Nepříliš vydařené státní maturity, kontroverzní zavádění školného, protesty učitelů, chybějící miliardy na vzdělání. Ze školství, které se v minulých letech objevovalo na stránkách novin snad jen při příležitosti předávání vysvědčení nebo začátku školního roku, se stalo jedno z klíčových témat.
Foto: Profimedia
Sestupnou tendenci totiž podle odborníků nastoupila kvalita tuzemského školství jako taková. Ta je přitom důležitá nejenom kvůli důstojnému pokračování v mnohasetleté tradici tuzemského vzdělávání, ale i pro budoucnost. Právě kvalitní systém výuky je totiž klíčovou součástí snah o modernizaci tuzemské ekonomiky. Země jako Finsko či Dánsko právě na proměně školství založily svoji renesanci.
Školství propadá
Nejenom současný ministr školství Josef Dobeš, ale i jeho předchůdci Miroslava Kopicová či Ondřej Liška upozorňovali na to, že tuzemský systém vzdělávání začal zaostávat za současnými potřebami. Potvrzovala to i mezinárodní srovnání. Zatímco ještě v polovině 90. let byli například žáci čtvrtých tříd z Česka mezi školáky s nadprůměrnými znalostmi, v roce 2007 se již zařadili při mezinárodním srovnání do podprůměru. Většina stejně starých školáků ze zemí Evropské unie prokázala výrazně lepší znalosti.
Na klesající křivku se dostala i úroveň vzdělání u žáků osmých tříd. Například v matematice se zařadili mezi tři země s nejhoršími výsledky v rámci celé Evropy. Rovněž testy vzdělávací společnosti Scio ukazají, že se zhoršuje takzvaná funkční gramotnost dětí. Tedy schopnost pochopit vyučovanou látku a přemýšlet o ní v souvislostech.
Na problémy související s českým vzdělávacím systémem upozorňují také tuzemské nadace, které se této oblasti věnují. „Studentům se stále dostává mnoho „balastu“, znalostí, které v životě nezúročí. Každý je tak nucen absolvovat x škol, aby se dalo říci, že je v daném oboru fundovaný. S tím souvisí také narůstající honba za „tituly“, kdy nejde o to, co absolvent umí, ale o to, zda a kolik absolvoval vysokých škol,“ říká Martina Šlampová, ředitelka komunitní Nadace Tři brány.
„Vnímáme stesky na všeobecný pokles úrovně studentů a žáků, a to od učňovských oborů až po vysoké školy. Naše nadace se snaží napomáhat objevování talentů třeba spoluorganizováním různých soutěží v umělecké tvorbě, konkrétně je to soutěž Mistr křišťálu, které se účastní studenti středních i vysokých uměleckoprůmyslových škol,“ doplňuje Ivo Schötta, ředitel Nadace Preciosa, která se zaměřuje především na podporu sklářského školství a technických oborů.
Při hledání příčin současné krize českého školství nemůže nepřijít řeč také na peníze. „Podle našeho názoru je hlavním problémem nedostatečné finanční ohodnocení jak středoškolských, tak vysokoškolských učitelů a s tím související nedostatek kvalitních vyučujících,“ říká Jana Švábová, výkonná ředitelka Vzdělávací nadace Jana Husa.
Stejné zkušenosti „udělali“ také v zemích, které zasáhla krize vzdělávacího systému. A kde se s ní na rozdíl od Česka dokázali vypořádat. Například ve Velké Británii. Také ostrovní stát se před lety dostal ve školství do těžké situace. Jedním z opatření, jak se Britům podařilo situaci zvládnout, bylo výrazné zlepšení motivace učitelů. Včetně motivace finanční.
Ministr Dobeš sehnal potřebné miliardy na zvýšení platů učitelů, přesto se na školách příliš neslaví. Respektive neslaví všichni. Spokojenost určitě převládá mezi mladými pedagogy, kteří dostali skokově přidáno až sedm tisíc korun. Jejich starší kolegové si pak přišli jen na stokoruny.
Jenže právě v odměňování učitelů s praxí patří Česko k zemím, které se k pedagogům chovají nejvíce macešsky. Ukázalo to mezinárodní srovnání OECD. V něm byli čeští učitelé s patnácti lety praxe mezi čtyřmi zeměmi, které platily zkušeným pedagogům nejméně. Hůře na tom byli už jen zkušení učitelé v Polsku, Maďarsku a Estonsku. Plat kantora v nejštědřejším Lucembursku je přitom zhruba pětkrát vyšší než v Česku.
Protože státní prostředky jsou a budou omezené, je důležitá i podpora nadací, které patří k významným dárcům peněz do oblasti, kde finance dlouhodobě chybějí. „Naše nadace v rámci programu Stipendium Husovy nadace podporuje mladé vysokoškolské učitele a nyní připravujeme i program pro podporu středoškolských učitelů,“ upozorňuje Jana Švábová.
Peníze nechybějí jen na platy učitelů, ale také na zajištění moderní výukové techniky. „Proto se snažíme pomoci alespoň v modernizaci výuky, jsou to nové počítače, dataprojektory, interaktivní tabule, přístroje do laboratoří a další, často velice specifické učební pomůcky, například elektrická tavící pec. Jako nadace průmyslového podniku pochopitelně vnímáme potřebu respektive nedostatek různých odborných profesí. A právě proto neopomíjíme pomáhat i tomuto přeci jen někdy opomíjenému segmentu praktických škol respektive učilišť,“ navazuje Ivo Schötta.
Výhradně na podporu církevních škol, respektive Evangelických akademií, je zaměřený Nadační fond na podporu církevního školství. „Z prostředků fondu jsou poskytovány příspěvky především na zahraniční stáže studentů, vybavení škol, propagaci a mimořádné události, jako jsou soutěže, prezentační akce, a podobně. Prostředky fondu nesmí být využity na běžný provoz školy a mzdy učitelů,“ říká Michael Erdinger, předseda správní rady nadačního fondu.
Ten je zřizován Českobratrskou církví evangelickou a ročně rozděluje zhruba dvě stě tisíc korun. „Ač je náš fond malý a na poli nadačních fondů není velkým hráčem, jeho existence má smysl a umožňuje rozvíjet zázemí církevních škol a studentům otevírá možnosti zahraničních praxí a odborných stáží,“ dodal Michael Erdinger.
Konec přehlížení
Školy představují nejen vzdělávací instituci, ale také velmi výrazné sociální prostředí, kde se projevují a vznikají mnohé problémy, které zasahují celou společnost. Jedním z nich je také šikana.
Ta představovala a představuje na českých školách vážný problém. Jeho řešení v minulosti velmi ztěžovalo, že šlo o tabuizované téma, o kterém školy jen velmi nerady mluvily. Respektive drtivá z nich tvrdil: U nás s ní problém nemáme.
Prolomit ledy pomohl až projekt Nadace O2. „V programu Minimalizace šikany jsme se nejčastěji setkávali s neznalostí učitelů, kteří vůbec nejsou připraveni tento problém řešit. Z toho vyplynulo, že učitelé mají málo prostoru věnovat se dětem v oblasti vztahů a budování bezpečí a přátelské atmosféry ve třídách,“ popsala zkušenosti z této oblasti Ivana Šatrová, ředitelka Nadace O2.
Dlouhodobý vzdělávací program Minimalizace šikany se zaměřuje na učitele základních škol a předává jim účinné nástroje, jak bojovat se šikanou a kyberšikanou mezi dětmi. Program iniciovala Nadace O2 v roce 2005 a s její podporou ho realizuje sdružení Aisis. Program získal v roce 2009 tříletý grant z Evropských sociálních fondů a díky tomu je samostatný a rozšiřuje se na desítky dalších škol.
Ke zlepšení fungování především středních škol pak mohou posloužit také poznatky z projektu Think Big Nadace O2, který dává mladým lidem příležitost získat podporu na jejich vlastní projekty. „V rámci tohoto programu zjišťujeme, že zejména studenti středních škol jsou jen málokde vedeni k tomu myslet projektově, aktivně sami přispívat k dění kolem sebe, necítí důvěru a motivaci. A naopak i průzkumy nám potvrdily, že i společnost mladým lidem nedůvěřuje a považuje je za pasivní,“ pokračuje Ivana Šatrová a navazuje: „V tom vidím stále mezery středních škol – nestaví před studenty dostatečné výzvy a nemotivují je k samostatné realizaci projektů, na nichž by si osvojili dovednosti potřebné pro jejich další uplatnění v životě.“
Právě podobné projekty by se bez pomoci tuzemských nadací rodily jen velmi těžko. „Nadace OSF podporuje řadu organizací, které jen stěží získají finance z jiných zdrojů, například ze strukturálních fondů. Ty většinou cílí podporu na větší infrastrukturní projekty, nadace obecně však jsou operativnější a mohou snáze reagovat na vývoj v oblasti vzdělávání. Nadace jsou také místem, kde se scházejí informace z různých projektů, organizací i pilotních aktivit, a tak hrají roli strategického uzlu. Mnohdy také přinášejí příklady dobré praxe ze zahraničí,“ upozorňuje Filip Rameš z Nadace Open Society Fund.
Tato nadace čerpá zkušenosti z mezinárodní sítě Open Society Foundations a díky tomu se podílí na tvorbě strategických a metodických materiálů a účastní se diskuzí budoucnosti českého vzdělávacího systému nejen s nevládními organizacemi, ale i s českou vládou, ministerstvy a dalšími institucemi. „Na konci června 2011 se například zakladatel Nadace OSF George Soros sešel s premiérem Petrem Nečasem a vyzval ho, aby dalo Česko inkluzívnímu vzdělávání (vzdělání spojeného s integrací všech dětí – pozn. redakce) větší prioritu. Je to důležité jak z ekonomického hlediska, neboť inkluzívní vzdělávání může přispět ke snížení počtu lidí těžko uplatnitelných na trhu práce a tím pádem i počtu lidí závislých na sociálních dávkách, tak sociálního hlediska, neboť lepší integrace vede k většímu sociálnímu klidu,“ zmínil Filip Rameš.
Projekty pomáhají
Pomoc nadací v oblasti vzdělávání je důležitá i v jiných oblastech, než finanční podpora učitelů či nákup nových pomůcek. Stejně jako samotná práce nadací, mají velmi široké rozpětí i projekty, které nadace podpořil: od práce se školáky ze základních škol, přes učně a středoškoláky až po specializované projekty, do nichž se zapojují univerzity.
„Jedním z projektů, které jsme v loňském roce podpořili, byla například Resuscitace pro život – projekt realizovaný vyškovskou organizací Junáka, výuka první pomoci spojená s praktickým nácvikem život zachraňujících úkonů. V této oblasti má laická veřejnost stále nedostatečné znalosti, proto jsme tento projekt neváhali podpořit,“ vysvětluje Martina Šlampová z Nadace Tři brány.
„Naše nadace se orientuje dlouhodobě na poskytování stipendií na vybraných technických vysokých školách. Ve spolupráci s vedením vysokých škol udělujeme stipendia a zvláštní ocenění mimořádně úspěšným studentům. Je to alespoň nepřímá podpora zájmu o studium často těžkých, ale pro praktický výzkum a průmyslovou výrobu potřebných oborů. Naše pozornost se soustředí na Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze a Technickou univerzitu v Liberci. Ocenění za mimořádnou závěrečnou práci jsme udělili také na ČVUT Praha a VUT Brno,“ říká Ivo Schötta z Nadace Preciosa.
Na podporu talentovaných studentů je zaměřen také jeden ze vzdělávacích projektů Nadace OSF. „Již řadu let úspěšně spolupracujeme se společnostmi Pioneer Investments a Accenture a společně podporujeme studium českých studentů a studentek středních a vysokých škol v zahraničí. Jen v roce 2010 díky této spolupráci odcestovalo dvacet studentů a studentek na střední školy v USA a Velké Británii a dalších deset na univerzity po celém světě,“ upozorňuje Filip Rameš.
Vzdělávací nadace Jana Husa v rámci svého programu Cursus Innovati podporuje zajímavé projekty, které rozvíjejí neaplikované humanitní a příbuzné obory. „V loňském roce bylo úspěšně dokončeno několik námi podpořených projektů, například Meditace o základech vědy na Západočeské univerzitě Plzeň nebo Zavedení překladatelského semináře a zmapování moderní bengálské povídkové tvorby na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy Praha,“ popisuje Jana Švábová ze Vzdělávací nadace Jana Husa.
Nadace O2 letos poprvé odstartovala zmíněný program Think Big umožňující mladým lidem realizovat jejich vlastní projekty na podporu komunit,v nichž žijí. „Program je celoevropský, realizují jej všechny pobočky Telefónica Europe, v České republice jej realizujeme s Nadací rozvoje občanské společnosti. Chceme nabídnout mladým lidem nové příležitosti a výzvy a zároveň tak budovat pozitivní obraz mladých lidí ve společnosti,“ připomenula Iveta Šatrová. V první vlně nadace podpořila 101 projektů mladých lidí z celé České republiky, kteří získali přes 5 milionů korun. Od letošního října zahájí nadace druhou vlnu, v níž podpoří další minimálně stovku projektů.
Ohrožené obory
Nadace Preciosa bude pokračovat v podpoře uměleckých škol. „Podpora středních umělecko-průmyslových škol je dána především jejich vysokou koncentrací právě v našem okolí. V Libereckém kraji je hned pět těchto škol. Při nepříznivém demografickém vývoji – poklesu počtu studentů a dopadu světové finanční krize je jejich udržení velice obtížné,“ zmínil ředitel Nadace Preciosa.
Právě vysoká koncentrace škol v kombinaci s nízkým počtem žáků ohrožuje existenci některých vzdělávacích zařízení v regionu. Podobný osud hrozil dlouho i Střední uměleckoprůmyslové škole v Kamenickém Šenově. Ta je přitom nejstarší sklářskou školou na světě. Liberecký kraj ji chtěl sloučit se školou v Novém Boru, což by znamenalo faktický zánik vzdělávacího zařízení.
Ministr Dobeš se proto rozhodl, že výjimečnou školu v budoucnu převede přímo pod resort školství, aby zajistil její existenci. Přitom právě nejstarší sklářskou školu nadace dlouhodobě podporuje. „My nemůžeme nahradit státní rozpočet, ale pomáháme těmto školám především při pořizování jejich vybavení. Jde každoročně o částky v řádech stovek tisíc korun. Za účelem podpory uměleckých škol jsme letos vypsali specifické grantové řízení,“ dodal Ivo Schötta.
Neustálé hledání je přitom spojené nejenom s novými projekty, ale také zkoušením různých cest, jak získávat na činnost nadací a nadačních fondů zaměřených na školství finanční prostředky. „V začátcích fondu byly organizovány benefiční akce, ale jejich výnosy se rovnaly nákladům a proto od nich bylo před několika lety ustoupeno. V současné době jsou příjmy fondu tvořeny sbírkami v rámci a dary od individuálních dárců,“ podotkl Michael Erdinger z Nadačního fondu na podporu církevního školství.
Tuzemské školství čeká ještě složitý a bouřlivý vývoj. Také proto je důležitá, že tento obor podporují významné nadace, které přispívají ke stabilizaci a dlouhodobému rozvoji tohoto klíčového odvětví.
