Odvěký odpůrce soudních sporů...
Celý podtitulek: Odvěký odpůrce soudních sporů se snaží co nejrychleji vyřešit nedostatek právníků
Vzpomínáte si na ten otřepaný vtip? Kdybyste položili americké právníky tak, aby se vzájemně dotýkali, kolem rovníku… bylo by nejlepší je tam nechat. Teď se ale zdá, že Japonsko by je mělo kam dát. Země se po dlouhá desetiletí těšila pověsti státu s nejmenší koncentrací právníků. Nyní však spouští program, který by jich měl vyprodukovat každým rokem tisíce.
Po většinu poválečné éry necítilo Japonsko potřebu mít mnoho právníků. Ve společnosti založené na konsenzu zaměřeném na hospodářský růst to fungovalo. Soudní spory byly v Japonsku vždycky až tou poslední možností a byly považovány za projev velmi špatných způsobů. Dnes, kdy sporů o patenty a mezinárodní fúze přibývá, země zjišťuje, že odborníci na právo mohou v případě potřeby urovnání neshod přijít celkem vhod. Ale při počtu dvaadvaceti tisíc registrovaných právníků, ve srovnání s více než milionem v USA, „je získání dobrého právníka (v Japonsku) nesmírně obtížné“, vysvětluje Američan Stephen Bohrer, který vede oddělení mezinárodních transakcí ve velké advokátní společnosti Nishimura & Partners.
Zdá se, že japonská advokátní komunita začíná konečně o odstranění tohoto nedostatku vážně uvažovat. V roce 2004 vláda poprvé univerzitám umožnila nabízet studijní programy v oboru práv zakončené udělením akademické hodnosti. Své dveře od té doby otevřelo již čtyřiasedmdesát nových právnických škol, přičemž první absolventské ročníky – asi tři tisíce studentů — ukončí studium na jaře letošního roku. Než došlo k tomuto posunu, byl jediným legálním japonským programem připravujícím graduované právníky dvouletý kurz zaštítěný nejvyšším soudem. Kurz byl však nabízen pouze těm, kdo nejdříve složili zkoušku z advokacie. A každý rok smělo zkoušku složit jen tisíc až 1500 přihlášených zájemců, tedy pouhá tři procenta. Většina kandidátů proto dělala advokátní zkoušku minimálně pětkrát, než prošla – nebo to vzdala.
Tokio se ze všech sil snaží nové školy zatraktivnit. V letošním roce budou výsledky advokátních zkoušek hodnoceny tak, aby prošla asi třetina absolventů a aby na zhruba 40 tisíc zájemců, kteří nenavštěvovali žádný z nových programů a kteří se ke zkoušce dostaví, připadlo asi 500 absolventských míst. Vláda má v plánu do roku 2010 počet úspěšných absolventů zkoušky zdvojnásobit, cílem je dosáhnout celkového počtu asi tří tisíc, přičemž největší nárůst by měl připadnout na absolventy nových škol. „Právnická škola mi rozšířila možnosti,“ říká třicetiletá Yoko Mukai, která si poté, co v minulosti opakovaně neprošla advokátní zkouškou, zaplatila za patnáct tisíc dolarů dvouletý kurz na University of Tokyo School of Law.
Experti na fúze
Co bude Japonsko se všemi novými právníky dělat? Vzhledem k tomu, že ekonomika už pár let roste maximálním tempem, zvyšuje se i poptávka po erudovaných právních specialistech v oboru fúzí. Japonské společnosti se na advokáty obracejí s žádostmi o urovnání sporů, které by se kdysi nejspíš vyřešily v tichosti. V roce 2004 například tokijská finanční skupina Sumitomo Trust & Banking a banka Mitsubishi Tokyo Financial Group (MTFG) stanuly před soudem poté, co bankovní dům UFJ Holdings vycouval z plánované transakce se společností Sumitomo a spojil se místo toho s bankou MTFG. „K něčemu takovému (k takové soudní bitvě) by dřív prostě nemohlo dojít,“ říká Masatomo Suzuli, partner tokijské pobočky právnické firmy Jones Day sídlící v Clevelandu.
Při tak velkém počtu současně otevíraných nových škol se potížím nelze vyhnout. Jedním z úkolů je získání dostatečného množství kvalifikovaných profesorů. A mnozí nespokojeně namítají, že je nefér absolventům právnických škol při advokátních zkouškách pomáhat. „Všichni bedlivě sledují, koho že to budou tyto školy vypouštět do světa,“ říká Robin Doenicke, partner konzultantské skupiny Zensho se sídlem v Tokiu.
Navzdory změnám je nepravděpodobné, že Japonsko někdy zcela přijme systém právních sporů, který je běžný ve Spojených státech. Soudní pře je něco nepatřičného a příčí se touze po harmonii pramenící z japonské kulturní tradice. Avšak propracovanější, debatě nakloněný právní systém je možná právě to, co země potřebuje, pokud chce udržet obnovu domácí ekonomiky v pohybu. A to znamená, že Japonsko bude muset v soudní síni tolerovat nemístné potyčky, které by kdysi bývaly nejspíš působily pohoršení.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
