(reakce na články v č. 35/2006) Plně souhlasím s tím, že k nějaké přísné kontrole zneužívání internetu na pracovišti se uchylují jen špatní manažeři. Ti schopní si vyberou tak kvalitní zaměstnance, aby jim mohli důvěřovat. A nebo hodnotí pracovníky podle skutečného výsledku práce, ne podle nějakých vnějších projevů.
(reakce na články v č. 35/2006)
Plně souhlasím s tím, že k nějaké přísné kontrole zneužívání internetu na pracovišti se uchylují jen špatní manažeři. Ti schopní si vyberou tak kvalitní zaměstnance, aby jim mohli důvěřovat. A nebo hodnotí pracovníky podle skutečného výsledku práce, ne podle nějakých vnějších projevů. Často je efektivnější zaměstnancům dovolit zařídit si po e-mailu soukromé záležitosti, než aby si je zařizovali osobně (a daleko delší dobu) někde na ulicích, v úřadech nebo kavárnách.
S tím souvisí i další téma, které mne v tomto čísle Profitu zaujalo: vztah k zaměstnancům-kuřákům. Osobně jsem nekuřák, ale zaměstnávání kuřáků se nebráním. Opět je hodnotím podle výsledků práce. Nevadí mi, když zaměstnanec prokouří třetinu pracovní doby, pokud si stejně dlouhou dobu poté napracuje. Jestliže tak neučiní, tak to přece každý pořádný manažer dokáže poznat - a raději hodnotí zaměstnance podle (neodvedeného výkonu) krácením pohyblivé složky mzdy, než aby se pouštěl do experimentů typu trestů za kouření nebo právně nejisté kontroly využívání internetu.
