NOVELA ZÁKONA Č. 54/1956 SB. A DALŠÍCH PŘEDPISŮ PŘINÁŠÍ OD 1. LEDNA 2004 ZMĚNY V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ. ÚPRAVY SE MJ. TÝKAJÍ ROZHODNÉHO OBDOBÍ, ZA KTERÉ SE ZJIŠŤUJE DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO STANOVENÍ DÁVEK NEMOCENSKÉHO, SNIŽUJE SE DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD A SAZBA NEMOCENSKÉHO Z PRVNÍ TŘI DNY PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI.
Reforma veřejných financí snižuje nemocenské dávky
Z (povinného) nemocenského pojištění zaměstnanců, na něž hradí pojistné zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, se poskytují čtyři dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru jsou pojištěni zejména členové družstva (jestliže mimo pracovně-právní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni), společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti (jestliže mimo pracovně-právní vztah vykonávají pro obchodní společnost práci, za kterou jsou odměňováni) a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce účast na nemocenském pojištění nezakládá. Z nemocenského pojištění jsou rovněž vyňati zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání - tj. nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc. Kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění, je pojištěn z každé z nich. Z (dobrovolného) nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují jen dvě dávky: nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.
DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu (DVZ), kterým je v podstatě hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den. Tento základ se spočítá tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Do rozhodného období se některé dny nezahrnují (aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu):
*kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství;
*dny, za které zaměstnanci náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby;
*kalendářní dny po skončení zaměstnání.
PRODLOUŽENÍ ROZHODNÉHO OBDOBÍ
Rozhodným obdobím dosud bylo zásadně kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost. Rozhodným obdobím nově bude zásadně období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň 1 kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. U osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem jako u zaměstnanců s tím, že rozhodným obdobím je zásadně kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (karanténa). Denním vyměřovacím základem dobrovolně nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
NOVÁ REDUKCE A NIŽŠÍ SAZBA
Doposud se denní vyměřovací základ redukuje tak, že plně se započte příjem do 480 Kč (I. neboli dolní redukční hranice) a z částky 480 Kč až 690 Kč (II. čili horní redukční hranice) 60 % (tedy nejvýše 126 Kč). K částce denního vyměřovacího základu nad 690 Kč se nepřihlíží. Nejvyšší denní vyměřovací základ tak představuje 606 Kč. K valorizaci redukčních hranic DVZ nedojde, nadto se bude nově započítávat z DVZ pro stanovení nemocenského za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti do částky 480 Kč jen 90 % (nejvýše tedy 432 Kč), a maximální DVZ pro toto období pracovní neschopnosti se tak sníží na 558 Kč. Nemocenské činí po dobu prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti 50 % denního vyměřovacího základu a od 4. dne pak 69 %. Nově bude procentní sazba nemocenského za prvé 3 dny pracovní neschopnosti činit jen 25 % DVZ. Maximální (denní) nemocenská dávka za prvé 3 dny pracovní neschopnosti poklesne v důsledku nové redukce DVZ a současného snížení procentní sazby ze 303 Kč na 140 Kč; maximální dávka za 4. až 14. den pracovní neschopnosti v důsledku nové redukce DVZ ze 419 Kč na 386 Kč; maximální dávka od 15. dne pracovní neschopnosti zůstane na dosavadní úrovni 419 Kč. Maximální nemocenské za (prvních) 31 dnů pracovní neschopnosti se sníží ze současných 12 641 Kč na 11 789 Kč. Pokud však nárok na nemocenské vznikne před 1. lednem 2004, zůstane výše dávek zachována na úrovni platné pro rok 2003, i když nárok na ně bude trvat po 31. prosinci 2003.
