Průmyslové zóny těží z kombinace infrastruktury a vzdělanosti
Průmyslové zóny často kopírují trendy ve ekonomice, a ani ty české nejsou výjimkou. Zatímco před deseti lety investoři ze západní Evropy dávali peníze na logistická centra, dnes se čím dál více prosazují čínští zájemci o investice do výroby špičkových technologií v Česku. Výjimkou není ani Strategická průmyslová zóna Holešov, kam minulý týden dorazila delegace čínských byznysmenů. Firma Tianjin Hui-an, mezi jejíž odběratele patří například LG či Samsung, plánuje postavit závod v Evropě a jedním ze žhavých kandidátů je právě Holešov. Mohla by tu zaměstnat až tisícovku lidí. „Jde o společnost s dynamickým růstem. Momentálně hledá další příležitosti jak pro rozšíření produktového portfolia, tak i pro navýšení výrobní kapacity. Konečné rozhodnutí, kde nakonec nový závod bude stát, chtějí učinit v průběhu příštího roku,“ komentoval čínskou návštěvu výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Tato Zlínským krajem vlastněná firma má na starost přípravu a provoz holešovské zóny. Industry Servis ZK má s aktivním oslovováním potenciálních čínských investorů dobré zkušenosti. Internetová prezentace zóny v Holešově má plnohodnotnou čínskou verzi. Letos v říjnu se pak uskutečnila obchodní mise organizovaná Zlínským krajem do několika čínských měst. Její součástí byly prezentace pro podnikatele v Pekingu či Hongkongu, kde působí zastoupení agentury CzechInvest. Industry Servis ZK také Holešov propagoval na Macao International Trade and Investment Fair 2010. Jde o jeden ze světově nejvýznamnějších veletrhů zaměřených na investiční možnosti. Co by čínské investory mohlo nalákat? Kromě výborné dopravní obslužnosti a tradice šikovných inženýrů navazující na odkaz baťovského Zlína například projekt Technologického parku Progress, který vzniká v areálu holešovské zóny. Jde o komplex budov, v nichž najdou své místo inovačně zaměřené firmy. Počítá se i s podnikatelským inkubátorem, na jehož provozu se bude podílet Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Dva v jednom
Propojení atraktivní infrastruktury a vzdělanosti nabízí kromě Holešova také Ústecký kraj, na jehož území leží průmyslová zóna Triangel u Žatce. Také ústečtí lákají nové investory – naposledy letos v září na brněnském veletrhu Urbis Invest, který probíhá paralelně se slavným strojírenským veletrhem. Investoři mohou využít dopravní obslužnosti po silnici, ale díky blízkosti přístavu v Lovosicích i po vodě, a navíc těžit z dobrého renomé středních i vysokých škol v kraji. Výhodou může být i systém státních podpor, které právě v regionu s vysokou nezaměstnaností fungují jako pobídky i pro případné zájemce o stavbu nových výrobních kapacit. Investoři, kteří chtějí vstupem do průmyslové zóny získat „dva v jednom“, tedy kromě dopravní infrastruktury také kvalitní pracovní sílu, by neměli zapomínat ani na Ostravsko. V Mošnově tu vznikla zóna, která nabízí unikátní spojení tří dopravních cest – silniční, železniční a letecké. Firmy působící v Mošnově již proinvestovaly na 3,5 miliardy korun a zaměstnávají tisícovku lidí. Její manažer Daniel Adamčík možná i proto získal letos v říjnu ocenění Manažer podnikatelské nemovitosti v soutěži, kterou letos již podesáté uspořádala agentura CzechInvest spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu a sdružením AFI.
Efekt sněhové koule
Noví investoři často do průmyslových zón jdou proto, že mají dobré reference od firem, které v nich podnikají. Investice se tak mohou nabalovat na sebe – asi jako když kutálející se sněhová koule na sebe nabaluje mokrý sníh. Tento efekt dobře znají třeba v Kolíně, kde před šesti lety vznikla průmyslová zóna Ovčáry. Automobilka TPCA, jež ve Středočeském kraji začala vyrábět malá auta, postupně přitáhla další hráče v automobilovém průmyslu – například výrobce sedaček Lear Corporation nebo logistická centra Gefco a NYK Logistics. A čím může být Kolín atraktivní? V jedné lidové písni se o něm zpívá, že „leží v pěkné rovině“. A to je zárukou, že tu kamiony v době sněhových kalamit nikde neuvíznou.
