Hrad Sádek se nachází nad obcí Kojetice zhruba deset kilometrů jihozápadně od Třebíče.
Vznikl ve 13. století, později byl ale několikrát přestavován. Naposledy sloužil potřebám základní školy, od roku 2007 je prázdný.
Hrad Sádek, kdysi zvaný též Ungersberk, stojí na 568 metrů vysokém vrchu západně od vsi Kojetice. Je to čtyřkřídlá jednopatrová budova, soustředěná kolem středního obdélníkového dvora. V rozích západní strany nádvoří jsou dvě malé válcové věže opatřené schodištěm a v přízemí dveřmi, které zpřístupňují tuto část objektu. V západní části nádvoří je kaple a v jižním křídle sál s klasicistními malbami z přelomu 18. a 19. století.
Novodobé úpravy, ne vždy respektující památkovou hodnotu, většinu budov hradu stavebně zajistily. Některé části však zůstávají v havarijním stavu. Jedná se hlavně o parkánovou hradbu s dělovými baštami kolem jádra.
Až do roku 2007 sloužil objekt potřebám základní školy. Nyní je v majetku obce Čáslavice a je nabízen k prodeji. Cena je 25 milionů korun.
POPIS OBJEKTU
- *název - hrad Sádek místo - Čáslavice kraj - Vysočina lokace - nad obcí Kojetice typ - hrad stav - chátrající využití - žádné kult. památka - od roku 1958 vlastník - obec Čáslavice cena - 25 milionů Kč Nedobytná pevnost Nejstarší zpráva o Sádku pochází z roku 1286, kdy jej vlastnil Štěpán z Uher (po něm patrně nesl hrad jméno Ungersberk). Roku 1312 se hradu zmocnil Jan Lucemburský, protože zdejší posádka v čele s bratry Jimramem a Artlebem loupila po okolí. Osmnáct zajatých zločinců bylo ihned popraveno. Objekt pak drželi Šternberkové a Valdštejnové, kteří v polovině 16. století nechali hlavní budovu renesančně přestavět. Při rozdělení majetku Zdeňka Brtnického z Valdštejna připadl Sádek jeho synu Jindřichovi, brzy ho ale získali Berkové z Dubé a po nich Cerboniové. V červnu 1643 obléhali hrad, hájený Vilémem Dubským z Třebomyslic, půldruhého dne Švédové pod velením generála Wittenberga. K odchodu je přiměla teprve lest hradního hlásného, který začal bubnováním ohlašovat příchod posil. Rozkradená historie**
Sádek tedy nebyl nikdy dobyt, stihla ho ale jiná pohroma. Roku 1694 udeřil do jeho střechy blesk a celý objekt vyhořel. Po požáru byly budovy barokně upraveny, přičemž se hlavní věž snížila až ke krovu, vznikly nové hospodářské budovy a hradní kaple dostala štukovou výzdobu.
Roku 1796 získali hrad Chorynští z Ledské, kteří ho vlastnili dalších 149 let. Jejich zásluhou byl objekt udržován v dobrém stavu a interiéry zdobily sbírky starožitného nábytku, vzácných obrazů i starých tisků.
Po druhé světové válce byli majitelé násilně vystěhováni a hrad přeměněn na základní školu. Většina inventáře byla přitom rozkradena a zbytek odvezen do okolních zámků.
