V pouti za vinařskými zeměmi nového světa jsme provedli poslední přesun a ocitáme se tam, kde se réva pěstuje od poloviny šedesátých let sedmnáctého věku – do Jižní Afriky. Byli to Holanďané, kteří tam s vinohradnictvím začali. Opravdové vinohradnictví však zavedli až Francouzi asi o třicet let později. Hugenotští exulanti přinesli sazenice a zkušenosti s pěstováním révy a přípravou vín. Vybrali i terroir, klimatem a složením půdy silně připomínající Burgundsko. Tím územím byla dnešní oblast Franschhoek. Po dvou stech let se tam museli vypořádat s fyloxerou, potom však už začal růst - nijak strmý, ale trvalý. Samozřejmě se neobešel bez těžkostí. Ukázalo se například, že žhavé africké klima je pro odrůdu Pinot Noir příliš horké. Jejím křížením s místní sortou Cinsaut se dostavil první úspěch jménem Pinotage. Ostatní odrůdy, ať již Sauvignony od Loiry nebo Cabernety z Bordeaux, se aklimatizovaly bez potíží a založily dnešní věhlas jihoafrického vinařství.
Vše okolo vína se v Jižní Africe odehrává na pásu vinohradů téměř dvě stě kilometrů dlouhém, lemujícím pobřeží východně od Kapského Města. Vedle již zmíněné oblasti Franschhoek jsou na náhrdelníku malebných vinic navlečena území Constantia, Stellenbosch, Paarl, Hermanus, Durbanwille nebo Robertson. Přestože většina vín – a je tomu tak dodnes - je připravována ve formě polosladkých a konzumována většinou doma, již od sedmdesátých let se o jihoafrické vinařské produkci dovídá i ostatní svět. Jde zejména o bílá, jejichž díl na výsadbě, která čítá více než 115 tisíc hektarů, představuje asi 80 procent. V poslední době však panuje snaha tento poměr změnit co nejvíce ve prospěch modrých odrůd, které v oblasti rodí vysoce kvalitní hrozny. Z nich tamní vinaři připravují báječná vína. Červená vína z této „země dvou oceánů“ dosahují báječných vlastností a stávají se tvrdými konkurenty všem producentům velkých jmen. O vinařství Jihoafrické republiky se často říká, že trochu zmeškalo nástup a bylo v rámci zemí nového světa odsunuto do pozadí. Neřekl bych. Vinaři v JAR jdou cestou pomalejšího, zato však stálého vzestupu prostého výkyvů.
Seznamme se nyní s jihoafrickými víny. V široké nabídce brémské společnosti Reidemeister & Ulrichs, v České republice zastoupenou Vinnými sklepy Roztoky, jsem na úvod vybral vzorky hned dva.
Mouton Excelsior Cabernet Sauvignon/Merlot ´00, Stellenbosch. Víno jen potvrzuje to, co bylo o úrovni červených řečeno výše. Švestková barva s granátovými pablesky dává tušit jeho dobrý původ. Buket nabízí pečlivě složené a intenzitou vyrovnané prvky obou odrůd. Černý rybíz a bobule tmavých plodů – to obstarává Cabernet. Vedle nich ruku v ruce stoupají ze sklenky ovocité a jen zdánlivě drsné stopy Merlotu. Celý spletenec vůní je povýšen o zvláštní animální vůně, kterým se často říká „vůně domova“ nebo „závan chléva“. Shrnuji je pod pojem, který není můj, ale se svolením jeho autora jej rád užívám – této buketní složce říkám „stateček“. V ústech víno vyvolá explozi všech možných chutí, které, než se umravní do vyrovnaného šiku, předhánějí se jedna přes druhou a vzájemně se podbízejí. Lesní plody, ovocné tóny, mandlovo-nugátové stopy a v závěru taniny i lehýnce pichlavá chuť ne nepodobná lanýžům. Každý lok je plný, sametově hladký a předlouho trvající. Ač mladé, je toto víno schopné okamžité konzumace a dokáže být dobrým partnerem samo o sobě.
Druhý vzorek - Mouton Excelsior Huguenot Reserve Shiraz ´99 - je temné víno těžké barvy, kde si světélka jisker jen těžko proráží cestu. Buket není tolik obsažný jako u vína předchozího, jednotlivé složky jsou snáze vystopovatelné. Nabízí vůni ostružin, sledovanou vanilkovým nádechem a doplněnou výraznějším paretem zemitého charakteru. Chuť navíc poskytne vedle komponent lesního ovoce i znatelný podíl hořčin, dobarvený rašelinovým závanem a slabou připáleninkou. Výrazem poněkud hrubší, ale jen porovnáváme-li jej s předešlým, nicméně sympatické víno s opulentním dojmem v ústech a dlouhým, „chlapským“ dozníváním.
