Další spor o majetek zkrachovalé banky spěje před soud
V kauze zkrachovalé IPB se i po šesti letech objevují nové a nové průšvihy. Za jeden je možné považovat i čerstvý spor o IPB Group Holding (H-IPB). Společnost imAGe Alpha, která ručila za závazky holdingu, žaluje ČSOB jako nástupce IPB o osmnáct miliard korun a podala trestní oznámení na likvidátora H-IPB Otto Bureše a další osoby.
Jde o to, že ČKA, která v roce 2003 získala pohledávky IPB za holdingem v rámci transakcí s aktivy IPB, požaduje nyní od imAGe Alpha více než jedenáct miliard korun z jejího ručitelského závazku. V H-IPB jsou totiž jen splatné závazky vůči IPB a žádná aktiva. ImAGe Alpha ale tvrdí, že v okamžiku, kdy ČSOB přebírala holding, v něm byl i dostatek aktiv na pokrytí všech závazků, že však banka později tato aktiva vyvedla na sebe a prázdnou skořápku s dluhy převedla na stát. Tvrdí také, že o hospodaření s majetkem holdingu nemá od té doby žádné informace a likvidátor jí je odmítá poskytnout. Proto podala návrh na konkurz H-IPB. Konkurzní soud sice začal, ale minulý týden nerozhodl. Likvidátor se prohlášení konkurzu brání, protože v majetku společnosti prý není dostatek peněz na vedení konkurzu. ImAGe Alpha se domnívá, že když nebude jmenován konkurzní správce, budou skartovány všechny dokumenty, které mají dokázat nekorektní postup ČSOB.
Zkreslování údajů.
Banka se samozřejmě vehementně brání. Vydala oficiální prohlášení, v němž ředitel externí komunikace ČSOB Milan Tománek uvádí: „Statutární zástupci imAGe Alpha jsou zodpovědní za projekt H-IPB, kterým asistovali při zkreslování účetní evidence banky a obcházení pravidel kapitálové přiměřenosti. ČSOB nedopustí, aby byly důsledky tehdejších nezákonných kroků nyní prezentovány jako selhání ČSOB. ČSOB nikdy nebyla v právním vztahu se společností imAGe Alpha a nenese za jednání jejího managementu odpovědnost“. Toto prohlášení však vyvolává pochybnosti, protože ať už prováděla imAGe Alpha cokoli, uzavřela s IPB a s H-IPB v prosinci 1999 smlouvu o vytvoření holdingového uspořádání. Touto smlouvou by nejspíše měla být vázána i ČSOB, protože na ni přešla spolu s podnikem IPB 19. června 2000.
Přestože holdingové uspořádání mělo nepochybně ulehčit IPB od povinnosti vytvářet dodatečné opravné položky, nemuselo vůbec jít o zkreslování účetnictví. Vytvoření holdingu, kdy by se z dceřiných firem IPB staly firmy sesterské a v aktivech banky by byly nahrazeny řádně splácenými úvěry, by mělo určitý stabilizační efekt. IPB pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna a Českomoravský penzijní fond musely být vedeny v bilanci banky v pořizovacích cenách, zatímco tato transakce by je ocenila hodnotou tržní, nesporně mnohem vyšší.
ČSOB každopádně na osoby spojené s touto transakcí podala trestní oznámení a Tománek tvrdí, že bylo místopředsedovi představenstva imAGe Alpha Miroslavu Jirků již před dvěma roky sděleno obvinění pro úvěrový podvod. Jenže Jirků trvá na tom, že nic nespáchal a naopak policie se během řízení dopustila porušení jeho práv, což potvrdil i dozorující státní zástupce a nakonec i vrchní soud. Navíc v září 2005 byl překvalifikován trestný čin, pro který je stíhán, na „pomoc k trestným činům zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a porušování povinností při správě cizího majetku“. Důvody stíhání přitom zůstaly zcela totožné.
Stará historie.
Postup při vytvoření holdingové struktury byl následující. Právní kancelář Burnus Schwarz založila IPB Group Holding. ImAGe Alpha nejprve s pomocí úvěrů od IPB nakoupila opce na akcie Pojišťovny IPB a Českomoravského penzijního fondu a majetkový podíl ve společnosti Domeana. Potom tyto opce spolu s úvěrem jako část podniku prodala holdingu, na základě již zmíněné smlouvy o holdingovém uspořádání. K dalším krokům však již nedošlo. IPB měla na základě smlouvy na holding převést také Českomoravskou stavební spořitelnu, První investiční, IPB Leasing a IPB Real. Poté měla být uzavřena zvláštní smlouva mezi H-IPB a IPB, která měla zakotvovat vzájemné právní vztahy odpovídající holdingovému uspořádaní. Následně měl holding navyšovat své základní jmění, a to tak, aby se mohli účastnit dosavadní akcionáři IPB s tím, že je možný nepeněžitý vklad formou akcií IPB. Akcionáři IPB by se tak mohli svobodně rozhodnout, zda zůstanou akcionáři pouze banky, nebo se stanou spoluvlastníky celého holdingu. Tomu však už zabránila krize banky a uvalení nucené správy v červnu 2000.
Záhadná změna postoje.
ČSOB také ve svůj prospěch argumentuje tím, že hodnota majetku převáděného do H-IPB byla výrazně nadhodnocena, a to o 6,8 miliardy korun. Toto tvrzení je nejspíše oprávněné. Také společnost JP Morgan, která oceňovala majetek zkrachovalé IPB, konstatuje, že kapitál holdingu byl záporný. Opce na akcie pojišťovny měly dle tohoto ocenění hodnotu 1,692 až 2,192 miliardy korun a v případě penzijního fondu to bylo 813 milionů až 1,23 miliardy. V účetnictví holdingu figurují opce na ČMPF sice jen v hodnotě 416 milionů, ale pojišťovna je oceněna na 5,856 miliardy korun.
A tak je podstatné, že i když kapitál byl asi opravdu záporný, nebyl záporný určitě v rozsahu jedenácti miliard korun, které nakonec ve prospěch ČSOB zaplatil stát. Co se stalo s opcemi, navíc není vůbec jasné. ImAGe Alpha tvrdí, že byly uplatněny 22. června 2000, tedy krátce předtím, než firmu fyzicky převzala ČSOB. Ještě v srpnu téhož roku šéf ČSOB Pavel Kavánek vydal prohlášení, svědčící o tom, že má banka pod kontrolou pojišťovnu. Píše se v něm: „IPB Pojišťovna, v tuto chvíli ze 65 procent vlastněná ČSOB, je pod její plnou manažerskou kontrolou; v dohledné době bude po přímočarém uplatnění svých práv ČSOB vlastnit podíl stoprocentní. Stane se tak na základě smluvních mechanismů, které zaručovaly návrat podílů IPB Pojišťovny, delimitovaných na spřízněné firmy, zpět pod kontrolu IPB, respektive IPB Holdingu. Své právní postavení v této věci považuje ČSOB na základě celé řady smluvních i mimosmluvních skutečností za neotřesitelné“. Holding přitom měl dle JP Morgan opci na sto procent pojišťovny.
Nyní ale banka na svých internetových stránkách tvrdí: „ČSOB však majoritní podíly v IPB-Pojišťovně a ČMPF nezískala v rámci podniku IPB, ale dokoupila je až v průběhu roku 2002. Po převzetí IPB se totiž ukázalo, že tyto podíly v obou firmách byly v minulosti vyvedeny mimo dosah tehdejší Skupiny IPB a jejich získání muselo proběhnout mimo transakci převzetí Podniku IPB“. Jaké byly ony tržní podmínky a proč vlastně nedorazily akcie do H-IPB, Československá obchodní banka tají. Od středy do pátku se k těmto konkrétním otázkám mluvčí ČSOB Milan Tománek nebyl schopen vyjádřit.
Mediální zástupce imAGe Alpha Milan Deutsch říká, že ČSOB dokonce na valné hromadě IPB Group Holdingu rozhodla o tom, že se opce neuskuteční. Doklady k tomuto rozhodnutí jsou údajně v rukou likvidátora holdingu. Ani na dotaz, zda ČSOB zastavila realizaci opcí, se Tománek nevyjádřil. Kdyby vznesená obvinění byla pravdivá, poškodil by postup ČSOB stát v rozsahu několika miliard korun, protože penězi za pojišťovnu a fond by bylo možné umazat alespoň část původních dluhů holdingu, které nakonec v plném rozsahu proplatila ČKA.
