Komunisté stojí o firemní sponzoring
Teoreticky se má komunismus k soukromému podnikání jako voda k ohni. Jenže preference Komunistické strany Čech a Moravy vzlétly vysoko ke slunci a horko sálá i z rétorických cvičení soudruhů před blížícím se VI. sjezdem KSČM v Českých Budějovicích v půli května: vřelejší vztah našla část strany i vůči kapitalistům. „Spolupráce s podnikatelským sektorem, v němž je i hodně členů a sympatizantů KSČM, není nic špatného. Jen tak lze umožnit solidnější platové zabezpečení aparátu, vydavatelskou činnost, zaplacení profesionálního jádra odborného zázemí, jiný a ofenzivnější přístup v oblasti mediální politiky. Opakuji znovu, ignorovat tento potenciál lidí vzešlý z naší strany a s ní sympatizujících, je neodpustitelné,“ nabádá v únorovém dopise členům KSČM jeden z kandidátů na předsednický post, současný místopředseda Miloslav Ransdorf.
Kapitalisty z donucení.
Stranu, která jako jediný český parlamentní subjekt žije od roku 1990 převážně ze státních dotací a členských příspěvků či darů partajních funkcionářů, podnikatelské peníze lákají i děsí. „Nejde mít jen nataženou ruku, ale musíme také pro podnikatelský sektor něco užitečného dělat. Malé a střední podnikání je oblast, kde bychom mohli být pro podnikatele zajímaví,“ řekl pro týdeník EURO k Ransdorfově výzvě místopředseda KSČM Jiří Dolejš. I když komunisté v minulosti dostávali sponzorské dary, jde prý hlavně o to věnovat se jejich získávání systematicky. Také sám Ransdorf tvrdí, že sponzorství bylo dosud v KSČM jen marginální, nerozvinutou záležitostí. „Vždyť víte lépe než já, že jsou tisíce lidí, kteří vzešli ze stranického prostředí a nic jiného jim po roce 1990 nezbylo než podnikat. Tito lidé většinou neztratili vztah ke KSČM,“ prohlásil minulé úterý pro týdeník EURO. Podnikatelé či manažeři podle něj mohou figurovat třeba na volebních kandidátkách. Tak už například na kandidátce KSČM pro krajské volby na Olomoucku figuruje nestraník Zdeněk Švec, ředitel firmy Esmo Mohelnice.
S příspěvky na věčné časy.
Současný předseda komunistů a Ransdorfův rival Miroslav Grebeníček se na možnost firemního sponzoringu dívá s nedůvěrou. „Nemám pocit, že bychom v dané chvíli měli hledat jiný způsob než ten, který je naprosto čitelný a transparentní,“ uvedl šéf KSČM minulé úterý pro týdeník EURO. „V době, kdy byl převeden někdejší majetek KSČ na lid ČSFR, jsme začínali od nuly, na zelené louce, a myslím, že jsme to zvládli,“ dodal. KSČM podle Grebeníčka „vysoce oceňuje, když se některým podnikatelům daří“. Na svá jednání prý komunisty běžně zvou podnikatelské komory. „Mají zájem s námi komunikovat. KSČM je reálná síla a má samozřejmě slibnou perspektivu,“ prohlašuje. Strana je na první pohled soběstačná. Na členských příspěvcích ročně vybere kolem 35 milionů korun, zhruba čtyři miliony se letos chystá přiznat za dary od svých funkcionářů v loňském roce. V roce 2002 její celkové příjmy dosáhly téměř 252 milionů korun, jak strana uvedla. Vystačí s příspěvky od státu, půjčky si žádné nebere. Cenou za nezávislost je však řada kuriózních opatření, která v jiných stranách neexistují. KSČM ročně získá minimálně 2,46 milionu korun od asistentů jedenačtyřiceti komunistických poslanců, protože funguje povinný odvod pětiny z jejich pětadvacetitisícového platu. Asistenty si komunističtí zákonodárci volně nevybírají. „Jestliže našim poslancům a senátorům pomáhají lidé ze strany, tak je to proto, že je tam názorová blízkost,“ vysvětlil týdeníku EURO místopředseda KSČM Václav Exner. „My poslance nijak neomezujeme, jenom chceme, aby ten spolupracovník byl jaksi vybrán s tím, že bude strana informována o tom, kdo to je,“ doplnil. Tak se stává, že asistent má ve stranické hierarchii občas vyšší postavení než sám poslanec, a asistentský plat od státu supluje děravou partajní kasu. „Platíme své lidi špatně,“ přiznává Exner. Výška platu je podle něho asi dva tisíce korun pod celostátním průměrem.
Dary ano, ale opatrně.
Zatím nejúspěšnější z vyzyvatelů Miroslava Grebeníčka, místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, v otázce sponzorství lavíruje. „Příspěvkový systém je tradiční, umíme s ním zacházet, je i pro občany příznivější. Politika v současné době je však velmi finančně náročná a já myslím, že je sponzoring možné použít,“ tvrdí. Současně však dodává, že strana zatím nemá zavedena přísná pravidla, aby lidé mohli věřit, že nejde o politický obchod. „Dokud neexistují pravidla, tak já pro to nebudu.“ I místopředsedkyně Zuzka Rujbrová říká, že sponzoři jsou hlavně obchodníci a předpokládají protislužbu. „Tím nechci říct, že bych odmítala příspěvky levicově orientovaných podnikatelů, kteří vystupují na podporu naší volební kampaně. Ale nemyslím si, že by to měl být hlavní směr,“ uvádí.
Sponzorský systém bez sponzorů nemá smysl. Jaký je vůbec sponzorský potenciál strany, jejíž předchůdkyně KSČ podnikatele po roce 1948 tvrdě likvidovala?
Kde zítra znamená včera.
O čem Ransdorf v pražské centrále KSČM sní, je v některých regionech realitou. Například na znojemské radnici (31 křesel) vládne koalice lidovců (7) a komunistů (9). Ti si spolupráci s místními podnikateli nemohou vynachválit. „Když byly oslavy MDŽ nebo 1. máj, vždy to zadotovali,“ řekl týdeníku EURO předseda OV KSČM ve Znojmě Miroslav Vlašín, sám bývalý podnikatel. Jde prý spíše o menší, tisícové částky, nebo o „lepší“ ceny za pronájem sálů či dary do tombol a soutěží. Zatím se podle Vlašína ještě nepodařilo prolomit určitou bariéru kolem strany, ale větší dary by uvítal, zejména na podporu akcí pro mládež.
„Zůstal jsem členem strany a podporuji ji,“ potvrdil týdeníku EURO Josef Bazal, jednatel obchodní firmy Joka Znojmo. „Protože má ze všech stran nejlepší sociální program,“ vysvětlil. Žádné budoucí likvidace podnikání se prý nebojí, zkušenosti západní Evropy s komunisty ve vládách považuje za dobré. S tím souhlasí i jeho firemní společník Karel Marzini, který z KSČ po roce 1989 vystoupil. Vlašín soudí, že přitažlivosti strany významně pomáhá její pozice na radnici. „Ono je to vzájemně propojené. Když jste z určité politické strany, tak asi dáváte přednost jistým subjektům při realizaci určitých zakázek, víte, jak to chodí,“ domnívá se.
Rudý východ, rudý západ.
Také v jihomoravských Ivančicích zvítězili v komunálních volbách 2002 komunisté, velkou podporu podnikatelů ale necítí. „Podnikateli jsou často bývalí členové strany, kteří se dost distancovali od současné KSČM,“ říká předseda ZO KSČM v Ivančicích Jan Klíma. „To, co pan Ransdorf uvádí, je sice hezké, ale zatím se nám to v našem regionu nedaří.“ I komunistům by se podle Klímy hodily milionové sponzorské příspěvky, jako je dostávají jiné strany. „Ale nevím, jestli má pan Ransdorf představu, jaká je realita na malých městech,“ podotkl. Přesto prý některé firmy věnovaly ivančickým komunistům dárky na oslavu MDŽ.
Tradičním hegemonem jsou komunisté i na radnici v Rotavě nedaleko Kraslic na Karlovarsku. „Nikdo z podnikatelů se netočí k zastupitelstvu zády jenom proto, že jsem v čele já, město se na ně může kdykoli obrátit o pomoc,“ řekl pro týdeník EURO rotavský starosta Jan Holan. Jde prý hlavně o bývalé komunisty. „Museli z donucení začít podnikat, protože situace po roce 1989 je vyšoupla z jiných pozic,“ vypráví Holan. Místní komunisté se podle něj obejdou bez sponzorských darů, s členskými příspěvky by vystačili. „Zatím ta uvědomělost je taková, že stačí udělat sbírku mezi členy a vždycky jsme potřeby nějak ukojili,“ tvrdí starosta Rotavy.
Napříč republikou
KSČM loni přiznala, že v roce 2002 obdržela dary od sedmi firem:
- Trafika U huti, Přerov 2000,-
- Sezako, Přerov 49 000,-
- Flying Colours, Praha 17 790,-
- Nelin, Karlovy Vary 30 000,-
- Tipa, Třebíč 40 000,-
- Eva Filsáková – Vinamet,
- Havířov 10 000,-
- Grafotyp, Šumperk 28 400,-
