Před 18 lety stanul někdejší učitel z Vysočiny Ivo Strejček po boku předsedy vlády Václava Klause a stal se jeho mluvčím. V lednu roku 1997 třeba obhajoval premiérovu dovolenou, když si z konference v Davosu odskočil zalyžovat do Rakouska. Tlumočil i Klausův hněv, když se na něj snášela kritika, že kontaktoval policii kvůli zatčení manažerů IPB.
Dnes začíná nová éra Klausovy a Strejčkovy spolupráce. Stal se jedním ze dvou členů správní rady Institutu Václava Klause. Nyní 52letý politik má za sebou deset let v Evropském parlamentu (EP). Je jedním z těch, kteří se s Bruselem i Štrasburkem loučí nadobro a hledají nové uplatnění. Největší ztráty má právě Strejčkova ODS. Z devíti mandátů se jí podařilo obhájit dva. Podle odcházejícího europoslance proto, že strana nebyla odvážnější a ostřejší v unijní kritice. Stejně jako on strávil v Bruselu deset let i europoslanec Milan Cabrnoch. Podle jeho vyjádření pro týdeník Euro žádné jiné zaměstnání nezastává a i on si hodlá hledat místo.
Hledání nového místa nehoří
Vysloužilí europoslanci se teď budou vesměs snažit nastartovat svoji druhou politickou kariéru. Příkladem může být Oldřich Vlasák z ODS. V europarlamentu seděl deset let, dotáhl to až na místopředsedu. V Česku má jen místo v hradeckém zastupitelstvu a z toho se žít nedá. Místní ODS se ho proto rozhodla poslat na podzim do senátních voleb. Oldřichu Vlasákovi může nahrávat, že získal v předešlých volbách alespoň vysoký počet preferenčních hlasů.
V politice se chce pohybovat i Edvard Kožušník, neúspěšný kandidát na předsedu ODS. „Chci být aktivní člen,“ tvrdí. Spolu s krizí v ODS a úbytkem placených míst ve vedení strany se však nedá počítat s tím, že by na něj nějaké zbylo. „Co se týče práce, budu to muset probrat v rodině,“ říká.
Ani z vyjádření ostatních europoslanců není znát, že by se obávali budoucnosti, i když je před nimi nejistá a oproti Bruselu málo placená domácí politická kariéra. Odpočinek a plánování kariéry s rodinou si naordinovala i Zuzana Brzobohatá z ČSSD.
Důvod je jednoduchý. Klid dodávají vysloužilým europoslancům výhody, které z jejich postu plynou. Kromě platu, který je v přepočtu čtyřikrát vyšší než v českém parlamentu, pobírají národní zástupci také diety. Zaplacený mají počítač i telefon, stejně tak si pohodlně doma z měsíčního limitu 21 209 eur (zhruba 583 tisíc korun) zaplatí kancelář a asistenta. Výrazné přilepšení může znamenat také cestování vlastním autem. Zatímco letenky nebo jízdenky na vlak EP proplácí v reálné výši po předložení dokladu, projetý kilometr vozem honoruje paušálem ve výši 50 eurocentů. Na jízdě z Prahy do Štrasburku a zpět lze vydělat v přepočtu téměř 13 tisíc korun.
Exposlance uživí poradenství
Druhá skupina vysloužilých europoslanců se chystá skočit do byznysu. Hynek Fajmon z ODS se chce naplno věnovat práci jednatele společnosti B&P Research. Firma se zabývá poradenstvím, speciálně agendou evropských fondů a zprostředkováním veřejných zakázek. Jejím heslem je Spolehlivá cesta k evropským penězům, což je s odkazem na štědrost Bruselu vůči poslancům dost příznačné.
Na půl cesty do Bruselu chtějí zůstat Jan Březina, který původně kandidoval za KDU-ČSL, i bývalý místopředseda europarlamentu Libor Rouček (ČSSD). Prvně jmenovaný se rozhodl pomáhat českým vědcům v získávání peněz. „Ještě nevím, zda si založím společnost, nebo jakou formou to bude. Chtěl bych ale šířit znalosti o programu pro vědu a výzkum Horizont 2020. Naši vědci se v něm účastní jen velmi málo, což je škoda,“ říká Jan Březina.
Libor Rouček se poohlíží také po práci, která by souvisela s místem výkonu jeho bývalého zaměstnání. Než ji najde, chce se věnovat psaní a odborné práci.
Více čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro
Čtěte také:
Na zemětřesení nedojde. V europarlamentu zůstává proevropská většina
Evropská levice podpoří Junckera. Výměnou za významné posty
Předseda Pirátů Bartoš rezignoval. Kvůli eurovolbám i sporům ve straně
