Glosa
Podtitul: Rabín Shmuley Boteach se snaží nalézt recept na léčbu finanční krize
Před dvěma týdny publikoval známý učenec rabín Shmuley Boteach zamyšlení nad současnou finanční krizí a jejími souvislostmi s židovstvím. Se smutkem konstatoval, že současné židovství má pouze Elieho Wiesela, jehož knihy o judaismu a židovské spiritualitě čtou lidé po celém světě. Kromě tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu jsou totiž židovské osobnosti známé převážně ze světa velkého byznysu. Z toho také pramení určité klišé vysledovatelné jednoduchým asociačním testem. Požádejte své (nežidovské) přátele o rychlé slovní asociace. Řeknete-li „den“, odpovědí většinou „noc“. Na „chlapce“ budou asi reagovat „dívkou“. Řeknete-li „Žid“, mnoho jich řekne „peníze“. Na tom je založena primitivní, ale bohužel chytlavá zkratka „Wall Street rovná se Židé“. Proto ve Spojených státech amerických vypukla po kolapsu na Wall Streetu internetová vlna antisemitismu.
Tento aspekt finanční krize by však mohl americkou židovskou komunitu přivést k myšlence, s níž by se mohla ztotožnit. Vždy v historii, když Židé neměli prostředky na obživu, domov a byli předmětem perzekucí, snažili se nějak zabezpečit své rodiny a obec. Na rozdíl od národů, které se soustřeďovaly na získávání moci a území, židovská společenství se semkla a upevňovala vzájemné vztahy mezi svými členy. Vnitřní soudržnost komunity měla takovou sílu, že odolala křižákům i kozákům. A ona síla byla založena na hodnotách lidského bytí, nikoli na materiálním vlastnictví. Už název proslulé knihy Ericha Fromma Mít či být ostatně vypovídá výstižně o podstatě problému.
Shmuley Boteach zdůrazňuje, že Západ nemá problém, jak vydělat peníze, ale neumí zachovávat vztahy. Polovina manželství v západním světě se rozpadá a děti si hledají náhradní vzory ze světa zábavy, protože jejich vlastní rodiče pro ně nejsou pozitivním zdrojem inspirace a hodnot. Muži nevědí, jak si vážit žen, a ženy zase, jak si vážit sebe samých. Rabín Shmuley Boteach dovozuje, že současná krize je spíše hodnotová než finanční. Ostatně neshodují se finanční experti, že kolaps na Wall Streetu způsobila chamtivost a materiální nenasytnost? Kultura, která lidem sugeruje, že štěstí je podmíněno materiálně, nikoli kvalitními mezilidskými vztahy, je určena k zániku.
A proč krachuje tolik amerických rodin? Co se stalo s rodinnými hodnotami? Židovsko-křesťanský dialog na toto téma se ve většině případů zvrtnul na nekončící diskuse o homosexuálních sňatcích a interrupci. Skutečné problémy ovlivňující životy mužů, žen, dětí a rodin, se nikdy nestaly ústředními tématy této společnosti. A právě proto by se mohla židovská tradice stát přínosem (nejen) pro americkou společnost, žíznící po dobrých mezilidských vztazích, pro svou starobylou znalost umění milovat.
