(EURO 7/2003)
Je to velice smutné, ale bohužel má autor editorialu ve všem naprostou pravdu. Coby malí živnostníci s nějakými 25 zaměstnanci jsme za loňský rok odvedli do černé díry s názvem státní pokladna s. Špidlovi a jeho rudé družině přes sedm milionů. Výše investic hrazených plně z vlastních zdrojů (tedy nechali jsme vydělat firmám jiným, které to pak taky chudáci nasypali státu do chřtánu), činila nějaké čtyři miliony. Nemocenskou pro své zaměstnance do pěti dnů od státu zpravidla nepožadujeme, neb máme na starosti jiné věci než lítání na sociálku, své vlastní (jsme dva společníci) nemocenské jsme neuplatnili od roku 1993. Upřímně řečeno, když vidím ten zdejší socialisty řízený Augiášův chlív, nabývám neodbytného pocitu, že jsme jim za totální voly. Zatím jsme z jakéhosi staromilského pocitu vůči tomuto státu ještě pořád velice loajální. Umím si však samozřejmě živě představit stav, kdy začneme lidi vyplácet pouze minimální mzdou, popřípadě je převedeme na IČO či je rovnou odešleme do pece s. Škromach®a a pojedeme zcela načerno. Kejkle s DPH a jiným výpalným pro úzkou oligarchickou nomenklaturu, eufemisticky označovaným jako daně, je spíš také morální problém než faktický. Pokud k tomuto řešení bude dotlačeno větší procento malých podniků, zbývá jedině velice rychlá emigrace.
Přesto ze strany státu, který by nás měl v podstatě každé ráno uctivě zdravit zalomen v pase a strachovat se o naše zdraví, je to neustálý tok zvůle a zhůvěřilosti, jež by nenapadly ani dementa bez základního vzdělání. Vkrádá se myšlenka hraničící s jistotou, že socanské vlády vysokou míru nezaměstnanosti nejen svou podstatou generují, ale především ji existenčně potřebují. Čím více lidu závislého na jejich dávkách, tím více vděčných voličů téhle sebranky. Pokud by lid nedej bože zjistil, že se lze uživit samostatně, poslal by je velice záhy na smetiště dějin. Takže chtít od socialistů aktivní politiku zaměstnanosti je nejen nemožné, ale je to především proti jejich mocenským zájmům. V podstatě to samé se týká i odborů.
Závěrem mi dovolte vyslovit důvodnou obavu, že na navrhovanou kratochvíli a sportovní disciplinu „hod sítí“ už je poněkud pozdě. To jsme my všichni propásli tak před osmi lety.
S pozdravem „Vzhůru do černé ekonomiky“
Petr Seidl
(seidl@galpo.cz)
ČLÁNKY DO MAILU