PODNIKATELSKÉ ŠKOLY Atraktivní obory, které slibují lepší podnikatelské uplatnění pro absolventy, ale již méně atraktivní podmínky ze strany státu. To jsou poznatky z působení středních soukromých podnikatelských škol v Česku.
PODNIKATELSKÉ ŠKOLY Atraktivní obory, které slibují lepší podnikatelské uplatnění pro absolventy, ale již méně atraktivní podmínky ze strany státu. To jsou poznatky z působení středních soukromých podnikatelských škol v Česku. V rodných Pardubicích nebyla škola, která by ji zaujala. Uvítala proto nově otevíraný obor na Střední podnikatelské škole v Kolíně - obalová technika a počítačová grafika, jež kombinuje zpracování papíru s jeho uměleckým ztvárněním. „Odmalička jsem ráda kreslila a projevovaly se u mě umělecké sklony,“ říká absolventka školy Tereza Musilová. O škole sice říká, že má co zlepšovat, ale studenti se podle ní přesto mohou bez problémů uplatnit v tiskárnách a grafických studiích. Ona sama přitom hodlá pokračovat ve vzdělávání na architektuře v Brně. Právě zakládání nových oborů, které pružně reagují na zvýšenou poptávku trhu po kvalifikovaných pracovnících, je jednou z předností soukromých podnikatelských škol. Ty se těmto potřebám snaží přizpůsobit nejen obsah výuky, ale také strukturu studijních a učebních oborů. RODIČE NA TO SLYŠÍ Tento trend potvrzuje i majitelka Střední ekonomicko-podnikatelské školy Spektrum v Mladé Boleslavi Alena Varhanová. „Naší hlavní výhodou je širší nabídka předmětů a snazší možnost uplatnění pro absolventy. Chceme-li se udržet, hledáme neustále mezery na trhu a tomu přizpůsobujeme vzdělávací programy a formy práce. A na to rodiče slyší, i když musí ročně zaplatit na školném dvanáct tisíc korun,“ uvádí Varhanová. Škola mimo jiné nabízí obory sportovní management či management sdělovacích prostředků. „Střední soukromé školy skutečně iniciativně přicházejí s novými vzdělávacími programy, i když někdy jejich význam přeceňují,“ souhlasí Marta Svátková z ministerstva školství. Nabídka nových oborů se ale podle ní v posledních pěti letech více méně ustaluje. „O žádné střední soukromé škole nemohu říci, že je špatná - reagují na změny v ekonomice a jejich předností je nižší počet žáků ve třídách,“ podotýká. V téměř individuálním přístupu vidí hlavní výhodu privátního školství majitelka Soukromé střední školy podnikání Olomouc Ilona Tandlerová. Od třetího ročníku se žáci tamní školy specializují v oborech bankovnictví, reklama v podnikání, cestovní ruch, informační technologie a nově zavedeném lázeňství. Mezi všeobecně atraktivní obory patří studium cestovního ruchu, informačních technologií, reklamy, ekonomie a podnikání. ŽÁDNÝ VELKÝ BYZNYS Největším problémem soukromých škol je ovšem financování, které se v Česku sotva obejde bez podpory státu. Aby privátní škola získala vyšší než základní dotaci, musí se „upsat“ státu, že veškerý zisk bude reinvestovat. Základní dotace na žáka přitom činí šedesát procent příspěvku pro státní školu. Při pozitivní inspekční zprávě může podpora státu dosáhnout až devadesáti procent. Cílem státu je podle úředníků udržet srovnatelné podmínky na všech školách. Příslušné dotace putují do škol z krajských úřadů. „Jsme silně znevýhodněni. Není to až tak velký byznys, na kterém by se dalo hodně vydělat, ale umožňuje mi to dělat práci, kterou mám ráda,“ říká za všechny majitelka Střední ekonomickopodnikatelské školy Spektrum v Mladé Boleslavi Alena Varhanová. „Máme devadesátiprocentní dotaci a k ní nám Olomoucký kraj ještě přispívá na provoz,“ vypočítává Ilona Tandlerová. „Myslím, že spolupráce s krajem funguje dobře,“ doplňuje. Všude to tak ovšem není. „Některý kraj přispěje více, některý méně,“ říká ředitel Střední podnikatelské školy v Kolíně Jan Chvojka. „Na druhou stranu, když fungovaly okresy, existovaly školské úřady a komise, které přidělovaly dotace. Současné krajské zřízení není moc odlišné, ale je spravedlivější v rozdělování, protože nám dá to, na co máme právo a bez doprošování,“ shrnuje své zkušenosti ředitel Chvojka. Školy se také snaží získat prostředky z různých fondů a sem tam vypomohou i rodiče. „Naše studium je hodně orientované na počítače, proto nám jednou rodiče zprostředkovali starší počítačovou techniku. Sponzorské dary jdou také většinou přes rodiče, ale není to častý jev,“ vysvětluje ředitel a zakladatel pražské Soukromé obchodně-podnikatelské a manažerské akademie Jan Listopad. Podobně hovoří i další. VĚČNÝ BOJ SE STÁTEM
Ohledně znevýhodňování soukromých škol vedeme už řadu let věčný boj se státem, říkají majitelé privátních zařízení. Jejich zájmy se snaží obhajovat Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska. Brání soukromé školy a okamžitě reaguje na veškerou činnost ministerstva školství, financí i na projednávané zákony. „Má sílu lobovat v parlamentu a naše záležitosti vysvětlovat poslancům,“ říká Chvojka.
Stále je za co bojovat. Do kapacity soukromých škol jsou třeba započítáváni žáci dálkového studia a provozovatelé se obávají, že jim bude předepsán i počet žáků ve třídě. „Aby stát stanovoval soukromým školám, kolik mají mít žáků, je nesmyslné,“ tvrdí tajemník sdružení Petr Jadrný. Soukromé školy jsou totiž často typické právě nízkým počtem žáků - také právě i za tuto výhodu rodiče platí školné.
Členem asociace je většina soukromých škol, i když ne úplně všechny. Ve středním školství se na činnosti sdružení podílejí obchodní akademie, podnikatelské školy, hotelové školy a další, které vznikaly od roku 1990. Takzvané podnikatelské školy slibují klást větší důraz na podnikání jako takové, rozdíly mezi nimi a dalšími vyjmenovanými školami ovšem nejsou velké. Loni na soukromých středních odborných školách studovalo v denním studiu přes 32 tisíc žáků, na všech středních školách celkem téměř 208 tisíc.
MÁME DOBRÉ ZKUŠENOSTI
V oboru při klesajících počtech žáků panuje poměrně silná konkurence. Školy vycházejí vstříc poptávce také organizací večerních kurzů a dálkového studia. „Moc mi vyhovovala flexibilita soukromého školství a v mém konkrétním případě i lidský přístup. Navštěvoval jsem tříleté nástavbové dálkové studium, protože jsem potřeboval ekonomický přehled a možnost konzultací. Leccos jsem znal z praxe, ale chtěl jsem si o tom s někým popovídat a dozvědět se právně-ekonomický základ,“ pochvaluje si podnikatel v oboru realitních, poradenských a prezentačních služeb Vladimír Zábojník. Pražskou Střední odbornou školu podnikatelskou Profit absolvoval v letošním roce a ve studiu nyní pokračuje na vysoké škole.
A jak je to s uplatněním absolventů denního studia? V dalším vzdělávání mohou pokračovat na vyšších odborných školách nebo na vysokých školách. „Asi dvacet procent jich jde na vysoké školy. Nejčastěji podepisujeme přihlášky na zemědělské a ekonomické vysoké školy,“ uvádí Jan Listopad.
Další absolventi si zakládají vlastní firmy, jiní pomáhají podnikat svým rodičům. Někteří se uchytí tam, kde vykonávali v rámci výuky praxi. „Rodiče našich studentů dost často podnikají, a tak nechceme, aby studenti vykonávali praxi u nich. Já sám jsem pak překvapen, jak dobře studenti obstáli v praxi, i když třeba ve škole jsou velmi laxní a chybí jim ctižádost,“ shrnuje své zkušenosti ředitel Listopad.
VYSOKÉ ŠKOLY JSOU DRAŽŠÍ
Další možnost, jak pokračovat ve studiu, nabízejí soukromé vysoké školy. Přihlášky přijímají až do konce srpna a nové studenty berou ještě během září i později. Zájemci si mohou vybírat z třiceti devíti soukromých vysokých škol, které nabízejí převážně bakalářské studijní obory. Studenti však musí počítat s poměrně vysokým školným (od třiceti tisíc do sto čtyřiceti tisíc korun ročně).
Poskytují nejčastěji studium ekonomie v různých formách, ale objevují se i programy sociologické, umělecké nebo správní. Podrobné informace o jejich studijních oborech a podmínkách pro přijetí lze najít na internetu, například na www.vysokeskoly.cz. Loni zahájilo studium na soukromých vysokých školách 6500 studentů.
POČTY SOUKROMÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL
|Školní rok |2000/01|2001/02|2002/03|2003/04|2004/05|
| Soukromé střední školy |350 |346 | 343 |339 |341 |
| Střední školy celkem|1740 |1729 |1715 |1700 |1663 |
Zdroj: databáze ÚIV
