V USA měl premiéru film o zrození největší sociální sítě na světě
Minulý víkend v amerických kinech odstartoval snímek Život Online. Film vizionářského režiséra Davida Finchera, který bude mít v Česku premiéru 4. listopadu, se věnuje prvním krůčkům sociálního webového systému Facebook. Příběh vykresluje metamorfózu geniálního nápadu mladého studenta Marka Zuckerberga v digitální lavinu, která od základu změnila způsob, jakým spolu v 21. století komunikujeme. V jádru jde však o mnohem víc než jen o success story jednoho „websajtu“. Život Online je mikroskopickým pohledem na problematiku úspěchu, který přijde přes noc, na chamtivost, proti níž neexistuje lék, a ztrátu mladistvé nevinnosti ve tvrdém světě byznysu. Jak říkají sami tvůrci filmu: „Nezískáte 500 milionů přátel bez toho, abyste si vytvořil pár nepřátel.“ Podle Scotta Rudina, jednoho z producentů snímku, jenž se v anglickém originále jmenuje The Social Network, by se příběh mohl klidně odehrávat ve starověkém Římě: „Muži se navzájem chtějí zabít, ženy jsou kruté a přežijí jen ti nejsilnější.“
Geniální hajzlík
První věcí, kterou má člověk chuť udělat poté, co zhlédl Fincherův nejnovější biják, je navštívit webovou encyklopedii Wikipedia a konfrontovat výtvor známého scenáristy Aarona Sorkina s fakty v sekci historie. Primárním důvodem není dozvědět se, z jak velké části se film opravdu zakládá, anebo nezakládá na skutečnosti, ale zjistit, zda byl tvůrce Facebooku Mark Zuckerber v letech 2003 až 2005 opravdu takový hajzlík. Pravděpodobně nebyl, ale možná mají šéfové v Hollywood Hills skryté motivy mu nějaké ty sviňárničky přibásnit. Popravdě řečeno se film inspirovaný knihou bestsellerového autora Bena Mezricha Miliardáři z Facebooku zdá být lstivým útokem Hollywoodu na Silicon Valley. Křemíkové údolí koneckonců už dávno předběhlo kalifornský filmařský průmysl co do realizování amerického snu. Během studené války se to v kinech jen hemžilo zloduchy s bělomorkou mezi zlatými zuby. Po 11. září 2001 se filmový padouch neobešel bez plnovousu a modlitební knihy v náprsní kapse. Život Online zahajuje éru, v níž je nepřítelem internet a lidé, kteří ho dokážou ovládat, umějí kódovat a budovat webové stránky, jsou mocnými darebáky. Jak píše známý blog o IT Techcrunch: „Jestli současná neutichající diskuse kolem soukromých dat má nějaký smysl, tak ten, že zdůraznila, že se anonymní inženýři najednou stali mocnými jen proto, že vědí, jak používat/zneužívat nástroje, bez kterých se ve virtuálním světě dnes neobejdete.“ A kdo by byl lepším obětním beránkem než právě Mark Zuckerberg. Pětadvacetiletý génius, který Hollywoodu ukradl vliv na kulturu mladých, a přitom vybudoval distribuční síť o síle půl miliardy členů, o jaké se filmovým producentům nezdálo ani v jejich nejdivočejších snech.
Útok supertalentů
Život Online není nic jiného než dobře naprogramovaná odveta. Jedno se však útočícím filmařům musí nechat. Protiútok by nemohl proběhnout v lepším obsazení. Režisérovi Fincherovi se kolem pasu houpe víc skalpů než všem apačským náčelníkům dohromady. Na svém kontě má filmy jako třeba thriller Sedm, satiru americké konzumní společnosti Klub rváčů či Oscary ověnčený Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Scenárista Sorkin je zase mistrem vychytaných dialogů a jak prozradil časopisu New York Magazine, nemá rád internet. Herec Jesse Eisenberg ztvárňující Zuckerberga je v Americe již dnes považován za jeden z největších hereckých talentů posledních let. Přes všechny negativní vlastnosti, které Sorkin Zuckerbergovi připsal, Eisenberg ho tak věrohodně zahrál a Fincher uvedl na scénu, že ke konci filmu divák nemůže jinak, než potají mladému géniovi fandit. Koneckonců nezískáte 500 milionů přátel bez toho, abyste si nevytvořil i pár fanoušků.
