Kapitola III
Strašidlo v Praze * Straší se i v Kolodějích * Strašidlo už je v Maďarsku * Jiří + Jiří = Dohoda * Candle from China
Strašidlo v Praze Nelze se divit, že při pohledu na politickou kulturu v této zemi a při pozorování nedůstojných televizních duelů stranických špiček už lidi napadají ty nejabsurdnější odpovědi na otázku: „Jak z toho ven?“ Například na mnoha místech hlavního města se objevily nálepky s nápisem OF 2006. Někdo by rád vzkřísil mrtvolu z počátku devadesátých let minulého století, a to s ambicí volebního úspěchu v příštím roce. Myslí to vážně? Nebo jen chce vystrašit Václava Klause? Anebo udělat radost Václavu Havlovi? Kdo bude ale nové Občanské fórum financovat? Politické mrtvoly?
Straší se i v Kolodějích Vládní image-makeři se opět předvedli. V Lidových novinách v magazínu Pátek vyšel rozsáhlý rozhovor se Zuzanou Paroubkovou. Podobných článků s PR fotografií, na které se usmívá k nepoznání nalíčená paní premiérová s novým účesem, již v posledních měsících vyšlo několik. Takže před přečtením to vypadalo jen na další nudný rozhovor z této série. Podobné otázky, podobné odpovědi. Paní Zuzana ale překvapila. „Ráda se zabývám svým pejskem, chodíme na procházky, hrajeme si doma s jeho hračkami. Doma nemáme zase tak velký byt, ale v Kolodějích s ním můžu hrát na schovávanou. Jsou tam mezi místnostmi různé chodby, takže mu někdy nadběhnu nebo na něj nečekaně bafnu a on se lekne. To mě vážně baví,“ vypráví premiérova žena. Na otázku, zda Andy, tak se jmenuje jezevčík, spí ve společné posteli Paroubků, manželka premiéra odpovídá: „No, jistě. Za tímto účelem byl i koupen. Chtěla jsem malého a hladkosrstého, aby byl čisťounký. Je jako myška. Nejdřív spí se mnou, v noci se přemístí k muži a ráno ho máme u hlavy. Mezi našimi hlavami má udělaný takový hlavní pelíšek.“ Mediálně celkem obratný premiér by měl své ženě poradit, aby se s novináři takto infantilně neBAFila, i když ji to vážně baví.
Strašidlo už je v Maďarsku Americký internetový gigant Google minulý týden založil firmu v Maďarsku. Firma má tři jednatele: za rozvoj odpovídá David Drammond, za finance George Reyes a za evropské aktivity Nikesh Arora. Zpráva by měla znepokojit i mladé majitele českých vyhledavačů. Hlavně proto, že o plánech Američanů zatím nikdo nic neví.
Jiří + Jiří = Dohoda Českou bankovní asociaci považoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ještě pod vedením Josefa Bednáře) za líheň údajného bankovního kartelu. Minulý týden na téma „posílení postavení klientů bank“ jednal premiér Paroubek s viceprezidentem asociace Jiřím Kunertem, jinak šéfem Živnostenské banky. Ministerstvo financí totiž hodlá zlepšit postavení zákazníků pomocí změn v zákonech a chce, aby Česká bankovní asociace podepsala s vládou memorandum o dalších opatřeních, k nimiž by banky měly přistoupit samy bez změn zákonů. Paroubek iniciativu Bohuslava Sobotky podporuje. „Když se nedohodneme, chceme vysvětlit proč. Třeba to není technicky proveditelné,“ řekl po setkání Kunert. Je dobře, dokonce ze dvou vážných důvodů, že s Kunertem jednal právě Paroubek, a ne Sobotka. Za prvé, premiér - na rozdíl od ministra financí - je ekonom a bankovnictví důvěrně zná, byl přece pár let předsedou dozorčí rady První městské banky, měl se tedy s Kunertem o čem bavit. Za druhé, znají se i osobně. Minimálně třicet let. Byli spolužáci ze stejného ročníku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Paroubek studoval vnitřní obchod, Kunert finance a úvěr.
Candle from China Na letošní Dušičky si nepřipravili truchlivou náladu pouze lidé navštěvující hroby svých drahých zesnulých, ale i pěstitelé květin, výrobci svíček a umělých věnců celé střední Evropy. Jedni nedokáží čelit dovozu levnějších květin z jihu kontinentu, druzí nejsou schopni konkurovat dumpingu málo kvalitního zboží z Dálného východu, zejména z Číny. Výrobní náklady rostou zejména kvůli růstu cen energie a levné svíčky a umělé květiny pocházejí právě ze země, kde jsou tyto položky nesrovnatelné nižší. Růst ceny ropy drasticky zvýšil cenu parafinu a tuzemští výrobci marně nabízejí kvalitní svíčky, zákazníci hledají většinou ty nejlevnější. Není se čemu divit. Když národ v hypermarketech kupuje pro živé členy rodiny jen nejlevnější a nejméně kvalitní zboží, proč by měl dopřát kvalitu mrtvým?
