Amerika není tak daleko, jak se Maďarům zdá
Ve svých sedmatřiceti letech se stal nejobdivovanějším a zároveň nejmocnějším maďarským manažerem. Mezi Jánosem Csákem a o rok mladším premiérem Viktorem Orbánem prý existuje vzájemná sympatie.
Od května 1999 je Csák prezidentem olejářského a plynárenského koncernu MOL (EURO 15/2000), minulé úterý byl zvolen prezidentem společnosti Westel Mobil a již od roku 1994 je druhým mužem (CFO) telekomunikační firmy Matáv. Aby si český čtenář mohl udělat přesnější obraz, měl by si představit jediného manažera, který šéfuje Unipetrolu, Transgasu i EuroTelu a řídí finance v Českém Telecomu. Na rozdíl od těchto českých firem nejsou podniky, které Csák řídí, pod státní kontrolou, ale pod tvrdým dohledem většinou amerických společností.
János Csák, který byl loni zvolen i prezidentem AmCham, americké hospodářské komory v Maďarsku, je považován za typického self–mademana. Diplom inženýra elektrotechniky získal v roce 1987 v Budapešti, kde se také narodil.
První významný manažerský úspěch zaznamenal, když největší maďarský mobilní operátor Westel získal milion zákazníků (EURO 25/1999). „Když slyším slovo úspěch, napadne mě dlouhotrvající proces. Když někdo dělá něco deset let s takovou intenzitou jako já a lidé, které řídím, dobré výsledky zákonitě přijdou. Je úspěchem, když tým společně s nadšením pracuje, když ví, co je to odpovědnost, když má stále nové cíle, má rád soutěživost a majitelé jsou s výsledky spokojeni, řekl Csák, který je známým vyznavačem anglosaské podnikatelské kultury.
V USA pracoval ve firmě Ameritech. Tvrdí, že není snadnější být úspěšný v Americe než například v Maďarsku, protože manažer má všude na vybranou: „Buď bude tvrdě pracovat, nebo to nechá být. Nesmí se urážet a očekávat více, než mu náleží. Očekávání má mít jen majitel, řekl v rozhovoru pro deník Magyar Nemzet.
Csák je přesvědčen, že i v Maďarsku úspěch vyvolává závist. „Být úspěšný v byznysu není u nás přirozené, nedokážeme mít z toho radost, nedokážeme to ani patřičně ocenit, podporovat jeden druhého. Umíme se nadchnout jen pro sportovní výkony, tvrdí. Dodává ale, že situace se již zlepšuje. „V Maďarsku výroba automobilů obsadila první místo v domácí ekonomice a na druhém či třetím se umístil elektronický průmysl, což už připomíná západní Evropu. To je také úspěch, avšak nezvyklý.
Csákovi vadí, že vláda nedává dostatek peněz do vzdělání. „Hrozí, že ztratíme jedinou dlouhodobou výhodu, která nám ve světě dává šanci zůstat ve hře. Duševní energii je třeba produkovat neustále. Ve školství ale nadále vládne filozofie kvantity místo kvality. V zásadě se odmítá výchova elit. Takový přístup pak může vést k tomu, že investoři postupem času nenajdou v našem regionu dostatek vzdělaných mozků, říká s tím, že zahraniční kapitál se i v Maďarsku soustřeďuje kolem měst, v nichž jsou vysoké školy. Výroba s nižší přidanou hodnotou se prý bude stěhovat na východ od země.
Aby získal nové vědomosti v oblasti řízení, jezdí jednou za dva roky na náklady zaměstnavatele na – jak říká – „brain-washing do USA. Je přesvědčen, že každý manažer musí dosáhnout úrovně, která mu umožní obstát kdekoliv ve světě. K tomu jsou zapotřebí tři základní věci: „Musí rozumět řeči mezinárodního byznysu bez ohledu na to, zda pracuje v automobilním, olejářském, či telekomunikačním odvětví. Druhým předpokladem jsou řídící schopnosti, které se skládají z naučené techniky, ale z velké míry také z nadání. Třetím je schopnost přemýšlet strategicky a soustřeďovat se na klíčové otázky, aby člověk předvídal, co se s firmou stane za pět let. Většina manažerů dojede na to, že se utápí v maličkostech. Existuje však hlavní měřítko, a tím je vytváření hodnot, řekl Csák.
Každý rok začíná tím, že si stanoví, co za dvanáct měsíců udělá. „Jelikož jsem finančník, hodnotu své práce dokážu vyjádřit i v číslech. Za rok se podívám na to, co jsem vytvořil, na další rok určím nejen úkoly, ale i to, jaké finance a vzdělávání budu potřebovat k tomu, abych předsevzetí splnil, dodává Csák, který zatím od každého zaměstnavatele vždy dostal to, co žádal.
Z rozhovorů, které poskytl, je zjevné, že je mu blízká taoistická filozofie. Ve volných chvílích přeložil knihu Roberta M. Pirsiga o kvalitě a morálce. Jako nový šéf společnosti MOL dal jednoznačně najevo, že hodlá dělat přesně to, co dělá hlavní hrdina knihy Phaidros – hledat kvalitu. Je názoru, že definovat kvalitu v byznysu je jednodušší než v běžném životě: zvyšovat hodnotu akcionářských podílů.
K tomu má Csák i vizi – chce učinit z podniku MOL regionální koncern, který bude disponovat silnými pozicemi v hlavních bodech hodnotových řetězců odvětví a svým fungováním a finanční efektivností předčí tři čtvrtiny evropských olejářských firem.
„Odjel jsem do Londýna, abych se setkal s hlavními investory, zavolal jsem majitele do USA a vysvětlil jsem jim, co hodlám jako prezident firmy udělat. Zdá se, že můj návrh přijali, říká Csák. „Nicméně jeden z amerických investorů mi položil otázku, zda plán, který navrhuji, není náhodou přehnaný. Přiznám se, že taková otázka od Američana mne překvapila.
