IBM
WASHINGTON, BERLÍN – Na počítačový gigant IBM padl stín hnědé minulosti. Nově vydaná kniha washingtonského historika Edwina Blacka viní dnešní americký koncern z vědomé spolupráce s nacistickým režimem a účasti na zločinech proti lidskosti. Žaloby na IBM, které už podal v New Yorku v zastoupení dvou Čechů, jednoho Ukrajince, dvou Američanů a dalších osob advokát Michael Hausfeld, se domáhají otevření archivů IBM a výplaty válečných zisků. Odhady o výši náhrady se různí, podatel podnětu hovoří o deseti milionech dolarů v hodnotě ze čtyřicátých let. Peníze by neměly přijít na konta žalujících, ale na projekty o zločinech holocaustu.
Hausfeld nicméně přiznal, že nemůže prokázat, zda měli Američané o napomáhání zločinům tušení. Německou dceru Deutsche Hollerith Maschinen Gesellschaft (Dehomag) ve třicátých letech zabrali a poté řídili nacisté.
Obvinění IBM může mít vážné následky nejen pro napadeného, ale i pro celou téměř dvouletou tahanici o odškodnění pro postižené politikou Třetí říše. Německé podniky, které shromáždily větší část ze slíbených pěti miliard marek, podmiňují totiž zahájení plateb stažením všech žalob, jež jsou proti nim v USA vedeny. Čerstvý atak na IBM, potažmo na její německou pobočku, je však podle pozorovatelů další porcí do série soudních pří a mohl by vést k odkladu vyplácení náhrad. Rozhodnutí o zrušení zbývajících hromadných žalob proti německému průmyslu přesunula new–yorská soudkyně Shirley Kramová na 28. únor. Pokud soud Němcům vyhoví, očekává vládní vyjednavač Otto Lambsdorff zahájení výplat v květnu.
Blackova více než sedmisetstránková kniha o IBM a holocaustu, která vyšla začátkem minulého týdne v osmi jazycích v pětadvaceti zemích světa, se opírá o studium dvaceti tisíc dokumentů z nacistické éry. Autor viní americké počítačové impérium, že svými děrnoštítkovými stroji výrazně přispělo k evidenci, a tím i snazší likvidaci Židů a jiných nepohodlných osob; stroje s etiketou IBM byly nalezeny v koncentračních táborech. „Ať už to bylo sčítání lidí, výroba zboží nebo jízdní řád vlaků, tam všude se mohli nacisté spolehnout na Hollerithovy vynálezy, píše Spiegel Online s odvoláním na Blackovu knihu. Nad výsledky německé pobočky si mohl tehdejší šéf koncernu a Hitlerův obdivovatel Thomas J. Watson mnout ruce: polovina obratu ze zhruba 36 zahraničních dcer připadala na Dehomag. A v době, kdy už nebylo o výsledku války pochyb, byli Američané opět v sedle – jejich výpočetní technika pomáhala spojencům zjišťovat poměry v poražené říši.
IBM jakoukoli vědomou účast na zločinech striktně popírá. Mluvčí evropského zastoupení v Paříži Ian Colley ujistil, že prokáže–li se kolaborace s nacisty, odsoudí ji vedení firmy jako první.
Německá divize IBM Germany byla jednou z prvních společností, které přispěly do fondu pro nuceně nasazené. Bývalý ředitel evropských aktivit gigantu a nynější předseda hospodářského svazu BDI Hans–Olaf Henkel patřil od začátku k rozhodných zastáncům myšlenky odškodnění.
