Krátce poté se miliardář, matematik a spolumajitel investiční firmy RSJ Karel Janeček odmlčel a média začal plnit spíš díky svým pohledným přítelkyním. Teď se naplno vrací s projektem D21 neboli demokracie pro 21. století, chcete-li. Platformu D21 už využilo k různým účelům několik českých měst, zatím ovšem spíš pouze jako jednorázový test.
Systém „zefektivňuje jakékoli skupinové rozhodování. Umožňuje lidem použít více než jeden hlas, a tím zvyšuje počet těch, kteří jsou s výsledkem spokojeni. Platforma D21 je použitelná v obcích, firmách, ale i v partě kamarádů. Politické volby podle D21 přinesou kvalitnější demokracii. Vtáhnou občany více do hry a posílí volební vyhlídky schopných a věrohodných kandidátů“, slibuje na webu Janeček.
Klaus a „zlojed“
Sám Janeček, i v jednačtyřiceti letech stále klukovsky vyhlížející blonďatý absolvent matematiky na Karlově univerzitě, je dnes občanská instituce, podobně jako vysocí politici. Ve stylově zařízené vilce nad Smíchovem, kde tráví většinu času (investiční firma RSJ sídlí na Florenci), mě nejdřív vítá jeho mladá blonďatá asistentka, načež si mě přebírá jeho mediální zástupce Bob Fliedr, bývalý novinář. Zkušený profesionál na to jde bez zbytečného dobra a hned se ptá, jaký článek o Janečkovi chystám, kdy vyjde a jestli bude možná autorizace.
Celkem logicky: zatímco se Janeček před časem stal pro mnohé guruem dobra, jiní v něm viděli – aniž by pochybovali o upřímnosti jeho záměru – ještě horší zlo, než proti jakému bojuje. Ironií k nim patřil i jiný guru dobra Matěj Hollan, člen nátlakové platformy Rekonstrukce státu a nyní náměstek brněnského primátora.
Ten o Janečkově aplikaci matematiky na volební systém i společnost napsal, že je, „jak kdyby mu to zjevil anděl strážný na houbách“. Landův král králů o Hollanovi na oplátku říká, že ničemu nerozumí, vše ale ochotně kritizuje.
Janeček si nepřipouští výtky některých politologů, že jeho volební systémy nefungují. Podle něj nemají skutečné faktické argumenty a pouze hloupě negují jeho aplikace
Janeček mě vítá ve svém obvyklém úboru: v triku, kraťasech a teniskách. Když vidí fotografa, svlékne triko a na doporučení svého týmu se jde převléknout do džínů a jiného trika. V jeho kanceláři s výhledem do malebné zahrady s bazénem nepřehlédnete veselý barevný obraz stromu symbolizujícího Janečkův život: kořeny tvoří jeho školy, pražská i americká univerzita, z nichž strom dál roste přes „zlojedy“, Nadační fond proti korupci, „Klausovu velezradu“ (amnestii) i Pozitivní evoluci. Vrchol koruny nyní tvoří právě projekt D21.
„Zlojed“ s Klausem prý přímo nesouvisí, byť v jeho lehce prasečím vyobrazení můžete, pokud chcete, zahlédnout i exprezidentovy rysy. Ostatně právě Klause Janeček kdysi volil, přiznává, než volil jiné, z nichž jsou teď také „zlojedi“. „Ujalo se to, má to v sobě negativní energii,“ vysvětluje vznik dnes už populárního slova, které původně znělo „zjed“.
Na rozdíl od „zlojeda“ se ovšem neujala Pozitivní evoluce. I Janeček přiznává, že skončila. „Už v roce 2012 jsem si uvědomoval, že to není ono. Nečekal jsem útoky a negaci hlavně od lidí, kteří by měli být na stejné straně,“ říká. Konec Pozitivní evoluce ho nicméně jen vnitřně posílil, takže současně znamenal začátek D21.
Dobro vpřed
Pozitivní evoluci i D21 spojuje především jedno: obě platformy mají sloužit pro výběr „lepších“ lidí do veřejných funkcí, případně lepších věcí ve veřejné správě.
„Algoritmus výběru lidí,“ nazývá to matematik. Když se zeptám, jestli se toho trochu nebojí, protože to zavání i původně vznešenými principy nejhorších totalitních režimů, opraví se: nejde o algoritmus výběru lidí, ale spíš volebního systému, v němž má každý víc než jeden hlas včetně toho záporného, negativního. Každý volič nebo hlasující tak dává více preferencí včetně té záporné.
Jde tedy především o eliminaci jistých lidí? „Ne, nikdo nechce nikoho eliminovat,“ vysvětluje Janeček. Podle něj je hlavním principem D21 narovnání hrací plochy; tedy aby všichni lidé měli stejnou šanci dostat se do veřejného života a volební systém neznevýhodňoval pouze mocné, případně jejich loutky. Což byla i hezká vlastnost kroužkování, kdy za sebe ti nejhorší psali na kandidátky i své šoféry, které pak lidé s doporučením mladých TV celebrit nadšeně volili.
Janeček tvrdí, že není naivní a nepočítá s racionalitou lidí. Naopak, počítá prý s jejich iracionalitou, přesto však garantuje, že jeho systém nepomůže k moci extremistům. V nejhorším případě je lidé zvolí úplně stejně, jako by je zvolili v běžně používaném volebním systému. Jak si může být tak jistý? „Když je něco logicky nutné, tak o tom nepochybuji,“ odpoví se sebejistým úsměvem.
Hračka menšiny
Nepolitickou aplikaci D21, tedy nevolební systém, vyzkoušeli například v Nymburce, Litoměřicích, Říčanech nebo Šluknovském výběžku. Web demokracie21.cz to prezentuje jako revoluci měřící i „index spokojenosti“, již po celém světě koordinuje mezinárodní tým, ve skutečnosti ale jde spíš o další evoluci.
V Litoměřicích, kde žije 25 tisíc lidí, jich 402 vybralo pomocí D21 jako prioritu města odklon nákladní dopravy z centra. V patnáctitisícovém Nymburce hlasovalo 294 lidí o variantě přestavby náměstí.
Ve Šluknovském výběžku pro změnu starostové vybrali pomocí několika plusových bodů náplň práce sociálního koordinátora, jehož služby nakonec podle starostky Šluknova Evy Džumanové vlastně ani moc nevyužívají. „Ve finále si města stejně musí pomoct sama,“ říká starostka. „Byl to úplně jiný a nový systém. Oni k tomu přistupují na základě statistik.
Starostové ale nemají čas se takovým věcem věnovat, pro ty z menších obcí to je časově příliš náročné,“ popisuje zkušenost s D21 bývalý tajemník Sdružení pro rozvoj Šluknovska Milan Kořínek.
V Nymburce avizovali hlasování na stránkách města i v tisku. Proč se hlasování nezúčastnilo víc lidí, nevědí. Možná nezájem
Podobně opatrně hodnotí Janečkův systém i jinde. V Nymburce pár stovek lidí odhlasovalo úplně jiné varianty přestavby náměstí, než jaké předtím vybraly odborné komise. „Avizovali jsme hlasování na stránkách města i v tisku. Proč se hlasování nezúčastnilo víc lidí, to nevím. Možná nezájem. Negativum systému je proto malý vzorek lidí a velice subjektivní názor. Do budoucna to ale je využitelné,“ myslí si starosta Nymburka Tomáš Mach. Delší využití D21 a placenou spolupráci zatím plánují Říčany.
Ne že by mnohé demokraticky zvolené samosprávy demokraticky neodhlasovaly i zločiny, viz spousta zastavených nesmyslných staveb, jež ze všeho nejvíc spojuje politická korupce. Nebojí se přesto Janeček toho, že do demokratického procesu vsazuje potenciální konflikt, když menšina podle jeho aplikace hlasuje o tom, s čím už souhlasí většina?
„Nemůžeme míchat to, co říkají odborníci a co chtějí lidé. Nechceme se dostat do konfliktů,“ vysvětluje. Nejvíc ho prý na D21 zajímá zpětná vazba. A neméně mu vadí případná nespravedlnost.
Nejsem pitomec
Janeček si nepřipouští výtky některých politologů, že jeho volební systémy nefungují. Podle něj nemají skutečné faktické argumenty a pouze hloupě negují jeho aplikace. Celá revoluce s D21 prý začne právě nepolitickými aplikacemi, po kterých přijde zavedení těch politických, volebních.
Ty propustí ucpané hrdlo demokracie, zatímco skutečnou revolucí bude zavedení minusového bodu. „Až to budou chtít lidé, budou to muset přijmout i politici,“ plánuje Janeček. Ostatně jeho aplikace prý už používají i v Číně nebo v New Yorku.
Janečka vtáhl do hledání dobra pomocí matematiky bývalý korunní princ ODS a pražský primátor Pavel Bém, to on byl ve svém pozdním a dekadentnějším období prototypem „zlojeda“. Navíc matematik Janeček často sedí doma a přemýšlí, jak zlepšit svět. Žádný génius prý není, taky ale není žádný pitomec.
„Člověk nemusí být génius, aby přišel na lepší volební systém,“ říká. Podle něj se jeho volební aplikace jako první uchytí v nedemokratických zemích a až poté si ji osvojí i ty demokratické. „Pro lidi se to stane běžnou součástí jejich života. A pak už to nepůjde znegovat a vymazat,“ věří matematik.
Čtěte také:
Janečkova RSJ hodlá vstoupit na pojišťovací trh
Nový fond RSJ nakoupí komerční reality za miliardy
