Czech Coal chce zdražit dodávky pro ČEZ téměř na dvojnásobek
V české energetice začala válka o miliardy korun a ekonomický vliv. Hlavními aktéry sporu jsou společnosti Czech Coal a ČEZ. Polostátní firmu navíc v boji proti těžařům vydatně podporuje investiční skupina J&T.
Předražené uhlí
Důvodů pro současnou válku je několik. Nejzásadnějším však je zřejmě boj o ceny dodávek uhlí vytěženého v lomech, které patří Czech Coalu (CC), pro ČEZ po roce 2012. Především pro elektrárnu Počerady. ČEZ má totiž dohodnutý kontrakt s těžaři jen do roku 2012. Pokud však chce provozovat elektrárny v oblasti mostecké hnědouhelné pánve i po tomto roce, potřebuje zajistit cenově přijatelné palivo na další desítky let dopředu. Zatím se to však elektrárenské firmě nedaří. Jak upozorňují zdroje týdeníku EURO, které se zúčastnily vyjednávání, Czech Coal požaduje u nových kontraktů na uhlí takřka dvojnásobnou cenu oproti té, za kterou je aktuálně dodává ČEZ. „Chtějí za gigajoule 81 korun. Přitom v roce 2010 bude ČEZ platit společnosti Czech Coal za gigajoule 31 korun,“ tvrdí jeden z vyjednavačů ČEZ. Cenu 80 korun za gigajoule lze dle odborníků považovat za likvidační pro výrobu elektřiny. Při aktuálních tržních cenách proudu je jeho produkce zisková při ceně uhlí okolo 45 korun za gigajoule včetně dopravy. Padesát až pětapadesát korun za gigajoule je považováno za značně rizikový milník. Za ním již nelze elektřinu vyrábět se ziskem.
Spolumajitel Czech Coalu Petr Pudil však tvrdí: „ČEZ nikam netlačíme. Osobně jsem se schůzky, na níž zazněla taková cena, nezúčastnil.“ Na uhlí z Czech Coalu je přitom životně závislá především elektrárna Počerady. Jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších tepelných zdrojů ČEZ. Elektrárenská firma s tehdejší Mosteckou uhelnou (dnes Czech Coal) v minulosti uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí, která měla zajistit dodávky uhlí na další desítky let. Czech Coal však smlouvu vypověděl, protože ji označil za neplatnou. ČEZ se její platnost snaží prokázat u soudu. To se však může táhnout několik let, a proto s těžaři souběžně jedná o nové smlouvě.
ČEZ, jehož zástupci v kuloárech označují agresivní cenovou politiku Czech Coalu za hraničící s vydíráním, oficiálně příliš sdílný není. „Se společností Czech Coal nadále vedeme jednání a ve hře je stále mnoho variant. Nelze komentovat jednání v běhu. To platí i o minulosti. Pokud nic nebylo dotaženo do konce, nemá smysl to dále rozebírat,“ reagoval na otázky týdeníku EURO mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. A zároveň sdělil, že se firma zdrží komentářů i k aktuálnímu stavu jednání o dodávkách uhlí na rok 2012. Potvrdil však, že se ČEZ snaží prosadit platnost dlouhodobých smluv nejen soudní cestou, ale souběžně vede i jednání s CC. „Určitě jde o jedno z nejtěžších jednání, ne-li vůbec nejtěžší, které vedeme. Včetně zahraničí,“ dodal Kříž.
Vyfouknutá akvizice
Další událostí, která notně zhoršila již tak napjaté vztahy obou firem, byl prodej českých aktiv společnosti International Power, do něhož kromě jiného patřila elektrárna v Opatovicích a 50procentní podíl v Pražské teplárenské. Aktiva za 22,5 miliardy korun koupila skupina J&T. Ta následně přeprodala poloviční podíl v Pražské teplárenské ČEZ. Czech Coal přitom měl o majetek britské firmy v Česku eminentní zájem. Nabídku však nestihl předložit. Partner J&T Daniel Křetínský totiž zajel do Londýna a s manažery společnosti International Power se dohodl přímo. K velké nevoli Czech Coalu. Především proto, že součástí prodávaného balíku byla i zmíněná elektrárna v Opatovicích. Pokud by tento podnik CC získala, splnila by jeden ze svých podnikatelských cílů – mít vlastní zdroj na výrobu elektřiny. Zatím se o to několik let marně pokouší. Do ztracena třeba vyzněly plány na společnou výstavbu elektrárny s německou firmou E.ON. Obchod s proudem je přitom mnohem lukrativnější než prodej surového uhlí.
Navíc je třeba upozornit, že jako se ČEZ neobejde bez dodávek uhlí od Czech Coalu, platí i opačná závislost. CC letos vytěží patnáct milionů tun hnědého uhlí, z nichž 8,5 odebere právě ČEZ. Do roku 2013 sice těžba klesne na 9,5 milionu tun, ale 3,5 z nich by měl spálit ve svých elektrárnách ČEZ. To z něj stále dělá pro těžaře nepostradatelného zákazníka. Avšak pouze za předpokladu, že Czech Coal nezíská vlastní elektrárnu. Proto měli těžaři takový velký zájem o aktiva firmy International Power. S elektrárnou v Opatovicích v zádech by měl Czech Coal zajištěn odbyt významné části produkce a mohl by ČEZ při vyjednávání o novém kontraktu ještě více přitlačit. Czech Coal se snaží prodej aktiv International Power v Česku zvrátit, a proto transakci napadl u antimonopolního úřadu.
Na trhu navíc koluje informace, že současný spor mezi energetickými firmami je hlavním důvodem, proč se v médiích objevily fotografie šéfa ČEZ Martina Romana z jeho letní dovolené v Toskánsku. Je na nich zachycen s několika vlivnými politiky a lobbisty. Kromě jiného i s šéfem ODS a bývalým premiérem Mirkem Topolánkem. Skandál byl údajně na objednávku spolumajitelů společnosti Czech Coal. „Taková tvrzení považuji za absolutní pitomost,“ tvrdí však Petr Pudil.
Dusno, ale jednají
Vztahy firem Czech Coal a ČEZ jsou sice již několik let značně napjaté, přesto však jejich zástupci několikrát jednali o případné spolupráci. Zhruba před dvěma lety ČEZ rokoval se společností Czech Coal o prodeji pozemku, na kterém by těžařská firma vybudovala novou uhelnou elektrárnu. Jinou možnost ani těžaři neměli. ČEZ totiž vlastní všechny vhodné pozemky k tomuto účelu, které leží u některého z mosteckých lomů CC. „Vybírali z několika lokalit. Cena se pohybovala okolo pěti miliard korun,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Z prodeje nakonec sešlo. O několik měsíců později však manažeři Czech Coalu přišli za kolegy s ČEZ s jiným nápadem. Navrhli, aby jim elektrárenská společnost prodala elektrárnu Počerady. Spolu s elektrárnami Prunéřov a Tušimice je to jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších tepelných zdrojů ČEZ. Vedení elektrárenské společnosti však tuto nabídku odmítlo s tím, že je ochotné vyjednávat o prodeji elektráren, které neleží v blízkosti některé z hnědouhelných pánví. Kromě jiného o elektrárně ve Chvaleticích. I kvůli tomu nakonec z jednání sešlo.
Nikoli však nadlouho. Vzápětí totiž kontroval ČEZ. Nabídl, že koupí od Czech Coalu jeho hnědouhelné doly. „Byla dohodnuta cena 28 miliard korun. Na tu jsme si plácli. O chvíli později však přišel jeden z akcionářů s tím, že za méně než 40 miliard korun firmu neprodají. Z obchodu pak kvůli tomu sešlo,“ popsal zdroj z ČEZ. Czech Coal oponuje, že si lidé z ČEZ průběh jednání špatně vyložili. O tom, že by si někdo s někým plácl, prý nemůže být ani řeč. Ani prý nezazněl požadavek 40 miliard korun. Kdo má pravdu, je obtížné posoudit. Jisté je, že jednání o majetkových transakcích na nějaký čas ustala. Až do počátku letošního roku, kdy Czech Coal opět navrhl otevřít jednání o prodeji Počerad. Rokování dle informací týdeníku EURO dokonce dospěla k případnému termínu prodeje – mělo to být po roce 2013. Ani tentokrát však obě strany jednání nedotáhly do konce. A další kvůli napjatým vztahům firem zatím nezačala.
Dohodnout se musejí
Je však jasné, že se obě strany musejí dohodnout – najít kompromisní řešení. Do rozvoje těžby lomů vlastněných společností Czech Coal je nutné investovat stovky milionů korun. Stejně jako do modernizace elektráren ČEZ, které odebírají mostecké uhlí. Za aktuálního válečného stavu plného nejistoty se však nikomu peníze utrácet nechce. Variant řešení současných sporů mezi firmami Czech Coal a ČEZ, jak připouštějí v neformálních rozhovorech manažeři obou společností, je přitom několik. První možností je, že elektrárenská firma koupí od Czech Coalu doly na Mostecku. Druhou, že naopak Czech Coal odkoupí od ČEZ některou z jeho elektráren, případně si vybuduje vlastní. Třetí možností pak je, že se Czech Coal a ČEZ dohodnou na podmínkách dodávek uhlí přijatelných pro obě strany.
BOX 1: Nejdřív málo, potom hodně
Jako předražené hodnotí nabídky Czech Coalu na dodávky uhlí po roce 2012 nejen vedení ČEZ, ale i někteří další odběratelé. Ti navíc upozorňují, že od roku 2005, kdy finančník Pavel Tykač koupil 49procentní podíl v Czech Coalu, je to již několikátá vlna zdražování. I z toho důvodu část energetických a teplárenských firem hledá alternativní dodavatele paliv. Případně nové technologie, které sníží jejich závislost na Mosteckém uhlí. Většina odběratelů má totiž s těžaři uzavřené kontrakty jen do roku 2012 a o jejich prodloužení teprve vyjednává. Czech Coal, kterému ještě před několika měsíci odběratelé nadbíhali, se proto může kvůli hrozícímu nedostatku uhlí na českém trhu paradoxně dostat do situace, kdy bude mít problémy s odbytem. Aktuální roční produkce hnědého uhlí v lomech firmy Czech Coal je zhruba patnáct milionů tun uhlí. Výhledově se však počítá s jejím poklesem. V roce 2013 by měla dosáhnout objemu 9,5 milionu tun. Stejný objem by měla firma těžit i v následujících sedmi letech. Za předpokladu, že nebudou prolomeny územní limity. Aktuálně je největším odběratelem ČEZ. Ten letos odebere 8,5 milionu tun uhlí, Unipetrol 1,8. Zhruba stejné množství kupuje elektrárna v Opatovicích. United Energy pak 0,8 a Energotrans 0,7 milionu tun uhlí. Někteří odběratelé však již nyní avizují, že odběry od Czech Coalu po roce 2012 výrazně omezí. ČEZ plánuje, že v roce 2013 odebere jen 3,5 a Unipetrol 0,8 milionu tun uhlí. United Energy nebude odebírat nic. Ani elektrárna v Opatovicích, která má s firmou Czech Coal uzavřený kontrakt do roku 2015 a plánuje, že se po dodavateli uhlí porozhlédne jinde. To znamená, že Czech Coal nemá pod kontraktem v roce 2013 zhruba 2,11 milionu tun uhlí. V roce 2015 pak dokonce 4,1 milionu tun uhlí. Firma však hrozbu, že bude mít v následujících letech problémy s odbytem, považuje za přehnanou. Odvolává se přitom na vlastní i nezávislé analýzy. V nich se tvrdí, že i po roce 2012 bude poptávka po hnědém uhlí v Česku převyšovat nabídku.
BOX 2: Bereme jen Tykače
Pokud lze hodnotit poměr společností Czech Coal a ČEZ jako válečný stav, vztahy manažerů CC a J&T již překročily i tuto hranici. Czech Coal s nelibostí sleduje obchody společnosti J&T s ČEZ. Kromě jiného společný nákup saské hnědouhelné těžební společnosti Mibrag. Ta s roční těžbou okolo devatenácti milionů tun hnědého uhlí může za určitých okolností Czech Coalu na českém trhu konkurovat.
Vztahy společností Czech Coal a J&T se měly údajně citelně zhoršit v roce 2005. Tehdy totiž někdejší spolumajitel Mostecké uhelné (dnes Czech Coal) Antonín Koláček přišel s tím, že hodlá prodat svůj podíl v těžařské firmě a z uhelného byznysu zcela odejít. „Přišel s tím, že sehnal dva investory, kteří mají zájem vstoupit do firmy. Prvním z nich byl finančník Pavel Tykač, druhým Patrik Tkáč, spolumajitel investiční skupiny J&T,“ vzpomíná jeden z podílníků firmy. A dodává: „Řekli jsme mu, ať podíl prodá, ale že se vstupem dalšího investora musejí souhlasit současní akcionáři. Ti rozhodli, že umožní vstup do firmy pouze Tykačovi. Tkáče zavrhli jako nevhodnou variantu. I z toho důvodu, že již tehdy měla skupina J&T energetickou divizi a dobré obchodní vztahy s ČEZ, nebylo možné, aby někdo proti ČEZ bojoval a zároveň s ním obchodoval,“ vysvětlil podílník CC. Tykač postupně ovládl v Czech Coalu 50 procent akcií. Zaplatil za ně přes deset miliard korun. Letos v květnu se skupiny J&T a Czech Coal vzájemně obviňovaly, že ovlivňují sestavení kabinetu Jana Fischera. V srpnu média informovala, že šéf ODS Mirek Topolánek strávil dovolenou ve vile v italském Monte Argentariu, jejíž koupi zprostředkovala J&T. Současně otiskla fotografie z Topolánkovy dovolené, na kterých jsou na jachtách vyfoceni nejen expremiér, ale i lobbista Marek Dalík či šéf ČEZ Martin Roman. Partner J&T Daniel Křetínský v této souvislosti uvedl, že by za aférou mohla být i dřívější Mostecká uhelná. Ta označila taková tvrzení za nesmyslná.
