Hnědá fúze

Vláda hodlá spojit Severočeské doly se Sokolovskou uhelnou

Po restrukturalizaci Ostravsko–karvinských dolů (OKD) má po finančních operacích dojít ke sloučení dvou hnědouhelných společností Sokolovské uhelné a Severočeských dolů. Týdeník EURO získal informace, že nová společnost se základním kapitálem 15,5 miliardy korun, v níž by Fond národního majetku držel přes 68 procent akcií, by měla být nabídnuta investorům k privatizaci (viz schéma). Tento záměr schválila vláda na svém zasedání 16. ledna v Ústí nad Labem. V první fázi se rozdělí OKD se základním jměním 24,3 miliardy korun na soukromou a na státní společnost. Fond národního majetku v OKD nyní vlastní 45,47 procenta akcií. Kapitál státní firmy by měl činit 8,7 miliardy korun a příjmy z postupné likvidace by měl získat stát. Výměna akcií. Restrukturalizace by měla spočívat v privatizaci podílu státu v OKD, a to výměnou 15,79 procenta akcií FNM v OKD (v nominální hodnotě 2,466 miliardy korun) za 36,36 procenta akcií společnosti Sokolovská uhelná (v nominální hodnotě 2,466 miliardy korun), které drží firma Karbon Invest prostřednictvím Metalimexu. Po této operaci by finanční skupina kolem šéfa Karbon Investu Viktora Koláčka získala nad OKD dvoutřetinovou kontrolu. V Sokolovské uhelné by tím podíl FNM vzrostl na 83 procent, společný podíl FNM a ČEZ v Severočeských dolech nyní činí přes 90 procent. V nové společnosti, která vznikne fúzí obou podniků, by stát držel 68,6 procenta akcií. Avšak privatizovat by se tato velká uhelná společnost měla nejdříve až tři roky po prodeji podniku ČEZ. Alespoň tak se dohodla vláda s odboráři. „Nicméně s privatizací není třeba spěchat, protože tyto společnosti jsou ziskové, řekl týdeníku EURO vládní zdroj. Sokolovská uhelná loni zvýšila hrubý zisk o třetinu na 550 milionů korun. Severočeské doly si vedly ještě lépe: v roce 2000 měly čistý zisk 827 milionů korun, za loňský rok firma očekává hrubý zisk až kolem jedné miliardy. Topolánek v Chomutově. Proti tomuto záměru však stojí názor senátora a stínového ministra průmyslu a obchodu Mirka Topolánka (ODS), který minulý čtvrtek v Chomutově (sídle Severočeských dolů) prohlásil, že k odstátnění hnědouhelných dolů měla vláda přistoupit před privatizací elektroenergetiky, případně prodej uskutečnit průběžně. „Pokud zahraniční investor koupí státní, případně soukromé podíly těžebních firem, měl by se stát zároveň vlastníkem zdrojů. Zachování těžby hnědého uhlí a výroby tepelné energie je podmíněno konkurenceschopnou cenou na tuzemském i evropském trhu. Budoucnost hnědouhelného průmyslu spočívá v investicích do výstavby nových tepelných elektráren s vyšší účinností, řekl senátor. Topolánek se vzácně shoduje s názorem bývalého ministra financí a současného hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka, který by hnědouhelné elektrárny prodal spolu s podíly státu v hnědouhelných důlních společnostech, které tyto elektrárny zásobují. „Tím by vznikl vysoce konkurenceschopný celek, který by zajistil odbyt severočeského a západočeského hnědého uhlí na dlouhá léta mnohem lépe než jakékoli kontrakty vnucené strategickému investorovi do celého ČEZ, míní Mertlík. Appian a Triada. Mertlíkovy a Topolánkovy názory se určitě zamlouvají zahraničním či domácím investorům (například americký Appian Group či švýcarský Triada Holding), kteří se o doly a na ně napojené elektrárny zajímají. Vládní plán na spojení Severočeských dolů se Sokolovskou uhelnou se jim ale zřejmě líbit nebude, protože by doly chtěli koupit zvlášť. Přesto avizované odkoupení státního podílu v Severočeských dolech americkým vlastníkem Mostecké uhelné společnosti (MUS) Appian Group Topolánek nepodporuje. „Investiční politika s dlouhodobým výhledem je uplatňována v Severočeských dolech. Dosavadní postup MUS s ohledem na investice a vytěžování její části hnědouhelného revíru je chováním privátního investora, jehož primárním hlediskem je zisk. Integraci hnědouhelného revíru si dokážu představit například formou křížového vlastnictví elektrárenské společnosti ČEZ a těžebních firem, dodal senátor Topolánek.