Hnutí Duha představilo plán na omezení znečištění ovzduší z kotlů a kamen. Požaduje zvýšení energetické daně z uhlí nebo změnu pravidel kotlíkových dotací. Odhad potřebných výdajů na kompletní náhradu nevyhovujících kamen a kotlů na tuhá paliva činí podle ekologů zhruba 40 miliard korun.
Ministerstvo financí podle hnutí zpracovává analýzu k možnostem zvýšení energetické daně z uhlí. Spravedlivé by podle ekologů bylo stanovit sazbu daně na úroveň ceny emisní povolenky, která dnes podle webu Carbon Pulse činí 17,23 eura (zhruba 450 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Hnutí ale míní, že by měla být stanovena nižší počáteční sazba, jež by se postupně zvyšovala.
Výnosy z daně by byly jedním ze zdrojů programu Vytápění bez kouře, který by podle Hnutí Duha mělo ustavit ministerstvo životního prostředí. Kromě toho by dalšími zdroji peněz na výměnu kotlů a kamen měly být evropské fondy a zvýšené poplatky z těžby hnědého uhlí, které hnutí také navrhuje.
Změna pravidel kotlíkových dotací by měla spočívat ve vyřazení kotlů umožňujících spalování uhlí, v možnosti financovat nová kamna splňující ekologický standard a v nastavení podmínek pro nízkopříjmové domácnosti, mezi které by měly patřit možnosti předfinancování, bezúročné půjčky, asistence obce či sociálních pracovníků či zařízení dotace i realizace.
O tématu dále čtěte:
Toxický vzduch: v Česku zkracuje životy více než v Číně nebo Indii
„Aktuální kotlíkové dotace stačí zhruba na výměnu 90 tisíc kotlů, podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 ale topilo uhlím 336 tisíc domácností. Budeme se muset zaměřit i na jiné cílové skupiny, než na jaké jsou dotace nastaveny. Dobře fungují pro lidi s velkými domy. I ze statistik čerpání je patrné, že na ně dosáhnou spíše lidé ze střední či z vyšší příjmové skupiny,“ řekl energetický expert hnutí Karel Polanecký, podle kterého by bylo také užitečné zavést, aby dotovaný kotel byl při instalaci proměřen analyzátorem spalin.
Další součástí plánu ekologů je úprava zákona o ochraně ovzduší pro postupné zvyšování povinných standardů kotlů a kamen a postupné úplné ukončení vytápění uhlím do roku 2030.
Hnutí Duha minulý týden informovalo, že podle zprávy ministerstva životního prostředí v Česku předčasně zemřelo v roce 2017 vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí. Předloni to bylo 4300. Celkově znečištění ovzduší zabije v Česku až 11 tisíc lidí ročně, napsalo hnutí s odkazem na data evropské agentury EEA z roku 2017.
Znečištěním ovzduší bylo loni zasaženo 68 procent obyvatel, zatímco v roce 2016 to bylo 59 procent. Vyhlášeno bylo loni 39 smogových situací, v roce 2016 pouze pět. Zprávu o životním prostředí předložil ministr Richard Brabec (ANO) ostatním resortům, do zimy ji projedná vláda.
Evropský komisař pro životní prostředí Karmenu Vella se ve středu a čtvrtek v rámci tzv. Clean Air Dialogue setká s ministrem Brabcem, zástupci dalších ministerstev, společností, asociací i nevládních organizací.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Dále čtěte:
Boj se změnou klimatu se vyplatí, tvrdí studie. Může přinést prý až 26 bilionů dolarů
V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy
Ekolog Josef Fanta: Přestali jsme uvažovat selským rozumem
