Obři většinou vracejí investorům peníze nebo se rozhlížejí, koho by koupili
Technologické společnosti nejsou v dnešní době jen bohaté – jsou nechutně bohaté. V době, kdy mnoho podniků disponuje spoustou hotových peněz, se zdá, že zvláště napakované jsou technologické skupiny. Osmdesát technologických hráčů v indexu 500 akcií Standard & Poor's má v hotovosti a obdobných formách ve svých bilancích celkem 229 miliard dolarů, přes dvojnásobek toho, co mělo koncem roku 1999.
Většina odborníků se domnívá, že je to až příliš mnoho. Je určitě rozumné mít dost hotovosti na obranu proti prudkým poklesům nebo na budoucí investice. Ovšem nechat, aby se spousta hotovosti hromadila nad určitou mez, není prostě známkou dobrého řízení. Akcionáři svěřují peníze společnostem, aby je dobře využívaly a dosahovaly vysokých zisků. Když kapitál leží na bankovním účtu, vydělává zhruba stejně mizerný zisk, jaký by člověku přinesl v bance na rohu ulice. „Firmy, jež hromadí hotovost, nevytvářejí pro akcionáře žádnou hodnotu,“ konstatuje Jeremy J. Siegel, profesor přednášející finance na Whartonské škole Pensylvánské univerzity.
Co tedy chtějí technologické společnosti se všemi penězi dělat? Některé, mezi něž patří čipový obr Intel, hnací síla internetu Yahoo! a čelný výrobce her Electronic Arts, zvyšují investice do výzkumu a vývoje. Jiné pátrají po akvizicích. Ke zvláště dramatickému slučování dochází letos v oboru telekomunikací a podnikového softwaru.
Řídící pracovníci však většinou docházejí k názoru, že to nejlepší, co mohou udělat, je předat hory hotových peněz akcionářům. Technologické společnosti vyplácejí vyšší dividendy a zpětně odkupují více akcií než kdy dříve. Nebyl to jen Microsoft, kdo během loňského roku rozdělil asi 35 miliard dolarů do zvláštních a normálních dividend, aby snížil zásoby hotových peněz na pouhých 38 miliard dolarů. Více hotovosti vyplácejí investorům Hewlett-Packard, IBM, Qualcomm a mnoho dalších. V dubnu dalo představenstvo finského výrobce mobilních telefonů Nokia svolení, aby společnost v příštím roce téměř zdvojnásobila zpětné odkupy svých akcií na šest miliard dolarů.
Pro technologický průmysl je to obrovská změna. Výrobci počítačů, čipů, softwaru, mobilních telefonů a dalších technologických zařízení léta hltali velké porce kapitálu, protože ho mohli výnosně využívat. Někteří ekonomové teď považují hromadění hotových peněz a příděly akcionářům za přiznání faktu, že tento sektor zpomaluje tempo. „Možná že ti, kteří hovoří o tom, že toto odvětví dozrálo, mají pravdu,“ soudí Milton Harris, profesor finančnictví a ekonomie ve Škole pro postgraduální obchodní studia na Chicagské univerzitě, „možná nejsou dobré příležitosti k růstu.“
Pro znovu objevenou opatrnost v odvětví, jež se kdysi proslavilo riskováním, existují dobré důvody. Společnosti byly tvrdě potrestány za svou troufalost na vzestupném trhu devadesátých let. Protože bývalí podnikoví šéfové byli popotahováni před soudy nebo jim hrozilo vyšetřování, někteří výkonní předsedové a ředitelé se zdráhají využívat šancí, jež by nemusely dobře dopadnout. A vzhledem k tomu, že investiční fondy a další instituce věnující se krátkodobému obchodování mají větší moc, společnosti se drží zkrátka. Lawrence J. Ellison, generální ředitel výrobce softwaru Oracle, tvrdí, že institucionální investoři pohlížejí obzvlášť pesimisticky na velkolepé plány na zvyšování kapitálových výdajů nebo výzkumu a vývoje. „Nemáme takovou pružnost,“ poznamenává.
Fúze a akvizice jsou trochu něco jiného. Společnosti mají větší prostor k vynakládání peněz na obchody, když mohou dokázat, že sloučení povede v budoucnosti k vyšším ziskům, přestože výsledky fúze často nesplní očekávání. To je jedním z důvodů, proč se fúze a akvizice v oboru technologií loni zvýšily o 20 procent na 60 miliard dolarů, jak udává společnost Thomson Financial. Vypadá to, že celkově by se měly letos zvednout o dalších deset procent. „Budeme svědky toho, jak se k fúzím a akvizicím využívají hotové peníze,“ předpovídá Pip Coburn, který se v investiční bance UBS zabývá strategiemi v oboru technologií, „je to jedna z mála věcí, k níž dají investoři souhlas.“
Obchody se soustřeďují do hrstky sektorů. Na trzích, kde se růst náhle zpomalil, je slučování jednou z mála cest k vyšším ziskům. To platí pro tradiční telekomunikace po drátě. Proto Verizon Communications kupuje firmu MCI a SBC Communications získává AT&T. Platí to také pro oblast podnikového softwaru, kde vlnu fúzí vede Ellison. V lednu koupil Oracle konkurenční PeopleSoft za 10,3 miliardy dolarů - v hotovosti. A Ellison tvrdí, že uvažuje o dalších obchodech. „Když je člověk bude moci koupit za správnou cenu a správně to provede, půjde o desítky firem,“ říká šéf Oraclu. Nechce mluvit o podrobnostech, ale mezi dva nejpravděpodobnější kandidáty patří výrobce softwaru pro zákaznické řízení Siebel Systems a společnost Hyperion Solutions, která vyvíjí software pro obchodní analýzy.
Stejně tak dochází k zabírání území v několika málo rychle rostoucích technologických sektorech, zvláště v oblastech internetu a bezdrátových technologií. Webová stránka eBay, která bývala výhradně online aukční síní, rozšiřuje záběr nákupem stránek Shopping.com a stránek Rent.com, věnujícím se pronajímání nemovitostí. Kupuje rovněž inzertní a aukční webové stránky v Asii a Evropě. Do mezinárodního prostředí vstoupila i společnost Yahoo!, když loni získala jednu hongkongskou vyhledávací stránku a jednu evropskou stránku s internetovým obchodem. Microsoft dokonce uvažuje o problematickém nákupu v prudce se rozvíjející oblasti online inzerce. Podle zdroje blízkého tomuto softwarovému obru probíhají jednání o akvizici společnosti Claria, jež vyrábí software zobrazující inzeráty, které si lidé často stahují, aniž si uvědomují jejich účel.
Brzy Čína a Indie.
Kupce nemálo táhnou i nadějné vyhlídky v oboru bezdrátových technologií. Společnost Cingular Wireless loni dokončila nákup firmy AT&T Wireless za 41 miliard dolarů a očekává se, že letos na podzim provedou fúzi společnosti Sprint a Nextel Communications. Je možné, že německý Deutsche Telekom prodá svou divizi bezdrátových technologií T-Mobile USA, aby využil současného silného trhu. Mluví se dokonce o tom, že by Nokia nebo Motorola, každá s hotovými penězi přes deset miliard dolarů, mohly podat nabídku na koupi společnosti Research In Motion, která vyrábí populární mobilní zařízení Blackberry. Když se při jednom nedávném konferenčním hovoru jakýsi analytik zeptal, na co se Motorola chystá použít své peníze, finanční ředitel David W. Devonshire odpověděl: „Nehledáme žádné senzační transakce. Ale nikdy neříkej nikdy.“
Přesto se v tom, jak většina společností vynakládá podstatnou část svých peněz, projevuje váhavost. Zpětné odkupy akcií u technologických společností se v roce 2004 vyhouply o 60 procent na 52 miliard dolarů a letos se zvyšují znovu. Stále více se rozšiřují i dividendy. Analytik cenných papírů Howard Silverblatt ze společnosti Standard & Poor's tvrdí, že z 80 technologických společností z indexu S&P 500 jich třetina vyplácí dividendy. To je o 28 procent více než v roce 2003 a o 21 procent více než roku 1993, jak uvádí jedna studie Standard & Poor's. „Před rokem 2003 investoři penalizovali technologické společnosti, které vyplácely dividendu,“ poznamenává Silverblatt, „znamenalo to přiznání, že nejde o růstovou společnost.“
Dnes je to běžná praxe. Budou technologičtí hráči za svou opatrnost platit? Některé experty znepokojuje, že globální konkurenti mají nad dnešními technologickými obry výhodu. Trápí je to, že v Číně a Indii, kde už v současnosti vychází každý rok ze škol více inženýrů než v USA, přinesou společnostem užitek trpělivější akcionáři. Technologické společnosti mají hodně hotových peněz. Musejí však dbát na to, aby neměly málo novátorských myšlenek.
HOTOVOST NADE VŠE Nabízíme pohled na největší podnikové finance v oboru technologií, a za co budou patrně utraceny
MICROSOFT
38 MILIARD USD Nejbohatší společnost na světě vyplácí každý rok 3,5 miliardy dolarů v dividendách a loni vydala akcionářům zvláštní dividendu ve výši 32 miliard dolarů.
INTEL
16 MILIARD USD Největší výrobce čipů na světě je jednou z mála technologických společností, která investuje do velkých kapitálových projektů včetně výrobních závodů v Irsku a v arizonském Chandleru.
HEWLETT-PACKARD
14 MILIARD USD Nový generální ředitel Mark Hurd se zatím soustřeďuje na snižování nákladů. Potom bude patrně investovat do růstu včetně akvizic v oblasti softwaru a služeb.
MOTOROLA
11,3 MILIARDY USD Tento výrobce mobilních telefonů zřejmě použije přinejmenším část své hotovosti na akvizice. V červnu společnost oznámila, že nakoupí technické a konstrukční talenty od britské výrobní firmy Sendo. Mohl by být další akvizicí výrobce Blackberry, firma Research In Motion?
DELL
9,8 MILIARDY USD Tento obr věnující se přímým prodejům počítačů vynakládá dvě miliardy dolarů na nákup vlastních akcií a další zpětné odkupy se ještě očekávají. Společnost taktéž investuje do výrobního podniku ve městě Winston-Salem v Severní Karolíně.
ORACLE
9 MILIARD USD Vynaložil 10,3 miliardy dolarů v hotovosti na akvizici softwarového rivala PeopleSoft. Protože tento krok byl ihned úspěšný, je pravděpodobné, že se Oracle brzy vydá za dalšími obchody. Prví na seznamu kořistí by mohl být výrobce softwaru Siebel Systems.
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
