Hledá se prezident

Devátou volbu by mohli rozhodnout opět komunisté

Vládní koalice má problém sjednotit se při tajných volbách. Vše zkrachuje, má-li volit prezidenta. Z této vlastnosti koalice profitoval současný prezident republiky Václav Klaus. Sněmovna se pokouší již dva roky zvolit jiného prezidenta, a to Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Od konce října 2003 marně absolvovala již osm pokusů.

Dva roky pokusů.

V první volbě kandidoval vyjednavač Václava Klause při volbách na pražském hradě Miroslav Beneš (ODS). Proti němu koalice postavila místopředsedkyni sněmovny Jitku Kupčovou. Dopadlo to katastrofálně. Vladimír Špidla, stejně jako v případě volby prezidenta republiky, neváhal novináře svým kamenným úsměvem ujistit, že nevidí důvod proč by neměla být Kupčová zvolena. Nebyla, ani na podruhé. Chyběly čtyři hlasy. Stejně jako Miloš Zeman při prezidentských volbách se rozhodla dále nepokračovat. V listopadu 2003 padly další dva návrhy. ODS opět nasadila Miroslava Beneše, komunisté znalce sněmovního pořádku Karla Vymětala. Oběma dali v tajném hlasování důvěru pouze spolustraníci, což nestačilo. Na konci února 2004 kandidovaly politické strany další čtyři uchazeče. Unie svobody bývalého zaměstnance NKÚ Bohdana Dvořáka, komunisté znovu Vymětala, sociální demokraté viceprezidenta NKÚ Dušana Tešnara, občanští demokraté tradičně Miroslava Beneše. Opět nikdo nevyhrál. V březnu měla být celá sestava kromě Dvořáka volena znovu, ale koalice stáhla pro nedostatek shody hlasování z programu schůze. O dva měsíce později hledali sociální demokraté nového kandidáta, volba tentokrát padla na nestraníka Ladislava Zemana. S tím, jak se vyjádřil předseda klubu KSČM Pavel Kováčík, by neměli problém ani komunisté. Mezitím poslanci znovu hlasovali v tajné volbě a jediný kandidát Miroslav Beneš opět neuspěl. Ovšem Zeman nevyhovoval klubu sociálně demokratických poslanců. O přízeň klubu se utkali Antonín Macháček a Stanislav Křeček. Macháček získal o osm hlasů více a stal se kandidátem. Jenže prezident republiky, který jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ na návrh sněmovny, se rozhodl, že vzhledem k tomu, že viceprezident NKÚ je sociální demokrat, neměl by být šéf úřadu z téže strany. V listopadu a prosinci 2004 opět neúspěšně kandidoval Miroslav Beneš a vicepremiér Zdeněk Škromach si před novináři ve sněmovně postěžoval, že tato sněmovna nového prezidenta NKÚ již asi nezvolí. Zima byla vůbec plná stížností, i viceprezident NKÚ Dušan Tešnar si postěžoval na neschopnost sněmovny zvolit nového prezidenta. „Úřad funguje, ale je třeba dělat strategii, koncepci rozvoje,“ prohlásil pro ČTK.

Nejednotná sociální demokracie.

Na jaře 2005 se začal v sociálnědemokratických myslích rodit nový plán uspořádání NKÚ. Sociální demokraté se obrátili na komunisty. Ti na rozdíl od ODS nepožadují funkci prezidenta, ale spokojí se s jedním místem v patnáctičlenném kolegiu. Dohoda byla jednoduchá, ČSSD si s komunisty vzájemně podpoří kandidáty do tohoto kolegia, v němž jsou dvě volná místa. Sociální demokraté na klubu podpořili kandidaturu matadora prezidentských voleb Antonína Macháčka a zaslali podklady pro jeho jmenování Tešnarovi. Ten návrhu svého mateřského klubu vyhověl a ve sněmovně momentálně registruje volební komise Macháčkovu kandidaturu do kolegia. Zhruba ve stejnou dobu zaslali komunisté Tešnarovi podklady ke své kandidátce, brněnské advokátce Marii Minářové, působící v komisi pro legislativu a lidská práva KSČM. O té po červnovém jednání s Grossem a Paroubkem v Kramářově vile prohlásil předseda KSČM Miroslav Grebeníček, že jde o „mimořádně zdatnou právničku“.
Dohoda je ovšem širší. Protože se vícekrát ukázalo, že v tajných volbách stojedničková koalice nefunguje, počítají sociální demokraté s podporou komunistů i při další volbě šéfa NKÚ. A právě zvolení dvou členů kolegia je podmínkou pro komunistickou podporu i při této volbě.

Stmelující Dohnal.

Novým kandidátem je náměstek hejtmana kraje Vysočina František Dohnal. Podporu mu sociální demokraté přislíbili v rámci koaličních jednání. K Dohnalovi má dobrý vztah i předseda klubu KSČM Pavel Kováčík. „Dohnala osobně znám a považuji ho za schopného a inteligentního člověka, který by se pro tuto funkci hodil,“ chválí Kováčik. Dohnal je od letošního února člen KDU-ČSL. V politice se začal angažovat již v roce 1988. V té době začal spolupracovat s Československou stranou socialistickou. Její nástupkyni zůstal věrný až do roku 1996, kdy z ní vystoupil. Do roku 1986 byl členem zmiňované strany i současný premiér Jiří Paroubek. „František Dohnal je konsensuálně přijatelná osobnost, je to člověk, který má určitou úroveň a kvalifikaci,“ podpořil kandidáta předseda vlády.
Důležité je, že s dohodou souhlasí i rebelové v sociální demokracii typu Jana Kavana. „Pokud by s tím souhlasil pan poslanec Macháček a ODS by nezískala žádné místo, tak bych s tím neměl žádný problém,“ sdělil týdeníku EURO. S lidovci mají socialisté dohodu, že pokud podpoří kandidaturu Macháčka do kolegia, dostanou hlasy ČSSD pro Dohnala na prezidenta NKÚ. Sociální demokracie má představu, že by měly volby všech tří kandidátů do vedení NKÚ proběhnout najednou. Poslanci by házeli do urny dva lístky se jmény kandidátů. „Strany by tak měly garance, že se dodrží dohody,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus.

Má to háček.

Tato zdánlivě pro všechny přijatelná varianta, jak se dobabrat k novému šéfovi důležitého úřadu, ovšem opět není bez potíží. Jde o to, že „mimořádně zdatnou právničku“ Marii Minářovou zatím Dušan Tešnar sněmovně jako nové jméno kolegia NKÚ nenavrhl. Komunisté jsou tím samozřejmě rozladěni. „Minářová má negativní lustrační osvědčení, což je pro nás vzhledem k tomu, že je neuznáváme, až dost,“ prohlašuje Kováčik. Dodává, že si komunisté nenechají mluvit do volby kandidáta.
„Ukazuje se, že tudy cesta vede, lidé v klubu by byli takové dohodě nakloněni,“ konstatuje Kraus. „Tešnar má pocit, že by mu nikdo neměl diktovat, koho si má do kolegia navrhnout, což se samozřejmě nikdo nesnaží, na druhé straně my máme zájem na tom, aby to bylo dotaženo do konce,“ tvrdí šéf poslaneckého klubu socdem. Pro koalici se tak mohou stát osudnými Škromachova slova, že nového prezidenta zvolí až příští sněmovna. „Já Tešnara nechápu, že tomu nerozumí,“ shrnuje své obavy Kraus. Volba dalšího prezidenta by tak mohla být již v rukách ODS. Vytrvalost by se vyplatila. ČSSD tomu ale chce předejít a do 25. září, a proto bude o situaci jednat. Lze očekávat, že se pokusí Tešnarovi „vysvětlit“ situaci. Z minulosti ovšme existuje precedent, který může dohodu zkomplikovat. „Totéž se stalo prezidentu Voleníkovi, když mu sněmovna kandidáta do kolegia NKÚ neschválila a on dalšího navrhl až nově zvoleným poslancům,“ naznačuje možný postup Tešnara tisková mluvčí NKÚ Júlia Šebelová. Zákon o NKÚ totiž říká, že kandidáta do kolegia musí prezident navrhnout sněmovně do 40 dnů po uvolnění místa, ale již neřeší jak postupovat, když ho sněmovna neschválí. Takže záleží čistě na Tešnarově vstřícnosti vůči dohodě o obsazení NKÚ ve sněmovně.