Některá opatření ČNB nemají ryze ekonomický smysl
Libor Procházka (40) Je ženatý, má tři děti. Absolvoval Fakultu řízení Vysoké školy ekonomické v Praze, kde studoval obor ekonomicko -matematické výpočty. Poté pracoval v různých funkcích ve Státní bance československé a připravoval vznik Investiční banky. Tam pak působil jako ředitel odboru úseku investičního bankovnictví. V roce 1992 se stal členem představenstva a náměstkem generálního ředitele Investiční banky. Po vstupu společnosti Nomura do IPB byl zvolen místopředsedou představenstva a pověřen řízením obchodních úseků - Poštovní spořitelna, firemní bankovnictví, retailové bankovnictví a služby pro podnikatele. Patří zřejmě k nejbohatším občanům České republiky.
EURO: Investiční a Poštovní banka v duchu svého zaměření na investiční bankovnictví nakoupila a dosud vlastní řadu podílů v podnicích. Ohlédnete-li se zpět, osvědčila se vám tato strategie v době, kdy nedokonalá privatizace a krize ekonomiky stáhla řadu z nich ke dnu? Procházka: Tam, kde jsme se zaměřovali na nákup podílů jako investiční banka, jsme většinou byli úspěšní. Tím nemyslím Tatru nebo ČKD, protože to jsou firmy, kterým jsme poskytli úvěry, jejich podíly jsme nenakupovali. Samozřejmě máme za sebou případy, kdy se záměr nepodařil. Podíly, které držíme, mají svou hodnotu stále. Proto si nemyslím, že by naše orientace na investiční banku byla chybná. Při zpětné bilanci je vidět, že investiční bankovnictví přineslo víc výnosů než případných ztrát, bylo tedy úspěšné.
EURO: Připadá vám tato strategie výhodná i do budoucna? Procházka: Na začátku existence IPB pro nás bylo investiční bankovnictví klíčovou oblastí, dnes již tomu tak není.
Více jsme se začali profilovat v oblasti drobného bankovnictví, investiční bankovnictví se do jisté míry oddělilo. Nevidíme svou hlavní roli v dlouhodobém držení investičních podílů - možná si necháme pár zajímavých účastí - ale ty by už nedrž ela banka, ale spíš holding, ve který chceme dnešní investiční skupinu přetvořit. Některé subjekty holdingu, které se budou zabývat investičním bankovnictvím, pravděpodobně budou vybrané podíly držet, ale patrně nepůjde o dlouhodobé angažovanosti. B udou vystupovat spíše jako prostředníci, nebo budou na svém účtu kompletovat zajímavé balíky akcií, u kterých bude jasné, že na jejich prodeji lze vydělat.
EURO: Lze tedy očekávat, že řadu podílů, které dnes drží například vaše dcera - První investiční - budete ještě prodávat? Procházka: První investiční postupně své podíly odprodává i v rámci ohlášeného otevírání fondů, není ale nijak tlačena časem. Peníze by měla mít především v likvidní formě, bude se orientovat zejména na money market a na kapitálovém tr hu do oblasti dlužních cenných papírů.
EURO: Kde tedy do budoucna vidíte pro banku hlavní zdroj zisku? Procházka: V klasické bankovní činnosti zaměřené na sběr depozit. Jde sice o menší, drobnější výnosy, ale zase trvanlivější a bezpečnější. Další významné příjmy by měly plynout z orientace na spotřební a hypoteční úvěry. Jsou to drobné pracné úvěry, ale s minimem rizika a poměrně značnou marží.
EURO: K orientaci na retail a stavební či hypoteční úvěry se dnes hlásí vlastně všechny velké banky včetně ČSOB, která se dosud zaměřovala na trh velkých korporací. Bude možné na drobných obchodech vydělávat? Uživí se v takové konkurenci v šechny naše velké banky? Procházka: Nevím, zda se na této oblasti uživí všechny velké banky, protože trh je dnes již z velké části nasycený. Nicméně naší výhodou je již existující poměrně rozsáhlá síť poboček. Začali jsme dříve než ostatní. Navíc stojíme na dvou nohách - tato naše bankovní síť není ve srovnání třeba s Komerční bankou nebo Českou spořitelnou natolik veliká, aby nás přetěžovala. A naše druhá síť - Poštovní spořitelna - je z hlediska nákladů poměrně efektivní, protože ji živí i jiné ak tivity nežli jen sběr depozit. Kromě toho je právě Poštovní spořitelna schopná být téměř všude včetně míst, kde už dnes žádná banka pobočku neotevře. Oproti ostatním proto máme na trhu výhodu. Některé velké banky - například Československá obchodní - tep rve budou muset pobočkovou síť budovat, jiné naopak počet poboček redukovat. Obojí je poměrně nákladné.
EURO: Jak hodnotíte nově ohlášenou orientaci ČSOB na retail? Procházka: Musela by dotvořit síť poboček, což není levná záležitost. Značné prostředky spolkne i výchova nových lidí. Vybudování retailového bankovnictví jim proto bude určitou dobu trvat, protože jde vlastně o změnu dosavadního kursu.
EURO: Za jak dlouho se taková investice může vrátit? Procházka: Je to rozhodně běh na delší trať. Navíc vkročit do plného trhu je vždy obtížnější.
EURO: Domníváte se, že bankovní sektor je ve srovnání s minulým rokem nyní konsolidovanější? Procházka: Myslím si, že rok 1998 byl rokem, kdy se řada věcí v ekonomice zhoršovala, navíc některá opatření České národní banky postavila banky do ještě horšího světla, než v jakém se ve skutečnosti nacházejí. Tato opatření nemají tak úpln ě ekonomický smysl.
EURO: Protože hlavním smyslem opatření centrální banky bylo spíš nastolit transparentnější prostředí… Procházka: …ovšem například opatření o povinné tvorbě stoprocentních rezerv ke ztrátovým pohledávkám jištěným nemovitostmi zkresluje hodnotu těchto zástav. Protože říci o zástavě, že její hodnota je nulová proto, že ji banka nemůže vymoci díky chybné legislativě, to není správné. Vždyť hodnota nemovitosti jako zástavy, například na Václavském náměstí, není nulová pouze z toho důvodu, že špatná legislativa umožňuje jen velmi obtížně se k ní dostat. Až ji banka bude moci prodat, její hodnota se samozřejmě promítne do mimořádných výnosů. V tomto směru jsou, myslím, bilance bank zkresleny spíše negativně, vypadají horší, než zřejmě ve skutečnosti jsou. Pro další vývoj bankovního sektoru bude velmi důležitý vývoj ekonomiky. Pokud bude výkonnost dál k lesat, bankovní sektor bude mít problémy. Pokud se trochu zvedne nebo alespoň stabilizuje, budou se moci banky nadechnout.
EURO: V každém případě však velkým problémem zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou velcí dlužníci. Sestavené věřitelské výbory, ve kterých mají velké banky své zástupce, zatím příliš nepracují směrem k dohodě. Procházka: Věřitelské výbory - s ohledem na to, že každá banka v nich má trochu jiný záměr - mohou danému podniku pomoci jen krátkodobě. Například tím, že se na čas odloží splatnost úvěru a banky budou, byť ne zcela jednotně, hledat pa rtnera, který jej celý, nebo jeho části stabilizuje. Nebo jsou banky s to říci například, co ze svých pohledávek jsou schopny obětovat, pak buďto do hry vstoupí přes nějakou agenturu stát, nebo se bankám podaří najít nového partnera. Dlouhodobě však banky ani neumějí takovou hru hrát. Věřitelská nadvláda nikde ve světě netrvá příliš dlouho. U nás jde vlastně o náhražku věřitelské správy. Je to poměrně těžké, protože každá banka má jiný názor, každému podniku vyhovuje něco jiného. Jednání věřitelských výborů jsou náročná. Samozřejmě lepší by bylo, kdybychom měli takovou legislativu, abychom mohli rovnou sáhnout po nějakém zákonném nástroji, který by umožňoval jen krátkodobou správu a dohodu o tom, zda se zúčastněné subjekty vyro vnají, či nikoliv, včetně postupu nalezení nového majitele podniku. Dnešní řešení přes smlouvy mezi věřiteli a vlastníky je vlastně obcházením zákona. Ale i přesto zájem bank na dohodě existuje, protože konkurs podniku není pro banky ničím dobrým.
EURO: Domníváte se, že činnost Revitalizační agentury, která by měla začít pracovat od září, tomuto procesu nějak pomůže? Procházka: Měla by. Řada podniků má zdravé jádro a je schopna vyrábět, řada z nich je schopna si zajistit odbyt, ale lámou jim vaz finanční náklady a hříchy z minulosti. Není v nich samozřejmě zdravé všechno, ale pokud proběh ne revitalizace a restrukturalizace, aniž by spadly do konkursu, myslím, že je to nejrozumnější řešení. Jestli ovšem takovéto činnosti bude Revitalizační agentura schopna, či nikoliv, to se teprve uvidí.
EURO: Skupina Investiční a Poštovní banky ohlásila přerod na holding. Dosud není jasné, zda jeho součástí bude i Česká pojišťovna, ve které díky ohlášenému jednání ve shodě držíte spolu s PPF majoritu. Jasné ovšem je, že IPB o zapojení pojišťovny stojí. Na různé konkrétní otázky odpovídáte, že jednání probíhají. Jak jsou daleko? Procházka: K začlenění pojišťovny do holdingu je zapotřebí souhlas dvou třetin akcionářů České pojišťovny. Jednání jsou skutečně nastartována a zatím k nim asi více říci nelze.
EURO: Jenže pokud se stát jako majitel třicetiprocentního balíku akcií pojišťovny a Komerční banka držící desetiprocentní podíl rozhodnou, že ČP do holdingu nepůjde, a nevyužijí vaší nabídky na odkup akcií, pak nemáte šanci pojišťovnu získat. Procházka: Viděno z druhé strany: nevím, co by dlouhodobě dělala například Komerční banka se svým minoritním podílem v pojišťovně. Odprodej je pro ni lepší. Předpokládám proto spíš pozitivní přístup.
EURO: Ovšem cena 1500 korun za akcii, kterou v odkupu nabízíte, není příliš atraktivní, vezmeme-li v úvahu nynější cenu na burze pohybující se kolem 1600 korun. Procházka: Cena je kalkulovaná podle platných právních předpisů, tedy je vypočtená z průměru ceny akcie na veřejných trzích za posledního půl roku. Nastavená je zhruba 90 korun nad tento průměr.
EURO: Stát - alespoň podle dosavadních prohlášení ministerstva financí - nesouhlasí s tím, aby byla pojišťovna začleněna do holdingu, který by tím získal velmi výsadní postavení na pojišťovacím trhu. Procházka: Státu samozřejmě nelze bránit, aby se rozhodl podle svého uvážení a svůj podíl třeba nenavýšil. Ale myslím si, že Komerční banka drží tak výraznou minoritu, že by neměla příliš váhat.
EURO: Předběžná jednání se zástupci Komerční banky již proběhla? Procházka: Proběhla již dříve a hodně se samozřejmě bude rozhodovat podle podmínek odkupu.
EURO: Nelze tedy říci, že by se Komerční banka, vulgárně řečeno, chovala tak, jak si bude přát stát? Procházka: Nemáme ten pocit.
EURO: Bude podle vašeho názoru možné provést případné začlenění České pojišťovny pod holding s jejím stávajícím managementem, který mu údajně rovněž není příliš nakloněn? Procházka: Takové spekulace jsou, myslím, předčasné. Zatím není ani jasné, zda dojde k vytvoření holdingu i s Českou pojišťovnou. Až bude jasně definováno, jaké bude mít holding součásti, pak teprve dojde na otázku, zda management pojišťovn y nezmění názor.
EURO: Co by podle vás vzniku holdingu mohlo zabránit? Procházka: Ve smyslu spojení s Českou pojišťovnou samozřejmě nesouhlas ostatních akcionářů nebo nedohoda na některých podmínkách. U vzniku holdingu jako takového pak jde spíš o vazbu na souhlas České národní banky.
EURO: Jaký názor má skupina PPF jako spolumajitel České pojišťovny a společnost jednající s vámi v této věci ve shodě na vznik holdingu? Procházka: Samozřejmě s nimi jednáme o podmínkách.
EURO: Existuje jako jedna z možných variant ta, kdy by PPF „vyměnila svůj podíl v pojišťovně za podíl na holdingu IPB Group? Procházka: To je věcí dohody, je to jeden z možných scénářů.
EURO: Není založení holdingu především cestou, jak se zčásti vyhnout dohledu centrální banky? Procházka: Myslím si, že není. Naším problémem dnes je, že by management banky měl vlastně řídit i všechny její dcery a vnučky. To není moc efektivní, protože management má spoustu práce v samotné bance a řízení dcer zůstává až jako druhé v pořadí. V důsledku toho některé kroky, které je třeba rychle uskutečňovat, například pro sjednocení produktů nebo vytváření nových společných produktů, šly velmi pomalu. Až vznikne holding, jeho starostí bude především to, aby všechny obchodní sítě maximálně využívaly svých možností, aby v maximální míře prodávaly produkty s co nejnižšími náklady. Holding nebude tolik jako banka rozlišovat, zda jde o depozita, hypoteční úvěr či stavební spoření. Například skupina ING je také holdingem a nikdo ji asi nepodezírá z toho, že se chce vyhnout dohledu.
EURO: IPB uvažuje o tom, že by si stavební spořitelnu ponechala v holdingu jako dceru a že by začlenila přímo do sebe hypoteční banku. Jaké by to mělo výhody? Procházka: Výhody přímého začlenění hypoteční banky do IPB spočívají v tom, že smyslem retailové divize je zaměřit se na úvěry poskytované obyvatelstvu. Všude na světě jsou hypotéky jednou z největších částí úvěrů poskytovaných občanům, a pokud se vyčleňovaly, pak proto, že podléhaly jiné legislativě, jiným pravidlům hry než ostatní bankovnictví. U nás tomu tak není. ČNB původně usilovala o to, aby se tvořily samostatné hypoteční banky, pak ale dala univerzální licence Komer ční bance, ČSOB, České spořitelně. Dnes je z hlediska byznysu lepší, aby hypoteční banky byly uvnitř komerčních bank, protože je nesmysl, aby spolu se spotřebním úvěrem banka nenabízela i možnost poskytnutí hypotečního úvěru. Navíc je lepší, aby hypoteční banka měla s bankou sjednocenou bilanci. Naproti tomu stavební spoření upravuje sp eciální zákon, má jiná pravidla pro kapitálovou přiměřenost, pojištění vkladů. To ani začlenit do banky nelze.
EURO: Jaké stanovisko k tomuto záměru zaujímá centrální banka? Procházka: Pozitivní, protože tím by se ukončila naše anomálie - jsme na trhu vlastně jediní, kteří máme specializovanou hypoteční banku.
