Kdo by rodil, když nás podporujete nepromyšleně? Nehledě na dvě stě miliard eur vynakládaných ročně na podporu rodin se velkorysá politika německé spolkové vlády míjí již dlouho účinkem. V mezinárodním srovnání je plodnost s 1,39 potomka připadajících na jednu ženu ve věku 15 až 49 let hluboko pod mezinárodním průměrem. Po pěti letech od zadání dospěla podle týdeníku Der Spiegel expertní komise k závěru, že německá rodinná politika je chybně zaměřená. Příznivější efekt než finanční dávky nebo daňové úlevy by na porodnost měla dostupnost sociálních služeb, jeslemi a mateřskými školkami počínaje. Zjištění tak vrhají zcela jiné světlo na nedávno odsouhlasené zvýšení dávek o sto eur, které bude vypláceno od letošního srpna matkám v domácnosti pečujícím o nezletilé potomky. Ze všeho nejvíc nové opatření vypadá jako bohapustý předvolební populismus. Der Spiegel zlomyslně připomíná, že studie zřejmě nebude zveřejněna před podzimními spolkovými parlamentními volbami, aby zbytečně nejitřila debatu, neboť masivní podporu předškolních zařízení prosazuje už nějaký čas německá sociální demokracie.
Česko dělá stejnou chybu. Češi dokonce vyplácejí v peněžních dávkách na podporu rodin skoro dvakrát více než Němci, měřeno podílem k HDP. Alespoň v roce 2009 tomu tak podle posledních dostupných statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo. Naopak podpora prostřednictvím daňových úlev je v tuzemsku o dost nižší než v Německu, stejně jako podpora prostřednictvím subvencovaných předškolních zařízení. Pokud jde o výsledek, jsou na tom Češi s úhrnnou plodností 1,49 o málo lépe než Němci.
Hypotéza se tedy nabízí následující. Primárním faktorem pro podporu porodnosti nejsou finanční dávky, protože nikdy nemohou být dostatečně atraktivní, aby dokázaly kompenzovat výpadek příjmu průměrně vydělávající ženy. Rozhoduje dostupnost kvalitních a levných předškolních zařízení, neboť ani průměrně vydělávající žena není schopna zaplatit drahé soukromé zařízení. Pokud tato hypotéza platí, pak v Česku podporujeme rodiny ještě o dost hloupěji než v Německu.
Počet dětí ve věku do dvou let umístěných v jeslích je v Česku nejnižší v OECD. Nejvyšší úhrnnou plodnost z vyspělých zemí má Island, který zdaleka nedává tolik peněz v hotovostních dávkách nebo na daňových úlevách, zato podporuje předškolní zařízení. V jeslích má 55 procent dětí do dvou let, Češi 2,2 procenta. V mateřských školkách skoro 96 procent dětí, Česko necelých 80 procent.
Čísla, vztahující se k jednomu roku, nemají takovou vypovídající hodnotu, aby mohl člověk dospět k definitivním závěrům. Jenže i když se podíváte na delší časovou řadu, korelace je stále stejná. Ostatně pokud chcete v Česku kombinovat práci s péčí o dítě, zejména v případě těch malých dětí, v podstatě z ekonomických důvodů nemůžete. Na to stačí se zeptat kohokoli ve vašem okolí.
Graf
IDEÁLEM JE VYVÁŽENOST Veřejné výdaje na rodinnou politiku (v % HDP, 2009)
4,24 0,82 3,26 0,15 Irsko
4,22 1,38 2,46 0,38 Británie
4,04 0,53 3,51 0 Lucembursko
3,98 1,76 1,44 0,78 Francie
3,96 2,38 1,58 0 Island
3,90 2,27 1,63 0 Dánsko
3,75 2,17 1,58 0 Švédsko
3,58 1,16 2,42 0 Maďarsko
3,07 0,89 1,16 1,01 Německo
2,79 0,44 2,18 0,18 Česko
2,60 0,60 1,24 0,76 Nizozemsko
2,48 0,93 0,78 0,77 Slovensko
1,55 1,12 0,21 Polsko
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz
