Výstavba nové jaderné elektrárny Moorside skončí fiaskem, protože kabinet v Londýně spoléhal na japonskou firmu Toshiba, zlobí se britské odbory. Toshiba se ocitla ve velkých problémech kvůli své americké jaderné divizi Westinghouse. Kontroverze se přitom již déle točí i kolem plánu výstavby nových bloků elektrárny Hinkley Point. Kvůli účasti Číňanů i enormním nákladům.
Výstavba jaderné elektrárny Moorside v hrabství Cumbria na severozápadě Anglie je v ohrožení. Není jasné, jak bude výstavba financována poté, co japonská Toshiba musela odepsat v americké jaderné divizi 712,5 miliardy jenů (asi 160 miliard korun). Její akcie oslabily o osm procent. Auditoři zpochybnili v divizi Westinghouse převzetí společnosti Chicago Bridge & Iron a předseda správní rady Šigenori Šiga rezignoval.
Justin Bowden, který je v britských odborech (GMB – Britain´s General Union) tajemníkem pro energetiku, popsal britskou jadernou politiku jako fiasko. Podle něj až příliš spoléhá na zahraniční dodavatele.
Westinghouse má problémy. Čtěte více:
Jaderná soutěž v Česku bez Američanů? Westinghouse prý už žádný reaktor nepostaví
„Rezignace předsedy Toshiby ukazuje vážnost situace. Nesmí ohrozit budoucnost Moorside a bezpečnost dodávek energie ve složité situaci Británie, ve které se země už nyní nachází,“ tvrdí Bowden. A dodal: „Neúspěch s Toshibou jasně ukazuje, proč bylo hloupé se spoléhat na zahraniční firmy v souvislosti s našimi energetickými potřebami.“
Toshiba má v konsorciu NuGen, které má stavět novou jadernou elektrárnu, 60procentní podíl. I když podle britského Guardinanu Toshiba oficiálně z projektu nevystoupila, není jasné, jak bude financován. Toshiba už uvedla, že zredukuje své aktivity ve výstavbě nových jaderných elektráren ve světě. Přitom se jí už poslední roky nedaří.
| Japonský jaderný export |
|---|
| Japan Times uvedly, že japonská vláda po havárii ve Fukušimě vsadila na vývoz jaderných technologií do světa. Kromě Toshiba/Westinghouse to byly firmy General Electric-Hitachi a Mitsubishi Heavy Industries. Firmy se snažily prosadit ve Francii, Vietnamu, Indii, Turecku, Maďarsku, Polsku, Slovensku i České republice bez většího úspěchu. Ještě v červnu 2016 Toshiba sebevědomě tvrdila, že chce vyhrát 45 zakázek na výstavbu jaderných reaktorů v zahraničí do roku 2030. |
Britský ministr průmyslu a energetiky Greg Clark přitom tvrdí, že Toshiba i NuGen stále výstavbu elektrárny Moorside podporují. „Britská vláda se zavázala k výstavbě nových jaderných elektráren jako důležité součásti energetického mixu. Velká Británie je jednou z nejatraktivnějších zemí pro investice do jaderné energetiky,“ zdůraznil.
Další těžkostí pro jadernou energetiku v Británii je také to, že se Spojené království v rámci brexitu rozhodlo opustit i agenturu Euroatom, což může dále zvýšit náklady na jadernou energetiku, řekl Paul Dorfman z Energy Institute na University College London. Způsobí to také zpoždění výstavby nových jaderných elektráren.
Hodně emocí v Británii vzbuzuje i výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point C (HPC) s dvěma reaktory EPR. Na výstavbě se podílí francouzská firma EDF a čínská CGN. Výstavba elektrárny, jež má mít životnost 60 let, má stát 18 miliard liber (576 miliard korun).
Nejkontroverznější je účast čínské strany. Kritici se obávají bezpečnostního rizika. V takto strategické stavbě by čínský stát neměl mít majetkový podíl. Číňané mají pokrýt třetinu nákladů na výstavbu.
Křetínský má velké plány v Anglii. Čtěte více:
Křetínský chce v Anglii stavět plynový Temelín
Francouzským státem vlastněný koncern EDF se potýká také s financováním. V roce 2018 má podle německého Handelsblattu omezit velké investice.
Kromě investic v Hinkley Point přitom EDF plánuje vydat na modernizaci francouzských jaderných elektráren 50 miliard eur (1,35 bilionu korun) v následujících deseti letech.
O tom, kolik bude nakonec stát elektřina produkovaná v HPC, se vedu spory. Britský National Audit Office v červenci 2016 odhadl další náklady pro koncového zákazníka až na 29,7 miliardy liber (950 miliard korun), což je pětinásobek odhadu z roku 2013.
Britská vláda se totiž v roce 2013 zavázala odebírat energii za 92,5 libry za megawatthodinu prvních 35 let od spuštění elektrárny. Což je více než dvakrát tolik, než je současná tržní cena silové elektřiny ve Spojeném království.
HPC má pokrývat sedm procent spotřeby elektrické energie Británie. O této elektrárně se také hovoří jako o nejdražší budově světa.
V roce 2007 manažeři EDF slibovali, že HPC bude dodávat elektřinu na britský trh už na Vánoce 2017. Nyní se začíná pochybovat i o termínu v roce 2025, kdy má Británie uzavřít uhelné elektrárny, napsaly Financial Times.
Související články:
