nyní vypořádává s rozkolem ve svém hnutí, který v posledních měsících srazil jeho popularitu. Zároveň však podle svých slov přemýšlí o své politické budoucnosti. Na prezidenta republiky chtěl kandidovat v roce 2012, ale nedokázal nasbírat potřebný počet podpisů ke kandidatuře. Další pokus připouští v případě, že svůj mandát nebude obhajovat Miloš Zeman.
VÁCLAV KLAUS 73 Bývalý prezident a premiér svou opětovnou kandidaturu dosud zcela nevyloučil. Přesto si podle svých slov nyní spíše užívá postprezidentského života zejména jako předseda správní rady Institutu Václava Klause a častý přednášející na různých fórech a univerzitách po celém světě. Potenciální prezidentskou kandidaturou se tedy nyní nezabývá. Na začátku dubna se ale v týdeníku Ekonom nechal slyšet, že ho běžní lidé přemlouvají, aby se do politiky vrátil. Minulý týden se na přímou otázku týdeníku Euro na toto téma už nechtěl bavit. Z Vladimíra Dlouhého má volie skoro pocit, že už jsme v horké fázi kampani. Na svých osobních stránkách se hned na úvod poedstavuje jako —respektovaný ekonom a prezident do nepohody“.
O autorovi| JAN NOVOTNÝ novotnyj@mf.cz
