Minimální mzda byla dlouho považována za ekonomický nesmysl. U klasických liberálních ekonomů platilo, že fixování minimální mzdy betonuje trh práce, vytváří tlak na náklady zaměstnavatelů, kteří nejsou schopni tolik reinvestovat zisky, a slabé firmy krachují, čímž vrhají na trh práce nezaměstnané, místo aby je pohlcovaly.
Moderní ekonomická věda ukázala, že to nemusí vždy platit. Záleží na výši a citlivosti zavádění minimální mzdy. Smyslem instrumentu je, aby těm nejhůře placeným zaměstnancům pomohl a firmám neuškodil. Že to je možné, potvrzuje i aktuální průzkum mezi zhruba 900 německými zaměstnavateli, kteří odpovídali v průzkumu institutu Ifo na dotaz, jak pocítili zvýšení minimální mzdy. Němci ji zavedli v roce 2015 a pak třikrát zvýšili na současných 9,35 eura.
Jak ukazuje první graf, zavedení a zvýšení minimální mzdy nemělo v Německu na zaměstnanost téměř žádný vliv. Neprojevilo se ani v počtu takzvaných mini-jobs, což jsou částečné úvazky, ani v počtu stážistů. Firmy vyšší náklady na pracovní sílu promítly do vyšších cen, za které prodávají zákazníkům. A jelikož poslední čtyři roky trvá konjunktura, zákazníci vyšší ceny docela dobře „skousli“.
Jenže komplikovanější to bylo v nových spolkových zemích, které vyšší minimální mzdu absorbovaly hůře, což napovídá leccos o tom, jak to bude probíhat v Česku. Minimální mzda v tuzemsku roste rychleji než ekonomika, takže letošních 14 600 korun už může být pro část firem příliš a někteří ze 150 tisíc zaměstnanců pracujících za minimum mohou skončit na dlažbě. Zejména společnosti s nejhorší produktivitou (což jsou hlavně firmy s českými majiteli) a třeba i dodavatelé do automotive to nebudou mít lehké.
Existují přitom lepší mechanismy, jak pomoct lidem, kterým se nepodařilo ve společnosti uspět. Je to hlavně nižší zdanění práce, zejména té špatně placené.
A sociální systém pomáhající lidem, které postihla bytová nouze v podobě prudce zdražujících nájmů a nemovitostí.
Letošní zvýšení české minimální mzdy o 1250 korun sice pomůže lidem v malých městech, ale neřeší problémy ve větších aglomeracích, kde jsou náklady na život řádově vyšší. •
Němci zdražovali Německé firmy se vyšší minimální mzdě přizpůsobily (jen firmy, jichž se zvýšení minimální mzdy dotklo, v %)
ZDROJ: IFO
šplháme nahoru (minimální mzda v lednu 2010 a lednu 2020 v eurech)
POZN.: DÁNSKO, ITÁLIE, KYPR, RAKOUSKO, FINSKO A ŠVÉDSKO NEMAJÍ STANOVENU MINIMÁLNÍ MZDU (1) NĚMECKO ZAVEDLO MINIMÁLNÍ MZDU V ROCE 2015, (2) ÚDAJ ZA ČERVENEC 2018 ZDROJ: EUROSTAT
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU