Menu Zavřít

Hledání limitu. Co s minimální mzdou, až skončí konjunktura?

16. 2. 2020
Autor: Archiv MF

Češi i Němci zvyšování minimální mzdy velmi dobře vstřebali, ale co až konjunktura skončí?

Minimální mzda byla dlouho považována za ekonomický nesmysl. U klasických liberálních ekonomů platilo, že fixování minimální mzdy betonuje trh práce, vytváří tlak na náklady zaměstnavatelů, kteří nejsou schopni tolik reinvestovat zisky, a slabé firmy krachují, čímž vrhají na trh práce nezaměstnané, místo aby je pohlcovaly.

Moderní ekonomická věda ukázala, že to nemusí vždy platit. Záleží na výši a citlivosti zavádění minimální mzdy. Smyslem instrumentu je, aby těm nejhůře placeným zaměstnancům pomohl a firmám neuškodil. Že to je možné, potvrzuje i aktuální průzkum mezi zhruba 900 německými zaměstnavateli, kteří odpovídali v průzkumu institutu Ifo na dotaz, jak pocítili zvýšení minimální mzdy. Němci ji zavedli v roce 2015 a pak třikrát zvýšili na současných 9,35 eura.

Jak ukazuje první graf, zavedení a zvýšení minimální mzdy nemělo v Německu na zaměstnanost téměř žádný vliv. Neprojevilo se ani v počtu takzvaných mini-jobs, což jsou částečné úvazky, ani v počtu stážistů. Firmy vyšší náklady na pracovní sílu promítly do vyšších cen, za které prodávají zákazníkům. A jelikož poslední čtyři roky trvá konjunktura, zákazníci vyšší ceny docela dobře „skousli“.

14 600 může být pro část firem příliš

Jenže komplikovanější to bylo v nových spolkových zemích, které vyšší minimální mzdu absorbovaly hůře, což napovídá leccos o tom, jak to bude probíhat v Česku. Minimální mzda v tuzemsku roste rychleji než ekonomika, takže letošních 14 600 korun už může být pro část firem příliš a někteří ze 150 tisíc zaměstnanců pracujících za minimum mohou skončit na dlažbě. Zejména společnosti s nejhorší produktivitou (což jsou hlavně firmy s českými majiteli) a třeba i dodavatelé do automotive to nebudou mít lehké.

bitcoin_skoleni

Existují přitom lepší mechanismy, jak pomoct lidem, kterým se nepodařilo ve společnosti uspět. Je to hlavně nižší zdanění práce, zejména té špatně placené. A sociální systém pomáhající lidem, které postihla bytová nouze v podobě prudce zdražujících nájmů a nemovitostí. Letošní zvýšení české minimální mzdy o 1250 korun sice pomůže lidem v malých městech, ale neřeší problémy ve větších aglomeracích, kde jsou náklady na život řádově vyšší.

  • Našli jste v článku chybu?