Změny prováděné na hlavním pařížském letišti se stávají novým standardem. Podlaha u přepážek je rozdělena vyznačenými odstupy ve frontách, sedadla v odletových saloncích pokrývají samolepky s výzvou, aby si lidé sedali dál od sebe, plexisklo chrání posádku při usazování cestujících a u každého vchodu jsou připraveny roušky a dezinfekce.
„Je to podobné jako po 11. září. Tehdy cestující potřebovali jistotu, že na palubě nejsou zbraně, dnes potřebují vědět, že na palubě není virus,“ říká Shashank Nigam, výkonný ředitel poradenské agentury SimpliFlying. Většina přepravců a letišť trvá na nošení roušek nejen u cestujících, ale i zaměstnanců. Stejně tak i na používání dezinfekcí a důkladnějším úklidu letadla. Celý dopravní sektor se snaží ujistit pasažéry, že je letecká přeprava bezpečná.
Některá letiště, jako například v Hongkongu, přilétající cestující rovnou testují na covid-19. V budoucnu by se jedním z dočasných opatření v rámci bezpečnosti mohly stát i jakési imunitní pasy. „Vaše zdravotní potvrzení bude stejně důležité jako vaše vízum,“ předpovídá letecký poradce Andrew Charlton. Promění se i průběh samotných letů: některé aerolinky nebudou nabízet občerstvení, nebo jen ve formě předem zabalených balíčků. Časopisy a noviny nebudou k mání. A cestující Ryanairu se nebudou řadit ve frontě na toaletu.
Tohle bude vážně špatný
Vše je součástí příprav na obnovu provozu po třech měsících, které byly pro letecké společnosti prakticky bez tržeb. Aerolinky doufají, že by se mohlo začít opět létat v červenci. „Je zcela zjevné, že je tato situace pro celý sektor katastrofická,“ řekl prezident společnosti Emirates Tim Clark. „Tohle jsem za celý život neviděl. Když jsme procházeli světovou finanční krizí, válkou v zálivu, asijskou krizí v devadesátých letech, pokaždé jsem si říkal: Sakra, tohle bude vážně špatný, co budeme dělat? Ale vždycky jsme to zvládli, a nakonec začali zase vydělávat,“ shrnuje Clark.
Ale cesta k restartu letecké dopravy už teď vypadá trnitě. Evropská komise zveřejnila plán na koordinované uvolňování hranic pomocí bezpečných koridorů mezi zeměmi a regiony, kde to epidemiologické podmínky dovolují. Nicméně jak Spojené království, tak Španělsko navrhují 14denní karanténu pro všechny přilétající – krok, který v podstatě paralyzuje celou mezinárodní dopravu. Jiné země jako Austrálie nebo Nový Zéland zřizují takzvané „koridory bezpečného cestování“ mezi regiony, které virus zvládly. Jeden takový byl zaveden i v Pobaltí.
Mnoho manažerů aerolinek má ale obavy. „Z toho, co jsme viděli, je jasné, že obnova zabere daleko více času než cokoli, s čím jsme se setkali dřív,“ nechal se slyšet Willie Walsh, výkonný ředitel IAG, která vlastní British Airways. Někteří dopravci vkládají naděje do snížení cen, jímž chtějí stimulovat poptávku. Výkonný šéf nízkonákladové společnosti Wizz Air Jozsef Varadi se ale domnívá, že poptávka tu už je. Wizz Air začal létat do některých destinací již začátkem května. Lety jsou zaplněny ze 70 až 75 procent. „Je to lepší, než by mnozí čekali,“ dodává.
Konzultant v oblasti letecké dopravy Andrew Charlton prostor pro dlouhodobé snížení cen nevidí. „V krátkodobém horizontu aerolinky pravděpodobně zahltí trh levnými letenkami, aby pomohly lidem překonat jejich obavy. Ale jakmile se dostaneme přes prvotní nákupní hysterii, nevyhnutelně dojde ke zvýšení cen, jelikož aerolinek bude méně,“ říká. Přepravci také budou muset najít způsob, jak splatit ohromné dluhy a zkonsolidovat svoje finance.
Více místa, více problémů
Aerolinkám dělá starost i možné vynucování dostatečných rozestupů na letištích a na palubách letadel v jednotlivých zemích. Přece jen se jim ale trochu ulevilo poté, co Evropská agentura pro leteckou bezpečnost (EASA) vydala nové doporučení, které omezuje tyto rozestupy jen na palubní prostory. Mnoho dopravců prohlásilo, že během prvních měsíců obnovování letového provozu se pokusí tyto vzdálenosti mezi jednotlivými cestujícími zajistit. Hlavně proto, že letadla pravděpodobně zatím nebudou plná. Ale pro některé společnosti je to problém už teď.
Americké aerolinky United Airlines a American Airlines se staly terčem ostré kritiky poté, co někteří cestující na Twitteru sdíleli fotografie přeplněných letadel. United Airlines zareagovaly e-mailem, ve kterém informovaly, že všechna prostřední sedadla budou automaticky zablokována. Společnost později připustila, že není možné cestujícím zaručit vedlejší prázdná místa na všech letech. Dopravce Frontier Airlines zkusil jít cestou příplatku 39 dolarů za místa vedle prázdných sedadel. Společnost byla ale záhy za tento krok obviňována, že se tím snaží na krizové situaci vydělat. Tudíž ani tato strategie nevydržela víc než pár dní.
Mezinárodní letecká asociace (IATA) tvrdí, že jakýkoli krok směřující k rozestupům mezi pasažéry v letadle by zásadně změnil finanční stránku věci sražením maximálního faktoru zaplnění letadel na 62 procent – to je výrazně pod průměrnou hranicí ziskovosti tohoto faktoru, tedy 77 procent. To by nakonec vedlo ke zvýšení cen letenek. IATA předpovídá, že se mohou zvýšit až o 54 procent oproti cenám z roku 2019, a to jen ve jménu pokrytí vynaložených výdajů.
Podobné dilema trápí i letiště. Rozestupy mezi cestujícími je možné aplikovat v některých oblastech, ale letecká obchodní asociace ACI Europe (Airports Council International) varovala, že zavedení přísných rozestupů během všech letištních procesů by mělo za následek snížení kapacity o 20 až 40 procent. Fronty u bezpečnostních kontrol by byly neskutečně dlouhé. Například let o 189 místech by znamenal frontu dlouhou 380 metrů.
Doporučení Evropské agentury pro leteckou bezpečnost stanovuje, že pokud jsou metr a půl dlouhé rozestupy vzhledem k infrastruktuře nebo provozním omezením těžko proveditelné, dopravci a letištní správa by měli zavést dodatečná zdravotnická opatření jako dezinfekci rukou či další společenská pravidla.
Připoutejte se, míříme do turbulence
Rozestupy mezi cestujícími sice mohou být zavedeny v letištních restauracích nebo obchodech, ale to bude mít značný dopad na příjmy. Ředitel ACI Europe Olivier Jankovec připouští, že v krátkodobém horizontu bude nutné zaplatit vyšší cenu. „Všechno je lepší než to, co máme teď – naprosto nulové příjmy. Objem cestujících je o 98 procent nižší než před krizí, a to už šestý týden v řadě,“ tvrdí Jankovec.
Ale i když se leteckou dopravu podaří opět rozjet, světovým trhům stále vládne nejistota. Aerolinky i letiště se musejí přizpůsobit nové situaci. Návrat k objemu dopravy před koronavirovou pandemií může zabrat i tři roky. British Airways už reagovaly snížením pracovních míst o 30 procent z celkového počtu 42 tisíc zaměstnanců. Ryanair uvažuje o propouštění 15 procent zaměstnanců.
Geoffrey Weston, jeden z partnerů poradenské agentury Bain & Company, se domnívá, že aerolinky na sebe berou rychlým navýšením provozu až na dvě třetiny předešlého objemu značné riziko. „V tuto chvíli v mnoha zemích funguje vládní podpora zaměstnanosti. Ale jakmile se začne zase létat, část této podpory skončí a aerolinky se zase spolehnou na velmi nízkou obsazenost. Může to být ještě horší než držet letadla v hangárech.“
Šéfové leteckých společností se obávají i snížení poptávky po služebních letech, které tvoří významnou součást zisků. Výzkum provedený bankou Citi odhaduje, že služebních letů oproti roku 2019 ubylo o 25 procent, k čemuž přispívá i vzrůstající popularita virtuálních konferencí v době karanténních opatření. To bude mít za následek „potíže pro mnoho aerolinek zaměřených na služební lety, aby vůbec něco vydělaly,“ říká analytik z Citi Mark Manduca.
„Nějaký dopad tu bude, jelikož si všichni oblíbili videokonference,“ řekl Ed Bastian, výkonný ředitel Delta Air Lines. „Já osobně v tom nic zábavného nevidím, ale někdo asi ano. Možná to nakonec změní podobu cestování. Ale byznys se stále dělá osobně a lidé stále chtějí cestovat za zážitky. Myslím, že lidem chybí cestování víc než kdy dřív. A to nás vrátí do hry,“ doufá Bastian.
© 2020 The Financial Times Limited
Katastrofální dopad nemoci covid-19 (Nabízené osobokilometry, index)
Jak stimulovat poptávku
Sociální distanc vzdaluje zisk (hranice provozního zisku podle faktoru obsazenosti, v %)
