Nový mediální a komunikační koncern chce zaútočit na AOL-Time Warner
Jean–Marie Messier vztyčil na znamení vítězství ruku s prsty do V, když veřejnosti minulý týden oznamoval, že Vivendi – francouzský koncern, v jehož čele stojí – se spojuje s kanadskou rodinnou firmou Seagram, a vytvoří tak včetně televizní stanice Canal Plus vážnou konkurenci americké světové jedničce AOL–Time Warner. Nový celek, pokřtěný Vivendi–Universal, za sebou nechá americkou CBS–Viacom, mediální impérium Ruperta Murdocha i německý Bertelsmann. V Evropě by podle všech odhadů měl Vivendi–Universal hrát klíčovou roli v mediálním i komunikačním sektoru. Obrat z lukrativních oborů, jakými jsou televize, kinematografie, vydavatelství, telekomunikace a internet, by se měl vyšplhat na šedesát pět miliard dolarů. Klíčový Canal. Moderní historie nahrává těm nejsilnějším. Ve všech oborech. Tato filozofie zřejmě sehrála své, když na jedné straně Atlantiku Seagram a na druhé Vivendi spolu s Canal Plus hledali partnera, který by je posílil. Tajných, polotajných a nakonec už více méně netajených schůzek vedení všech tří firem zřejmě bylo víc, říká se, že jedna z prvních se odehrála už loni na podzim. Edgar Bronfman Jr., šéf rodinné kanadské firmy Seagram, hledal strategického partnera pro studia Universal Studios a Universal Music. V rozhovorech uváděl, že se chce spojit s významnou komunikační skupinou, která má dostatečný potenciál k dalšímu rozvoji a slušné perspektivy. Canal Plus teoreticky Bronfmanovým představám vyhovoval, i když proti němu chvíli stáli CLT–UFA a Rupert Murdoch. Ani jeden z nich se ale Kanaďanům nezamlouval. Jediný problém ve vztahu ke Canal Plus byly peníze: Seagram byl pro Canal Plus příliš velkým partnerem a v této situaci podle účastníků nebylo možné uvažovat ani o cash, ani o výměně akcií. Řešením, pro všechny strany velice vítaným, se ukázala cesta přes Vivendi. Lescure, šéf Canal Plus, našel řešení: navrhl fúzi svého podniku a Vivendi. Současně se obrátil na politické špičky. Chtěl záruku, že v případě jeho spojení s významným zahraničním partnerem nebudou francouzské orgány uvažovat příliš nacionálně, ale v celoevropském měřítku a nebudou klást jakékoli překážky. Ministr financí Laurent Fabius souhlasil a vyslovil mu svou podporu. Zdroj blízký vyjednávajícím stranám zdůrazňuje, že cenou za spojení Canalu Plus s Vivendi je pro prvně jmenovaného ztráta pozice klíčového hráče, respektive potenciálního klíčového partnera pro další spojení na trhu. Stává se pouze součástí hráče jiného a nadále bude představovat jen jednu z aktivit svých partnerů. Sňatek tří společností proběhne formou výměny akcií, aniž by se do nového celku vnášely nové finanční prostředky. Kanadský Seagram nové skupině se sídlem v Paříži dá do vínku slavná kinematografická studia Universal Studios a světovou jedničku v hudebních nahrávkách Universal Music. Šéf Vivendi Messier ujistil, že Universal zůstane americkým studiem, s americkým vedením a v žádném případě nejsou otazníky kolem případných „frenšíz valících se na Hollywood. Akcionáři Seagramu dostanou za jednu akcii 0,7 papíru Vivendi, což představuje zhruba 77,35 dolaru. Taková výměna ohodnocuje Seagram na 34 miliard dolarů, k nimž se připojuje dalších téměř sedm miliard dluhů. Akcionáři Seagramu navíc budou mít možnost žádat v případě velkých změn cen svých akcií na burze úpravu dohodnuté sumy, a to v rozmezí plus minus 12,5 procenta. Seagram získá ve Vivendi–Universal 29procentní podíl, osm procent připadne přímo rodinnému klanu Bronfmanů jako prvnímu akcionáři. Canal Plus dostane akcie Vivendi, které poté převede na své akcionáře. Na jednu akcii Canal Plus připadají dvě akcie Vivendi. Canal Plus bude nadále ovládat pouze vysílací kanál na předplacené televizní vysílání, který dal v roce 1984 vzniknout celé společnosti. Výměna akcií se nakonec týká pouze části – i když poměrně značné – aktivit této skupiny. Klíčové činnosti Canal Plus, jakými jsou CanalSatellite, produkční a distribuční pobočky i filiálky v zahraničí automaticky přecházejí pod Vivendi Universal, čímž v něm Canal Plus získává dvanáctiprocentní podíl. Šéfem nového gigantu se stane Jean–Marie Messier, Edgar Bronfman Jr. usedne do křesla viceprezidenta, Pierre Lescure bude výkonným ředitelem. Burza ovšem na jásot vedení všech tří zúčastněných společností nereagovala podle očekávání. Investoři trochu nedůvěřují spojení francouzské a americké firemní kultury, bojí se i velice výrazné averze Francouzů vůči Američanům a to nejen v kinematografii. Stejně tak pochybují o tom, že skupina bude schopna pod francouzským šéfem obstát ve světovém tvrdém souboji v oblasti telekomunikací i zábavního průmyslu. Akcie Vivendi spadly o téměř devět procent, tedy o 8,35 eura na 88 eur, a cenné papíry Seagramu zhruba stejně, o pět dolarů na 58,6 USD. Vizzavi útočí. Poprvé v historii se Francouzi dostávají do mediální a komunikační „velké pětky . Tyto oblasti byly vždy výlučným polem působnosti amerických mediálních skupin jako Time Warner, Walt Disney či CBS–Viacom. Jen australskému magnátu Murdochovi s News Corp. a německému Bertelsmannu se podařilo udržovat s nimi krok. Vivendi–Universal má nyní podle některých analytiků šanci dostat se dokonce na první příčku nových multimediálních skupin, které své aktivity neorientují pouze na kinematografii, nahrávky či vydavatelství, ale míří do sféry internetu. Právě minulý týden Vivendi slavnostně v Paříži zahájil spolu s britským Vodafone AirTouch provoz nového multipřístupového portálu Vizzavi. Ze strany Vivendi je to zásadní přínos novému podniku. Portál se stane jedním z klíčových přístupových bodů k široké nabídce skupiny Vivendi–Universal. Prozatím je dosažitelný přes mobilní telefony podporující WAP a přes počítače, na konci roku už by se mělo začít i s televizní verzí, kterou bude zajišťovat Canal Plus a CanalSatellite. Portál přináší zhruba dvě stovky exkluzivních nebo dosud neznámých služeb, rozdělených do osmi skupin. Vše najednou bylo možné v Paříži vyzkoušet na slavnostním zahájení provozu portálu. Futuristická akce ve stanech na březích Seiny měla vystihnout vše, co Vizzavi lidem nabízí: jde–li o cestování, pak nemohli chybět hadi a velbloudi, jde–li o zábavu, umělci, nechyběly ani internetové banky a nákupní centra. Cílem bylo představit „novou éru , kde se nabízí prakticky vše, nač si dnes vzpomeneme. První z osmi částí portálu představují sportovní přenosy, kino, aktuality světové i lokální, další pak hry, informace z businessu, inzerce, vzdělávání i třeba investování a nakupování. Hlavními partnery, kteří budou „dodávat své služby, jsou Lagardere (akcionář Canal Plus), Elle, Europe 1, Peugeot, z bank Crédit Lyonnais, BNP, CCF, zapojují se i cestovní kanceláře, start–upy i média, jako AFP, Libération a Les Echos. Prozatím funguje pouze francouzská verze, ale od července přibude anglická, na konci roku německá a italská a od příštího roku se budou moci přes Vizzavi bavit i Portugalci, Švédové, Řekové a Nizozemci. Tvůrci zatím nepočítají s tím, že by dosáhli například na Yahoo!, ale předpokládají, že se během krátké doby dostanou do první desítky nejpopulárnějších portálů. Tam se dnes řadí především MSN, AOL nebo Microsoft. Vodárny útočí na média. Vivendi, původně Compagnie générale des eaux, se dnes stává klíčovým hráčem v komunikacích. Je skvělým modelem toho, jak Francouzi na konci osmdesátých let začali konečně chápat, proč by bylo dobré některé podniky zprivatizovat. Do té doby klasická představitelka old economy, velmi úzce spjatá se státním aparátem, se zabývala pouze vodovody a odpadem. Postupně se začala obohacovat o další sektory: reklamu, telekomunikace, péči o životní prostředí. Nejvyšší důraz přitom klade v posledních letech pod vedením velice pragmatického manažera Messiera na sféru telekomunikací a médií. Spojením se Seagramem si Messier naplňuje své představy o moderním multifunkčním koncernu. Hlavně se mu tak daří spojit veškeré na internet napojené aktivity do jednoho bloku: ať už jsou to mobilní komunikace, knihy, televize, nebo hudba. Podobný trend lze zaznamenat ve Francii i u další „vodárenské skupiny Suez Lyonnaise des Eaux. I ta rozšiřuje své působení v kabelových i telekomunikačních sítích. Je jen otázkou času, kdy začne hledat a nalezne partnera jako nyní Vivendi. S whisky do Hollywoodu. Tři generace trvalo rusko–židovské imigrantské rodině Bronfmanů, než se z drobných prodejců whisky v době prohibice dostala na špici amerického businessu. Aktivity posledních let rozdělily rodinný klan, popudily Kanaďany a Wall Street nechaly naprosto chladným. Klíčovou postavou transformace firmy je Edgar Bronfman Junior: podle některých nedisciplinovaný zbohatlík, podle jiných odpovědný dědic. Snílek a milovník show–businessu, shodují se všichni. Právě tato kombinace vynesla Seagram na přední příčky mezi mediálními a komunikačními skupinami. Dnes čtyřiačtyřicetiletý šéf Seagramu se jako mladík spolu s britským producentem Davidem Puttnamem několikery prázdniny po sobě angažoval u filmu. Nakonec si vzal za manželku herečku a odjel do Los Angeles zkusit štěstí jako producent. Dopadl celkem úspěšně a nakonec i skládal písničky. Hollywood mu učaroval. Jeho otec ho ale nakonec přesvědčil, aby se věnoval rodinnému businessu. Od roku 1982 se jako budoucí dědic postupně šplhá po kariérním žebříku: s otcem za zády vede evropskou pobočku Seagramu, poté americkou a konečně v roce 1989 získává post nejvyšší. Rozjíždí novu éru podniku – nezapomněl totiž na své mladické záliby. Získal patnáctiprocentní podíl v Time Warner. Věděl, že pro své další aktivity potřebuje získat peníze. Následuje koupě 24,2 procenta v chemickém koncernu DuPont – ta v jisté době představovala sedmdesát procent zisků společnosti. Během tří let vzrostla cena akcií DuPont na dvojnásobek. Edgard Jr. přichází s dalším kouskem: za necelých deset miliard dolarů kupuje hudební skupinu Polygram. Wall Street této cestě za úspěchem nedůvěřuje a posílá akcie Seagramu na nečekaně nízké hodnoty. I přesto se Bronfman dostává na roveň Gerarda Levina z Time Warner, Michaela Eisnera z Disney i Ruperta Murdocha. Stále dobře vydělává na šampaňském, whisky i koňaku, ale všichni vědí, jakým směrem se budou ubírat Edgarovy další kroky. K těm má nedůvěru Edgarův strýc Charles a postupně se zbavuje svého podílu ve firmě až na dnešních deset procent. Edgard kupuje hollywoodského giganta MCA, který měl kontrolu nad Universal Pictures. Tím si splnil svůj sen: vstoupit se vší parádou do bran Hollywoodu, mít svá vlastní kinematografická studia. Jeho posledním úspěchem byl snímek Zamilovaný Shakespeare. Co snese Murdoch? Strategický zájem spojení Seagramu a Vivendi je možná zcela jasný pro ministra financí Laurenta Fabiuse, ale možná mnohem méně pro mediálního magnáta Murdocha. Jeho News Corp., která má čtyřicetiprocentní podíl v BSkyB, je největším konkurentem Canal Plus v Evropě. Skupina velice pečlivě připravuje nový projekt pojmenovaný Platco. Má spojovat celosvětové aktivity v oblasti satelitního televizního vysílání a internetu. Nová platforma, odhadovaná na 36 až 52 miliard dolarů, zůstane pod Murdochovou kontrolou ze šedesáti, možná až sedmdesáti procent. Murdoch si od spuštění této platformy slibuje rozšíření audiovizuálních i numerických aktivit své skupiny. Hlavně počítal s tím, že přiláká strategické partnery, jako je Yahoo! nebo Microsoft. Platco současně zastřeší asijské filiálky Star TV, australskou Foxtel, Sky Latin America, americkou složku TV Guide International a Internet News Digital Systems. Až do dohody Vivendi a Seagramu Murdoch nechával Francouzům otevřené dveře k minoritní účasti v Platcu výměnou za snížení 24,5procentního podílu, který v BSkyB drží Vivendi. Počítalo se s poklesem až na jednadvacet procent. Velkým plusem celého spojení měl být i portál Vizzavi. Poté, co britská vláda v dubnu schválila vstup Vivendi do BSkyB, vztahy mezi Murdochem a Messierem se citelně zlepšily, i když „affectio societatis se podle jejich okolí zdá stále problematická a nepředvídatelná. Šéf News Corp. má stále své výhrady k francouzskému protekcionistickému audiovizuálnímu zákonodárství a „vloupání Vivendi do BSkyB se mu stále nelíbí. Na papíře spojení Vivendi a Seagramu není neslučitelné se strategickou aliancí s Platco. Podle některých analytiků, kteří jsou podrobně obeznámeni se všemi kroky, jež na obou stranách probíhaly, by mohla Murdochova skupina hrát rozhodující roli při sbližování Seagramu a Vivendi. Podle nich totiž stále bude novému kolosu chybět skutečně dobrá síť pro šíření srovnatelná s tím, co má AOL–Time Warner. Vivendi–Universal má cíl tří set milionů domácností po celém světě v horizontu pěti až sedmi let, Platco by mohlo pomoci vyplnit mezeru, která vyšším cifrám brání. Otázkou ovšem zůstává, zda majitel Foxu bude svolný ke strategické alianci s evropským partnerem, který se stává světovou hudební jedničkou a jeho vážným soupeřem v Hollywoodu.
Absolut sale Jean–Marie Messier nemá rád alkohol. Tedy alespoň ne v portfoliu nové společnosti Vivendi–Universal. Daleko více si cení peněz, které by mohl utržit za prodej alkoholové divize Seagram. Ta produkuje například whisky Chivas Regal a Crown Royal Canadian, rum Captain Morgan a drží práva k distribuci světoznámé švédské vodky Absolut. Messier minulý týden oznámil, že divize bude k mání za zhruba 6,6 miliardy dolarů. Utržené peníze poslouží novému gigantu snížit staré úvěry Sea–gramu, které potřeboval, když skupoval mediální firmy. Největší naději stát se novým majitelem uvedených značek má Allied Domecq, druhý největší výrobce destilátů na světě. Tato společnost má podle analytiků k převzetí všechny předpoklady. Nejenže je dost velká a má k dispozici potřebné peníze, ale bude také schopná zařadit produkci Seagram do svého portfolia, aniž by se některé její výrobky dublovaly. Proti fúzi by neměli nic namítat ani regulátoři. „Je obtížné si představit nějakou jinou nabídku, která by mohla soutěžit s Allied co do synergických efektů, značek a geografické spřízněnosti, uvedl v rozhovoru pro agenturu Bloom–berg Ian Shackleton, analytik společnosti Donaldson, Lufkin & Janrette Securities. O chystaném převzetí některého konkurenta ze strany Allied Domecq se hovoří už od loňska, kdy společnost prodala síť svých hostinců, aby se mohla věnovat výhradně výrobě destilátů. Nový nákup by měl podniku pomoci v konkurenčním boji se světovou jedničkou Diageo, která vznikla v roce 1997 spojením Grand Metropolitan a Guiness. Šéfmanažer Allied Philip Bowman by konečně rád zařadil do svého portfolia dobrou značku vodky. Do produkce Bowmanova podniku by se dobře hodil i Martell, také v držení Seagram. Koňak jde dobře na odbyt především v Asii. Podobné „díry ovšem Allied potřebuje zaplnit i v jiných segmentech v různých částech světa. „Máme velký zájem, řekla minulý týden Jane Mussaredová, tisková mluvčí Allied, na otázku, zda její firma stále uvažuje o akvizici. Odmítla však potvrdit, že Allied bude usilovat o koupi alkoholové divize Seagram. Hlavní roli v případné transakci sehraje švédská vodka Absolut. Pro nového majitele totiž bude klíčové, zda bude i nadále moci prodávat tuto vodku na základě licence, kterou Seagram zakoupil v roce 1994 od švédské Vin & Spirit. Absolut Company, která patří do skupiny V&S, loni ve světě prodala 5,9 milionu kartonů své vodky a zatím odmítá prozradit, zda licenci pro Seagram prodlouží i po případném prodeji. „Zatím čekáme, co se stane, uvedl v rozhovoru pro Bloomberg prezident společnosti Goran Lundqvist. Vivendi by se také mohla rozhodnout prodat různé značky nápojů rozdílným kupcům. Diageo by měla zájem o rum Captain Morgan a whisky Crown Royal Canadian. Její ředitel John McGrath však vyloučil, že by společnost podala nabídku ke koupi celé divize Seagram. Obchod by totiž narazil na antimonopolní zákony. V úvahu ještě přicházejí Remy Cointreau, producent koňaku Remy Martin, a Pernod Ricard. Šéfka správní rady Remy Dominique Heriard Dubreuilová zájem o Allied nevyloučila, Patrick Ricard, který vede Pernod, má zájem jen o některé značky. Analytici ovšem předpokládají, že Vivendi bude chtít prodat celou divizi. „Prodej po značkách sice je možný, ale pro Vivendi by znamenal další komplikace, uvedl analytik Ian Shackleton.
(jap)
