Nový občanský zákoník změnil fungování katastru nejvíce za posledních dvacet let, říká Karel Štencel z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního
Nový občanský zákoník přinesl i novou právní úpravu katastru nemovitostí, která má na svědomí změny v jeho obsahu i správě. Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČUZK) musel mimo jiné ve spolupráci s firmou Ness měnit i Informační systém katastru nemovitostí.
„Rozsah změn je bezpochyby největší od vzniku novodobého českého katastru nemovitostí před dvaceti lety,“ říká místopředseda úřadu Karel Štencel. Přesto všechno proběhlo relativně rychle a bez problémů.
* Co se v Informačním systému katastru nemovitostí měnilo?
Katastrální zákon nově umožňuje zapsat do katastru 15 nových typů práv, stavby na pozemcích stejného vlastníka se staly součástí pozemku, vznikl nový typ nemovitosti -právo stavby. Vedle bytů vymezených podle staré právní úpravy musíme být schopni evidovat bytové jednotky i podle nového občanského zákoníku. Dále musejí úřady nově informovat vlastníky nemovitostí o tom, že byla doručena vkladová listina týkající se jejich nemovitostí, a po provedení zápisu musí úřad oznámit, jaký zápis na jejím základě provedl.
* Jakou investici tyto změny představovaly?
V současné době ještě nejsou provedeny všechny změny. Některé proto, že se bez nich po krátkou dobu obejdeme, jiné kvůli pozdější účinnosti ustanovení nových právních předpisů. Na všechny nezbytné úpravy informačních systémů je v letech 2013 a 2014 nutné vynaložit přibližně sto milionů korun. Rozpočet ČÚZK byl v souvislosti s úpravami posílen o 80 milionů.
* Provázely zavádění změn nějaké problémy?
Zvládnout tak rozsáhlé úpravy informačního systému, se kterým trvale pracuje asi tři tisíce zaměstnanců katastrálních úřadů současně, je nemožné. Problémy se nám sice nevyhnuly, nicméně ani jednou nedošlo k výpadku, který by omezil fungování katastrálních pracovišť na dobu delší než pár desítek minut. Nechci to zakřiknout, ale prozatím se neobjevil ani žádný fatální problém typu chybných výpisů z katastru nemovitostí nebo jiných oficiálních výstupů. S drobnými potížemi jsme počítali a postupně je opravujeme takříkajíc za pochodu.
* Jaký to má přínos pro běžné uživatele?
Například služba sledování změn, přezdívaná hlídací pes, poskytuje vlastníkovi nemovitosti informaci o tom, že se evidované údaje v katastru nemovitostí budou měnit na základě doručené listiny, a následně také o tom, že ke změně došlo. Informaci je možné nasměrovat do datové schránky, e-mailu či mobilního telefonu. Pokud si tuto službu zřizují vlastníci třeba i k ochraně před případným podvodem založeným na zfalšované listině, pak je služba optimální, protože je zřizována vlastníkem nemovitostí zcela nezávisle na jakémkoli konkrétním vkladovém řízení. Nikdo tudíž neví, že ji má vlastník zřízenou. Za druhou, významnější novinku považuji to, že katastrální úřad zasílá po provedení zápisu vyrozumění, ze kterého je patrné, jaký konkrétní zápis byl v katastru nemovitostí proveden.
* Které další inovace informační systém čekají?
Letos spustíme platební portál, přes který bude možné provést platbu za elektronický výpis z katastru nemovitostí a také za data z produkce Zeměměřického úřadu. Chceme rovněž otevřít prostor pro možnost úhrady platební kartou, protože smluvní zřizování účtů pro používání aplikace Dálkový přístup do KN neslouží pro jednorázové použití. Další novinkou by se měla stát možnost úhrady správního poplatku za podání návrhu na vklad platební kartou. Tento způsob placení se bohužel ve státní správě poměrně obtížně zavádí, protože na účet správního úřadu musí být převedena částka ve výši dané zákonem a transakční poplatky nelze z této částky odečíst, byť se jedná o zhruba jedno procento. Doufám, že současné vedení ministerstva financí bude hledat cesty k tomu, jak nahradit kolky bezhotovostní platbou. *
Nově úřady musejí informovat vlastníky nemovitostí nejen o tom, že byla doručena vkladová listina týkající se jejich nemovitostí, ale i jaký zápis na jejím základě provedly.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
