Nová ekonomika a její teorie jsou odvozovány od pozorování zvláštností současného ekonomického cyklu zejména ve Spojených státech a částečně i ve Velké Británii a od jejich zobecnění. Co je to tedy Nová ekonomika a jaké jsou její charakteristické rysy ve srovnání s ekonomikou? V tomto stručném přehledu do značné míry čerpáme z rozsáhlé studie investiční společnosti Goldman Sachs z letošního února.
Proti cyklům.
Empiricky bylo potvrzeno, že základními charakteristickými rysy Nové ekonomiky jsou vyšší stabilita hrubého domácího produktu a inflace, nižší míra strukturální nezaměstnanosti a akcelerace dlouhodobého růstu produktivity práce založeného na technickém pokroku.
Tyto aspekty Nové ekonomiky do budoucna znamenají možnost nižších cyklických výkyvů hrubého domácího produktu a inflace, vyšší udržitelné úrovně HDP (při lépe fungujícím trhu práce) a vyšších dlouhodobě udržitelných temp jeho růstu. Přechod na tuto trajektorii byl možný na základě technického pokroku masovou implementací kvalitativně vyšších technologií (zejména informačních, nikoli však pouze informačních). To mělo za následek významné strukturální změny ekonomiky. Z nich nejvýznamnějšími jsou globalizace národních ekonomik a deregulace (česky asi lépe řečeno liberalizace) některých odvětví, zejména telekomunikací a v USA pak navíc ještě finančních služeb.
V důsledku strukturálních změn a zvýšené konkurence a díky možnosti nasazení nových – informačních a komunikačních – technologií došlo též ke změnám v chování firem a masovému přechodu na just–in–time metody práce. V případě Spojených států a Velké Británie pak byl implementován výrazně proticyklický mix hospodářských politik. Rozpočtové deficity byly eliminovány, centrální banky aktivněji a pružněji reagovaly na inflační nebezpečí.
Business to business.
Zcela novými specifickými fenomény nové ekonomiky, které si zasluhují zvláštní pozornost, jsou internet a B2B (business–to–business). B2B je široce definováno jako provádění (obchodních) transakcí mezi dvěma ekonomickými subjekty prostřednictvím internetu (v budoucnu asi jakéhokoli multimediálního činitele). Exponenciální rozvoj B2B je podmíněn dostupností internetu a dostupností ceny jeho použití, přičemž ta je podstatně závislá na liberalizaci odvětví telekomunikací.
Odhady společnosti Goldman Sachs uvádějí, že objem B2B činil v roce 1998 ve Spojených státech asi 39 miliard dolarů, tedy zhruba půl procenta všech transakcí mezi ekonomickými subjekty. Pro rok 2004 prognózuje Goldman Sachs americký objem B2B na 1500 miliard dolarů, což bude asi desetina všech obchodních transakcí. To znamená ohromující tempo růstu B2B transakcí o 84 procent ročně!
Mechanismus působení B2B v nové ekonomice lze popsat sekvencí těchto kroků:
- Působí jako šok v technologii poskytování informací. Tento šok snižuje cenu informací (jako vstupu) pro konečné výrobce. Ti díky většímu využití informací zvýší svůj výstup a sníží cenu finálních výrobků.
- Větší dostupností informací se zvýší konkurence mezi dodavateli konečným výrobcům, což vede ke snížení ceny dodávek.
- Koneční výrobci využijí nižší ceny dodávek k dalšímu zvýšení fyzického objemu finální výroby. Cena finálního výrobku se dále sníží.
B2B tedy způsobí nabídkový šok konečným výrobcům. Tento šok podle standardního výkladu a za předpokladu „jinak stejných okolností neboli „ceteris paribus vede ke zvýšení výstupu (výroby, HDP) a snížení inflace. Okolnosti ale nezůstanou stejné. Porostou akciové trhy, zejména akcie konečných výrobců (segment dodavatelů na tom bude hůře, trhy obligací zůstanou v zásadě neovlivněny). Tím se zvýší majetek akcionářů. Poroste rovněž výplata dividend. Tím se zvýší agregátní poptávka. Ta vzroste i díky uvolnění měnové politiky.
Centrální banky většiny průmyslově vyspělých ekonomik mají totiž explicitní, nebo implicitní inflační cíl. Působení nabídkového šoku z rozšiřování B2B zřejmě povede ke snižování sazeb, aby inflačního cíle bylo dosaženo. Ve velmi dlouhém období lze tedy očekávat, že díky masovému rozšiřování B2B poroste významně výstup (produkce, HDP), ale ceny zůstanou v zásadě nezměněny.
Beze stop.
Kontinentální Evropa a Japonsko v nástupu do Nové ekonomiky výrazně zaostávají za USA a Británií. Jistě ne náhodou byly na březnovém summitu Evropské unie v Lisabonu jako priority pro nejbližší období jmenovány lepší využití informačních technologií (napojení všech škol v unii na internet do konce roku 2001) a úplná integrace a liberalizace trhu s telekomunikacemi jako součást opatření, jimiž chtějí země patnáctky čelit globalizaci a transformovat své ekonomiky „v souladu se svými hodnotami a koncepcí společnosti .
Je to výzva i pro nás, i když zaostávání České republiky je výrazně větší než Evropské unie a charakteristické rysy Nové ekonomiky je v tuzemské ekonomice obtížné, ne–li nemožné, identifikovat. HDP i inflace jsou vysoce volatilní, strukturální nezaměstnanost roste, růst produktivity práce neakceleruje. Technický pokrok nehraje v masovém měřítku příliš významnou roli.
Tím větší pozornost by ale měla být věnována podmínkám a příčinám přechodu od ekonomiky k Nové ekonomice. Liberalizace odvětví, jako telekomunikace, podpora masového zavádění informačních technologií (internetu), změna chování podniků s příchodem nových vlastníků, zřejmě zahraničních, rozumná koordinace hospodářských politik, větší zapojení do globální ekonomiky (zejména prostřednictvím vstupu do Evropské unie). To je neúplný výčet milníků české cesty k Nové ekonomice.
