Říká se o nich, že jsou věčné a nejlepšími přáteli žen, s investory ale momentálně zrovna dvakrát harmonický vztah nemají. Řeč je o diamantech, jejichž hodnota podle ukazatele Global Rough Diamond Price Index klesla od začátku roku o 6,5 procenta. Ve srovnání s loňským historickým maximem, k němuž se drahé kameny vyšplhaly loni v únoru, je pak rozdíl dokonce 18procentní. Navíc se zdá, že k výraznému zlepšení v blízkém horizontu nedojde, ba naopak.
„O něco kvalitnější než průměrný jednokarátový přírodní diamant stál před rokem 6700 dolarů (téměř 157 tisíc korun), dnes se tentýž diamant prodává za 5300 dolarů (něco přes 114 tisíc korun),“ přibližuje pro CNBC Paul Zimniski, generální ředitel společnosti Paul Zimnisky Diamond Analytics.
Zvýšený zájem tyto cenné nerosty zaznamenaly spolu s ostatními šperky během pandemie covidu-19, jež vyvrcholila právě na začátku loňského roku. „Spotřebitelé byli připraveni utrácet. Měli dostatek peněz z oživených kapitálových trhů a programů na podporu ekonomiky a toužili je utratit za smysluplné dárky pro své blízké,“ uvedla poradenská společnost v oblasti managementu Bain & Company ve zprávě z loňského února. Dodala, že si zákazníci tímto způsobem rovněž kompenzovali frustraci z omezeného cestování a návštěv restaurací.
Jenže v momentě, kdy se ,život vrátil k normálu‘ a obchody i restaurace se stejně jako jednotlivé země začaly opět otevírat lidem, zájem o šperky klesl. Roli pak dle odborníků hrálo také nejisté ekonomické pozadí, pomalejší oživení Číny a v neposlední řadě i konkurence ze strany umělých diamantů. Právě k těm se obrací stále více spotřebitelů.
„Podíl prodeje laboratorně pěstovaných diamantů oproti těm přírodním roste. V roce 2020 činily pouhá 2,4 procenta. V roce 2023 až do současnosti již dosahují 9,3 procenta,“ tvrdí Edahn Golan, generální ředitel společnosti Edahn Golan Diamond Research & Data.
Levnější alternativa zásnubních prstenů
Jak už samotné označení napovídá, laboratorně pěstované diamanty se vyrábějí v kontrolovaném prostředí, a to za použití kombinace extrémního tlaku a tepla. Tento postup má co nejvíce napodobovat způsob, jakým se skutečné diamanty přirozeně kutají v zemském plášti. Na první pohled jsou tyto náhražky od pravých kamenů nerozeznatelné, představují však o poznání levnější variantu, což stále více lidí využívá třeba při výběru zásnubního prstenu.
Jejich cena navíc neustále klesá. Jen za poslední tři roky se dle výše uvedené firmy propadla o více než polovinu. „Před třemi lety jste si mohli koupit laboratorně pěstovaný diamant o 20 až 30 procent levněji než přírodní. Nyní je to 75 až 90 procent z ceny přírodních diamantů,“ dodává šéf internetového klenotnictví Angara Ankur Daga s tím, že za aktuálně nízkými cenami stojí vyšší efektivita používané technologie.
Rusko chce svůj podíl zpět
Mezi faktory, jež tlačí hodnotu laboratorních diamantů dolů, jsou mimo jiné i levnější energie, na jejichž spotřebu je celý tento proces velmi náročný. Daga očekává, že ceny přírodních diamantů v následujícím roce klesnou o dalších 20 až 25 procent, pak budou stagnovat.
Otázkou je také to, co s cenou udělá případné uvalení sankcí na ruské diamanty, o kterém začátkem května hovořila skupina zemí G7. Právě Rusko je totiž považováno za předního světového producenta drahých kamenů. Ekonomové nicméně neočekávají, že by tento krok měl vést k výraznějšímu zdražení. „Rusové v posledních měsících zvýšili prodej diamantů ve snaze získat zpět podíl na trhu, který ztratili v loňském roce po přerušení obchodování,“ míní Zimnisky, podle kterého Rusko nebude mít s prodejem problém ani v případě sankcí. Nehledě na to, že země jako Indie, Spojené arabské emiráty, či dokonce celá Evropská unie sankce na dovoz surových diamantů neuvalily.
Z údajů evropského statistického úřadu vyplývá, že jen Evropská unie dovezla loni z Ruska diamanty v hodnotě 1,4 miliardy eur, tedy zhruba 33,8 miliardy korun, přičemž ve velkém je aktuálně nakupuje třeba Belgie. Dá se navíc očekávat, že v případě, že by sankce evropské země nakonec přeci jen uvalily, přesměruje Moskva obchod jinam.
