Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby větrné turbíny nepřesahovaly hladinu hluku 45 decibelů. Vyšší hladiny hluku způsobují zdravotní rizika. V Německu je tato hodnota stanovena na 55 decibelů. V ČR to je 50dB přes den, 40dB v noci. Experti radí, že doporučení by měli brát politici i firmy v sektoru větrné energetiky vážně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že by hladina hluku u větrných turbín neměla přesahovat během dne hranici 45 decibelů. Vyšší hladiny vedou ke zdravotním problémům, zejména zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. V České republice platí pro větrníky maximální hladina 50 dB přes den, v noci to je 40 dB.
V sousedním Německu, kde větrná energie dosahuje na energetickém mixu podíl téměř 20 procent a má dále stoupat, je hranice ještě vyšší, je stanovena na 55 dB. Hranice 45dB odpovídá lidskému šepotu. Často hraje roli při stížnostech obyvatelstva proti větrným parkům subjektivně vnímaný hluk.
Německý svaz pro větrnou energii tvrdí, že již nyní se firmy snaží co nejvíce chránit před hlukem místní obyvatele. Doporučení WHO není právně vymahatelné, připomenul deník Die Welt. Může ale ovlivnit politiky a budoucí legislativu, upozornil advokát Andreas Hinsch z Hamburku, který se specializuje na problematiku emisí hluku z větrných turbín.
„Hluk je důležitým tématem v oblasti veřejného zdraví. Má negativní dopad na zdraví obyvatelstva a stává se stále větším problémem,“ uvádí dokument WHO. Hinsch tvrdí, že již nyní mnozí provozovatelé větrných parků přistupují k omezování rychlosti rotorů nebo úplnému vypnutí v nočních hodinách, aby elektrárny nerušily okolí. To má ale ekonomický dopad, protože turbína vyrobí méně elektřiny.
Větrné turbíny se mají stát v Německu po uzavření jaderných elektráren na konci roku 2022 dominantním zdrojem výroby elektřiny. Nyní jádro a uhlí tvoří zhruba polovinu energetického mixu v největší ekonomice EU.
Vědecké studie upozorňují na to, že masivní výstavba větrných parků ovlivňuje mikroklima v dané oblasti. Mění distribuci tepla a vlhka v atmosféře. Z dlouhodobého hlediska má ale menší dopady na atmosféru než spalování uhlí. Kritici turbín připomínají i to, že rotory, které se točí rychlostí přes 300 kilometrů v hodině, způsobují smrt ptáků.
Dále čtěte: