Menu Zavřít

Hledání limitu. Co s minimální mzdou, až skončí konjunktura?

16. 2. 2020
Autor: Archiv MF

Češi i Němci zvyšování minimální mzdy velmi dobře vstřebali, ale co až konjunktura skončí?

Minimální mzda byla dlouho považována za ekonomický nesmysl. U klasických liberálních ekonomů platilo, že fixování minimální mzdy betonuje trh práce, vytváří tlak na náklady zaměstnavatelů, kteří nejsou schopni tolik reinvestovat zisky, a slabé firmy krachují, čímž vrhají na trh práce nezaměstnané, místo aby je pohlcovaly.

Moderní ekonomická věda ukázala, že to nemusí vždy platit. Záleží na výši a citlivosti zavádění minimální mzdy. Smyslem instrumentu je, aby těm nejhůře placeným zaměstnancům pomohl a firmám neuškodil. Že to je možné, potvrzuje i aktuální průzkum mezi zhruba 900 německými zaměstnavateli, kteří odpovídali v průzkumu institutu Ifo na dotaz, jak pocítili zvýšení minimální mzdy. Němci ji zavedli v roce 2015 a pak třikrát zvýšili na současných 9,35 eura.

Jak ukazuje první graf, zavedení a zvýšení minimální mzdy nemělo v Německu na zaměstnanost téměř žádný vliv. Neprojevilo se ani v počtu takzvaných mini-jobs, což jsou částečné úvazky, ani v počtu stážistů. Firmy vyšší náklady na pracovní sílu promítly do vyšších cen, za které prodávají zákazníkům. A jelikož poslední čtyři roky trvá konjunktura, zákazníci vyšší ceny docela dobře „skousli“.

14 600 může být pro část firem příliš

Jenže komplikovanější to bylo v nových spolkových zemích, které vyšší minimální mzdu absorbovaly hůře, což napovídá leccos o tom, jak to bude probíhat v Česku. Minimální mzda v tuzemsku roste rychleji než ekonomika, takže letošních 14 600 korun už může být pro část firem příliš a někteří ze 150 tisíc zaměstnanců pracujících za minimum mohou skončit na dlažbě. Zejména společnosti s nejhorší produktivitou (což jsou hlavně firmy s českými majiteli) a třeba i dodavatelé do automotive to nebudou mít lehké.

FIN25

Existují přitom lepší mechanismy, jak pomoct lidem, kterým se nepodařilo ve společnosti uspět. Je to hlavně nižší zdanění práce, zejména té špatně placené. A sociální systém pomáhající lidem, které postihla bytová nouze v podobě prudce zdražujících nájmů a nemovitostí. Letošní zvýšení české minimální mzdy o 1250 korun sice pomůže lidem v malých městech, ale neřeší problémy ve větších aglomeracích, kde jsou náklady na život řádově vyšší.

  • Našli jste v článku chybu?