Zabavenou veteš i propadlé pozůstalosti chce správa státního majetku prodávat ve vlastním obchodě
Věci pocházející z trestné činnosti nebo z nevypořádaných pozůstalostí, jež propadly státu, by se nově mohly nabízet veřejnosti ke koupi namísto jednotlivých aukcí v jakémsi úředním bazaru.
S neotřelým nápadem, jak ušetřit při správě majetku, který stát nepotřebuje, přišlo vedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„Úřad to průběžně prodává, ale protože se jedná o věci z kategorie haraburdí, jsou s tím poměrně velké náklady a dost nás to administrativně zatěžuje. Byl bych rád, kdybychom si vybudovali prodejnu, takový hobbymarket pro kasaře,“ předestřel týdeníku Euru úspornou ideu úřadující šéf ÚZSVM, náměstek ministra financí Ondřej Závodský (v říjnu ho má nahradit ředitel vzešlý z výběrového řízení).
V sortimentu úřadu jsou například páčidla, hasáky, vrtačky, nože, pěstírny konopí, ojetá auta, kola, polohovací křesla, židle s toaletou, hroby a další bizarní položky.
Státní bazar Podle Závodského bude zájem určitě veliký. Úřad měl ke konci letošního března v databázi 300 665 položek v evidenční hodnotě bezmála 16,5 miliardy korun. Všechny prodejné věci se úřad snaží zpeněžit, nejčastěji v rámci internetových dražeb nebo na internetových stránkách ÚZSVM.
„Úkolem úřadu je postarat se o prodej movitého majetku zabaveného z trestné činnosti, ale také vypořádat majetek po zemřelých bez zákonných dědiců – tzv. odúmrti. V loňském roce se jednalo o 45 276 položek nesmírně různorodého majetku v celkové účetní hodnotě bezmála 81 milionů korun,“ upřesnil mluvčí ÚZSVM Robert Hurt.
Ondřej Závodský by chtěl, aby tato agenda zaměstnávala místo současných 25 pracovníků úřadu v regionech jen tři v plánované centrální prodejně.
A jak taková péče a prodej zabaveného a propadlého majetku vlastně vypadá? Do výprodeje jde údajně všechno, co lze legálně zpeněžit. Ovšem třeba 56 triček s nacistickými symboly, zkonfiskovaných na Chrudimsku, pracovníci úřadu znehodnotili a skončily v kontejneru.
Naproti tomu ilegální pěstírny konopí z Plzeňska se podařilo udat státním institucím.
„ÚZSVM oslovil katedru pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a státní podnik Lesy ČR, Lesní závod Kladská a nabídl zabrané věci pro výzkumné a výukové účely. Oba oslovené subjekty nabídku přijaly, některé předměty jsou využitelné k pěstování stromků,“ popisuje nakládání se zabaveným majetkem mluvčí Hurt.
Prodává se ale například i vybavení tetovacího salonu ze západních Čech, který byl provozován v rozporu se živnostenským zákonem. O sortiment vězeňské provenience, například z plzeňské věznice Bory, už však takový zájem není. „Jedná se například o amatérsky zhotovené tetovací strojky včetně tuše a tetovacích jehel nebo kapesní radiopřijímače se sluchátky. Tyto věci v nulové hodnotě byly fyzicky zlikvidovány,“ popisuje osud neprodaných položek Hurt.
Zbytečná ptákovina Závodského předchůdce Miloslav Vaněk nicméně považuje vznik kasařského hobbymarketu za nesmysl. „Je tam šest tisíc právních sporů, Diag Human, Mostecká uhelná společnost, Lukoil, ukradené emisní povolenky, skoro 30 žalob na stát kvůli fotovoltaice, že se změnily podmínky podpory – a oni řeší tyhle věci?“ diví se Vaněk.
Vznik podobného obchodu považuje doslova za „ptákovinu“. „Tohle že by měl dělat státní úřad? To mi přijde scestné. Spousta věcí se na internetu prodá, staré mince a obrazy jsme dávali do muzeí a do galerií a nepotřebné věci šly do šmelcu,“ popisuje Vaněk, jak se s majetkem nakládalo za jeho éry (ÚZSVM řídil od roku 2003 do letošního jara).
Příliš drahý psoden Podobně novátorsky pohlíží vedení úřadu i na starost o zvířata, která zůstala v péči státu po úmrtí jejich původních majitelů. S lehkou nadsázkou lze tento návrh označit jako plán na zřízení malé státní zoo. Úřad totiž například chová či choval nejen psy, kočky nebo andulky, ale třeba i koně a další velká hospodářská zvířata.
„Zjistili jsme, že dáváme přes milion korun ročně jenom za psy. Nechal jsem si udělat průzkum mezi jednotlivými územními pracovišti, jaké jsou jednotkové náklady na jeden psoden. Jsou mezi nimi obrovské rozdíly,“ konstatuje Závodský. Zvířata jsou z 90 procent umístěna v útulcích, ceny za péči se liší až dvojnásobně. „Existoval tady smělý plán do budoucna porozhlédnout se po Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, zda bychom si nezřídili útulek v regionu s nejvyšší nezaměstnaností,“ uvádí Závodský s tím, že by k tomuto účelu bylo možné využít neprodejné nemovitosti ve správě ÚZSVM. „Řešením je pro nás zatím vysoutěžit útulek s nejnižšími náklady a zvířata, která se nepodaří udat, umístit tam,“ dodal.
Miloslavu Vaňkovi, Závodského předchůdci v čele ÚZSVM, však přijde absurdní i tento záměr. Vysvětluje, že zvířata musela být umístěna do útulků, než se vyřešily právní náležitosti. A úřad na péči o ně logicky neměl vlastní kapacity.
„Navíc také hrozilo, že by nás mohl případný nově objevený dědic žalovat za to, že jsme mu prodali koně,“ zdůvodňuje Vaněk náklady. „Jak to chtějí zinstitucionalizovat? Lidé, kteří by se o to v novém útulku starali, by byli zaměstnanci úřadu. Tudíž další finanční zátěž.
Přijde mi nesmyslné, aby úřad, ve kterém pracují právní odborníci, zřizoval psinec nebo stáje. Nejlepší je prostě zvířata prodat, peníze uložit a počkat, až o odúmrtí či jiném aktu rozhodne soud. Prodá se všechno,“ kroutí hlavou nad inovacemi nového vedení ÚZSVM jeho bývalý ředitel Vaněk. l
Cena majetku, o který se ÚZSVM stará
Počty položek a hodnoty 2012 2013 Změna stavu
majetku ÚZSVM
Počet položek Cena v mil. Kč Počet položek Cena v mil. Kč Počet položek Cena v mil. Kč
Nemovitý budovy, byty, 2865 3198 3093 2973 228 –225
majetek nebytové prostory, stavby a ostatní nemovitosti kromě pozemků
pozemky 143 413 7437 151 430 7640 8017 203
Movitý majetek 137 329 2059 139 770 2006 2441 –53
Finanční cenné papíry 255 74 202 3719 -53 3645
majetek majetkové účasti 175 56 181 38 6 –18
ostatní 795 62 778 55 –17 –7
dlouhodobý
finanční majetek
Nemovitý majetek 146 278 10 635 154 523 10 614 8245 –21
Movitý majetek 137 329 2059 139 770 2006 2441 –53
Finanční majetek 1225 192 1161 3812 –64 3620
Celkem 284 832 12 886 295 454 16 432 10 622 3546
Poznámka: Téměř polovinu tvoří movitý majetek. Jde o zčásti kancelářská zařízení využívaná pro činnost úřadu, z významné části majetek v administrativních budovách, který bezúplatně na základě výpůjčky užívají organizační složky státu - obce a kraje
Zdroj: ÚZSVM
V sortimentu úřadu jsou například páčidla, hasáky, vrtačky, nože, pěstírny konopí, ojetá auta, kola, polohovací křesla, židle s toaletou, hroby a další bizarní položky. Majetná instituce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vznikl na základech bývalých okresních úřadů a zpočátku měl asi 3600 zaměstnanců. Původně měl být jakousi finanční prokuraturou, která měla za úkol řešit aktivní či pasivní majetkové právní spory. V současnosti se stará o státní majetek a zaměstnává zhruba 1800 lidí. K letošnímu březnu úřad evidoval 300 665 položek v celkové účetní hodnotě téměř 16,5 miliardy korun. „Skutečná, tržní hodnota majetku se od evidenční hodnoty liší. V případě nemovitostí je podle kvalifikovaného odhadu vycházejícího z dosažených prodejních cen více než dvojnásobná,“ vysvětluje mluvčí ÚZSVM Robert Hurt. Úřad v loňském roce přispěl do státního rozpočtu částkou více než 1,1 miliardy korun. Další miliardu korun v nemovitém majetku bezplatně převedl zejména státním institucím, krajům a obcím. Prodejem 6531 nemovitostí a 6004 movitých majetkových položek ÚZSVM státu vydělal téměř 619 milionů korun, na pronájmech nemovitostí dalších více než 153 milionů. Úřad zajišťuje i prodej finančního majetku, tedy akcií, dluhopisů či podílových listů, které se ve vlastnictví státu ocitly po smrti jejich majitelů. „Jejich prodej přinesl České republice přes 57 milionů korun,“ upřesnil mluvčí Hurt. (hrb) l „Přijde mi nesmyslné, aby úřad, ve kterém pracují právní odborníci, zřizoval psinec nebo stáje,“ říká bývalý ředitel ÚZSVM Miloslav Vaněk.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
