I s brownfields se dá dobře obchodovat, tvrdí firma AAAIndustry
Úklid ve městech by měl předcházet útoku na volnou krajinu. Nemáme totiž právo okrádat přírodu o nová území. Tak by se stručně daly charakterizovat názory Tomáše Gremlici z Ústavu pro ekopolitiku. Vývoj mu však za pravdu nedává. V pomyslném souboji greenfields versus brownfields dostávají průmyslové artefakty na frak. Realitní odborníci odhadují, že trend zvrátí buď promyšlená státní podpora revitalizace opuštěných budov, továren, hal a pozemků, nebo nedostatek volných ploch pro novou výstavbu. Navzdory okolnostem si právě na obchodování se starými průmyslovými nemovitostmi založila svůj byznys společnost AAAIndustry ze skupiny SPGroup Pavla Sehnala. A nekrachuj, naopak zakládá síť poboček.
Zelená pro zelenou.
Proč na jednom konci měst vyrůstají na zelené louce průmyslové zóny, když jejich druhý konec hyzdí opuštěné chátrající areály a dávno nevyužívané a zcela zanedbané pozemky (brownfields)? Greenfields mají dostupnou státní podporu. Navíc jsou levnější a postavit montovanou halu je také jednodušší než rehabilitovat průmyslový objekt. „Ale greenfields jsou krátkozraká řešení,“ říká poslanec Martin Říman (ODS), známý odpůrce výstavby průmyslových zón. Čísla mluví jasně. Na přípravu 89 průmyslových zón vynaložil stát prostřednictvím agentury CzechInvest během šesti let 4,2 miliardy korun. Na podporu brownfields šlo zhruba 1,5 miliardy. Peníze ale spolykaly jen tři projekty. Regenerace bývalého vojenského letiště v Žatci stála více než 400 milionů korun, revitalizace cukrovaru v Lovosicích přesáhla částku 90 milionů korun a náklady na demolice starých hal a přeložky sítí v areálu bývalého strojírenského podniku Škoda Plzeň se vyšplhaly na více než miliardu korun. Druhý projekt na podporu brownfields je dostupný teprve od května minulého roku. Program Reality, který financuje prostřednictvím CzechInvestu Evropská unie, nyní eviduje 150 podaných žádostí, většinou od developerských společností nebo menších podniků. Tomáš Grombíř z CzechInvestu uvedl, že dotace v celkové výši 791,9 milionu korun byly zatím přiznány 22 projektům. Vedle nutnosti sanace ekologických zátěží a demoličních prací je největší překážkou regenerace brownfields roztříštěnost vlastnických vztahů v těchto lokalitách. „Prakticky vždy jde o území s bohatou ekonomickou historií a tedy obvykle s řadou různých vlastníků, kteří jsou jen málokdy schopní jednotného postupu. Ten je ale nezbytný,“ říká Grombíř.
Světlo i pro hnědou?
Jak nalákat firmy do opuštěných areálů? Manažer AAAIndustry René Hradecký tvrdí, že někdy stačí jen vhodně propojit vlastníka nemovitosti a zájemce. Firma se začala soustřeďovat na nevyužívané průmyslové objekty před rokem. Vedení mělo pocit, že právě tam existuje mezera na trhu. První regionální zastoupení založilo v Ústeckém kraji. Další následovaly v kraji Jihočeském a Středočeském. Ještě AAAIndustry letos plánuje otevřít pobočky v kraji Libereckém a Královehradeckém. Cílem je zřízení celorepublikové sítě. „Během dvanácti měsíců jsme získali několik desítek zákazníků. Zájem o průmyslové nemovitosti zažívá obrovský boom. Po vstupu do Evropské unie přesouvá výrobu nebo expanduje do České republiky řada menších investorů především z Německa, Japonska, Nizozemska a Irska. Stavba na zelené louce je vhodná pro investory, kteří jsou pevně rozhodnuti v dané lokalitě zakotvit. Pro firmy, které ještě nejsou o místě pro své podnikání na sto procent přesvědčené, je zajímavější si pronajmout nebo koupit už existující objekt. Některé společnosti také již stojící haly používají jako provizoria, než si vybudují nové prostory,“ vysvětlil Hradecký. V mnoha případech je prý využití staršího objektu a jeho úprava rychlejší i levnější alternativa než výstavba nové haly či skladu. „Brownfields neznamená jen totálně zamořenou továrnu z dob první republiky, ale už i dvacet let starý objekt. Prostě takový realitní second hand,“ vysvětluje. Vlastníci nevyužívaných nemovitostí společnost už prý kontaktují sami. „Řada firem je přeúvěrovaná a má v majetku rozsáhlé areály, které využívá třeba jen z deseti procent. Se zbytkem si neví rady. Reference na nás si vedení podniků předávají mezi sebou,“ vysvětlil Hradecký. Zájemců o tyto nemovitosti už tolik není, AAAIndustry registruje velký přetlak nabídky. Domnívá se ale, že využívání brownfields v Česku rychle poroste.
Zatím bez statistiky.
Martin Skalický, poradce v oblasti nemovitostí společnosti Cushman & Wakefield Healey & Baker, nepředpokládá, že by samotný trh dokázal zachránit české brownfields. „Firmy zvažují, že investice do starých objektů bývá mnohdy nákladnější i delší, v průmyslových zónách je možné postavit vhodný objekt do deseti měsíců. Investoři navíc vyžadují moderní unifikované prostory bez specifik, které v případě, že se je rozhodnou opustit, snadno naleznou nového zájemce nebo kupce,“ vysvětlil. Skalický se domnívá, že brownfields investory nepřilákají bez motivace státu. Ten už alespoň začal mapovat, kolik a kde jich vlastně existuje. CzechInvest zatím nechal provést studii brownfields v Severomoravském kraji a Ústeckém kraji a nalezl v nich více než tisíc zanedbaných a nevyužitých lokalit. Ucelený přehled brownfielda v České republice by měl CzechInvest zpracovat do konce roku. Zároveň by agentura měla vládě předložit strategii jejich regenerace. Odborníci CzechInvestu například navrhují zřízení koordinační rozvojové agentury Brownfields Regeneration Units. Soudí, že vhodná by byla i legislativní změna, která by více stimulovala vlastníka brownfields, aby se svým majetkem něco učinil. V případě, že by ekologické zátěže představovaly bezprostřední hrozbu pro okolí, měla by být zvážena možnost jejich výkupu ve veřejném zájmu.
