Lipovec je malebná jihomoravská obec s tisícovkou obyvatel jen pár kilometrů od Macochy. Vedou přes ni tři cyklostezky a na nezájem turistů si stěžovat nemusí. Sdružují se tu dobrovolní hasiči, šachisté, skauti a místní fotbalisté kopou krajskou soutěž. Přesto bude obec od října řídit dosazený správce z ministerstva vnitra. Do komunálních voleb se tu totiž nepřihlásil ani jediný kandidát.
„Nedokážu si to vysvětlit,“ říká čtyřiašedesátiletý starosta Lipovce František Kopřiva z ČSSD. Do dalších voleb už se mu kvůli vysokému věku nechce. Obec vede s dvouletou přestávkou už od roku 1986. „Všichni říkají, že je to zaviněné mnou. Že jsem tu vládl 32 let a způsob vedení jsem měl vůdcovský a nedemokratický,“ vysvětluje Kopřiva.
Volební místnosti zůstanou na začátku října uzavřené ještě v dalších šestnácti obcích. Volby se nemůžou podle zákona konat tam, kde se nepřihlásí nadpoloviční většina volených kandidátů do zastupitelstva, nebo tam, kde je jejich počet nižší než pět. Lipovec je však z těchto šestnácti obcí největší. „Celá řada lidí ještě ani neví, že volby nebudou. Takže předpokládám, že až si uvědomí negativa, která jsou s tím spojená, někdo se o funkci přihlásí,“uzavírá optimisticky Kopřiva.
Jinde se volby neuskuteční, přestože se kandidáti do obecního zastupitelstva našli. V Němčovicích na Rokycansku svobodným volbám zabránila jiná překážka.
„Zmeškali jsme termín odevzdání kandidátky. Měl jsem ji dva měsíce připravenou. Ale byli jsme na táboře s dětmi a nějak jsem to neřešil,“objasňuje stávající starosta Němčovic Karel Ferschmann, který v obci vede Sdružení nezávislých kandidátů.
I Němčovice proto čeká od října nucená ministerská správa. Nebude mít ale dlouhého trvání. Místní už se připravují na náhradní termín voleb v lednu příštího roku. „Tentokrát to stihneme,“ zaručuje Ferschmann.
Soutěž stran? Zapomeňte
Letošní komunální volby odrážejí neochotu lidí aktivně do politiky vstupovat.
O hlasy voličů se bude ucházet přes 216 tisíc kandidátů, což je o 17 tisíc méně než při posledních komunálních volbách v roce 2014. Ani jeden kandidát se v letošních komunálních volbách nepřihlásil celkem v devíti obcích, v dalších osmi se sice někdo přihlásil, ale na zákonný limit to nestačí, takže volby ani tam neproběhnou. V dalších osmi obcích se ve volbách nepodaří naplnit zastupitelstvo, jelikož se do voleb přihlásil menší počet uchazečů, než činí kapacita zastupitelského sboru.
Celkem v 857 obcích je počet kandidátů stejný jako počet zastupitelů. Ve volbách se tedy bude rozhodovat pomocí preferenčních hlasů jen o pořadí na kandidátce.
Naopak největší výběr budou mít voliči v hlavním městě a v obci Kateřinice na Vsetínsku, kde je zaregistrováno 29 kandidátních listin, ale také 29 kandidátů.
Každý kandidující subjekt má totiž jen jednoho kandidáta.
V necelé čtvrtině všech obcí v Česku se povedlo složit pouze jedinou kandidátku. Jako například v Dolních Břežanech u Prahy. Kandidátku si tu zaregistrovalo jen místní sdružení Rozkvět, jehož členy tvoří zástupci Starostů a nezávislých.
„Nemám z toho radost, protože konkurence je dobrá, kritika také. Je dobré mít opozici,“ říká dosavadní dolnobřežanský starosta Věslav Michalik. „Nechtěl jsem hrát tu hru, že postavím dvě kandidátky jako dvě dopředu domluvené party, jako to dělají ostatní. Přijde mi to jako falešná hra s voliči,“vysvětluje.
Vhoďte tam prázdnou obálku
V Dolních Břežanech dříve tradičně kandidovala ODS a před čtyřmi lety i hnutí ANO. Tentokrát ale ani jedna z těchto stran nenašla dostatek lidí na svou kandidátku a také se obávaly toho, že to bude předem prohraný boj, jelikož starostenské hnutí je vobci tradičně silné. Před čtyřmi lety například zvítězilo s 84 procenty hlasů. „Také není v Dolních Břežanech tak velký problém, aby lidi štěpil,“ doplňuje starosta Michalik. Lidem, kterým se jeho vláda nad čtyřtisícovou obcí nelíbí, doporučil, aby k volbám přesto přišli a vhodili do urny prázdnou obálku. Podle Michalika může být obecně důvodem nižšího počtu kandidátů také nový zákon o střetu zájmů, podle něhož musejí starostové, místostarostové i radní podávat oznámení o svých příjmech a majetku. „Jsou lidé, kterým to nevadí. Máme na kandidátce řadu lidí s vysokými příjmy zmanažerských postů nebo dva lidi, kteří mají firmu, a pro ně to například vůbec téma nebylo“ přibližuje Michalik.
Strana Starostové a nezávislí, které v Dolních Břežanech reprezentuje Michalik, jsou už teď nejúspěšnější stranou těchto voleb. Spolu s SPD jsou totiž jedinou parlamentní silou v zemi, která dokázala v komunálních volbách za poslední čtyři roky navýšit počet svých kandidátů.
Konkrétně Starostům a nezávislým přibylo oproti roku 2014 o pětinu více uchazečů o funkce ve městech a obcích. V počtu nasazených kandidátek je tento nárůst ještě markantnější. Strana STAN jich dokázala složit o 35 procent více než před čtyřmi lety. Díky tomu, že se letos zaměřila především na větší okresní města a krajské metropole, kde její kandidátky dříve chyběly, nyní oslovují Starostové a nezávislí o dva miliony víc voličů než v roce 2014.
Kdo nejvíc krvácí
Na rozdíl od starostenského hnutí zastihly letošní komunální volby ve velmi špatné kondici především vládní sociální demokraty a opoziční TOP 09. ČSSD ubylo za poslední čtyři roky téměř pět tisíc regionálních kandidátů. Její pražský lídr Jakub Landovský to přesto nevidí tak černě, jelikož si ČSSD udržela třetí největší počet kandidátů.
„Celkový úbytek kandidátů nás postihl prakticky ve stejné míře jako ostatní tradiční strany. A jako u všech těchto stran je to dáno třemi faktory. Prvním je opětovné posilování počtu nezávislých kandidátů, kam se mohla část straníků přesunout. Druhým je pomalé stárnutí členské základny a třetím nechuť mladých lidí začít fungovat v politice“ vypočítává Landovský.
TOP 09, která si dělá zálusk na post pražského primátora pro svého předsedu Jiřího Pospíšila, klesl počet kandidátů dokonce na méně než polovinu.
Podle Pospíšila, který od svého nástupu do čela strany usiluje o větší spolupráci středopravicových stran, je příčin více. „V případě vytvoření koaličních kandidátek má TOP 09 na těchto kandidátkách méně vlastních kandidátů, než kdyby kandidovala sama. Příkladem je kandidátka Spojených sil pro Prahu, kde má TOP 09 svých 40 kandidátů z celkových 65 míst. Obdobná situace je například v Ostravě, kde kandidujeme s ODS,“ vysvětluje šéf strany.
Dalším důvodem podle něj je, že TOP 09 byla před osmi lety novou, módní, neokoukanou stranou. „Proto za ni v době růstu strany kandidovala i řada nestraníků, kteří při poklesu preferencí již nekandidují. Dnes za TOP 09 kandidují srdcaři, kteří hájí její hodnoty i v době, kdy dosahuje šesti procent,“ dodává Pospíšil.
I my máme šmejdy
Dobře na tom nejsou ani komunisté.
Stárnoucí partaj letos poprvé od roku 1994 nepostaví nejpočetnější kandidátky, v počtu kandidátů ji překonají křesťanští demokraté. KSČM oproti minulým komunálním volbám nasadí o pětinu méně kandidátů a její lidé budou chybět ve třech stovkách obcí. Komunální kandidáti komunistů mají také ze všech kandidujících parlamentních stran v komunálních volbách nejvyšší věkový průměr.
Zajímavým paradoxem je, že mírně klesl i počet kandidátů nasazených hnutím ANO. Oproti minulým volbám mu ubyly zhruba dvě stovky lidí, ačkoli má hnutí v řadě velkých i menších měst vel kou šanci na úspěch. Příčinou je zřejmě pečlivější výběr lidí na kandidátky po mnoha kolapsech, kterými si v posledních čtyřech letech prošly radnice řízené hnutím ANO. Podle slov hlavního manažera hnutí ANO Jana Richtera bylo jedním z jeho hlavních úkolů právě zajištění toho, aby se do hnutí nehlásili lidé ze zištných důvodů a vylepšení procesu lustrací uchazečů o obecní funkce.
„I my máme v hnutí šmejdy, co chtějí jen profitovat,“ glosuje to svým typickým lidovým slovníkem Richter.
Pro příznivce rovnoprávnosti pohlaví a podpory vstupu žen do politiky je pozitivní zprávou, že každé čtyři roky už od roku 1994 rostou počty žen, které se ucházejí o místa v zastupitelstvech obcí a měst. Letos se jich na kandidátky vešla rovná třetina, v Praze a na Ústecku ještě o něco více. #
Kde chybějí zastupitelé
• Bolkov
• Butoves
Děkov
Dlouhá Lhota (u Blanska)
Hodějice
Horšice
Kadlín
Kbelnice
Kluky
• Kňovice
• Horní Smržov
• Leškovice
Lipovec
Litichovice
Němčice (okres Strakonice)
Němčovice
• Nová Ves (Praha-východ)
9 Raková u Konice
Roblín
Skomelno
Střítež
Tatobity
Víska u Jevíčka
9 Záboří (okres Strakonice)
9 Zbýšov
Ždírec
• V OBCI SE VOLBY KONAJÍ (NEPODAŘÍ SE NAPLNIT ZASTUPITELSTVO
PŘIHLÁSILO SE MÉNĚ KANDIDÁTŮ, NEŽ JE POČET ZASTUPITELŮ)
• V OBCI SE VOLBY NEKONAJÍ (NEPŘIHLÁSIL SE ANI JEDEN KANDIDÁT)
• V OBCI SE VOLBY NEKONAJÍ (NENAŠLA SE ALESPOŇ POLOVINA
KANDIDÁTŮ VZHLEDEM K POČTU VOLENÝCH MÍST NEBO JE POČET
KANDIDÁTŮ NIŽŠÍ NEŽ PĚT)
• V dalších 857 obcích je počet
kandidátů stejný jako počet
zastupitelů, takže volby budou
jen o preferenčních hlasech
Celkem v 1612 obcích (jedna
čtvrtina všech obcí v ČR)
kandiduje jen jedna volební
strana
Poměr muži/ženy na kandidátkách
Pro letošní volby podle krajů (v %)
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
Jihomoravský
Zlínský
Kraj Vysočina
61,95 38,05
65,62 34,38
69,49 30,51
68,01 31,99
65,01 34,99
63,43 36,57
65,22 34,78
67,62 32,38
67,78 32,22
65,06 34,94
65,62 34,38
66,88 33,12
68,67 31,33
71,27 28,73
Brno • Druhé největší město v posledních letech kontrolují především dva muži: první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a jeden z největších sponzorů ANO a náměstek brněnského primátora Richard Mrázek. • Brněnský primátor Petr Vokřál zůstal po celé čtyři roky oblíbenou tváří města a navzdory nesrovnalostem při financování brněnské kampaně hnutí ANO před čtyřmi lety aspiruje na další funkční období v čele města, vládnout by mohl především s Piráty a lidovci. • Těžká obhajoba čeká místní hnutí Žít Brno, které v uplynulém volebním období trpělo zejména přešlapy náměstka primátora Matěje Hollana, ale dokázalo také dotáhnout jedinou reformu sociálního bydlení v Česku. • O křeslo do Senátu tu usiluje rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který má celostátní politické ambice a uvažuje i o vzniku nového politického subjektu. Ostrava • Primátor za ANO Tomáš Macura zvládl uplynulé čtyři roky bez skandálu a přímo v Ostravě se těší poměrně velké oblibě, prospělo mu i to, že se několikrát poměrně jasně vyhranil vůči centrálnímu vedení hnutí a samotnému Andreji Babišovi. • Z Ostravy pochází i dosavadní největší firemní dar hnutí ANO, milion korun poslala společnost In-Credit leasing, jejíž spoluvlastník získává na severu Moravy veřejné zakázky. • Předvolební průzkumy naznačují, že by v čele Ostravy mohlo ANO klidně i dál pokračovat s ODS, KDU-ČSL a hnutím Ostravak, velkou neznámou zůstává především výsledek lidovců a to, jestli budou pro koalici i dál důležití. • Naopak sociální demokracii, přestože prošla částečnou obměnou, reálně hrozí, že opět skončí v opozici, kam se dostala v roce 2015, předtím byla dlouhých 25 let pokaždé ve vládnoucí koalici. • Spíše než komunální volby budou mimo Ostravu rezonovat ty senátní. Především díky osobě bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Plzeň • Hnutí ANO má poprvé reálnou šanci na zisk primátorského křesla a účast na vedení města, před čtyřmi lety ho navzdory vítězství vyšachovaly ostatní strany. • Vlivné postavy místní buňky ANO patří také mezi největší sponzory hnutí: místostarosta centrálního plzeňského obvodu David Procházka, poslanec Kamal Farhan nebo dlouholetý šéf plzeňského ANO Jan Volný. • Koalice v Plzni se již tradičně domlouvají v zákulisí několik týdnů před volbami, pravidelně se na jednáních podílí nejvlivnější člen místní ODS a „poslední kmotr“ Roman Jurečko. • Letos by mohla vzniknout především velká koalice dvou hlavních soupeřů hnutí ANO a ODS.
Počty kandidátů v komunálních volbách (v letech 2010 - 2014 - 2018)
Poměr muži/ženy na kandidátkách Kandidující v komunálních volbách (1994-2018, v %)
O autorovi| Jan Novotný novotnyj@mf.cz
