Inovovaná Bankovní rada České národní banky (ČNB) se činí a finanční trhy nevycházejí z údivu. Vrátilo se období před dvěma třemi lety, kdy české úrokové sazby klesly pod úroveň Evropské centrální banky (ECB). Díky převaze holubičí nálady na jednání Bankovní rady ČNB minulý čtvrtek máme spolu s Norskem nejlevnější peníze v Evropské unii. Rozhodnutí o snížení repo sazby na 1,75 procenta bylo natolik překvapivé, až si někteří ekonomové položili otázku, zda jsou podobné šoky zdravé. ECB se jich například snaží vystříhat.
Jistým indikátorem změny mohl být o den dříve zveřejněný názor ministerstva financí, že letošní inflace bude výrazně nižší, než se dosud předpokládalo. ČNB také posléze snížení sazeb vysvětlila příznivější prognózou inflace (v březnu 2006 1,3 až 2,7 procenta, to je o 0,8 bodu méně než předchozí prognóza) i hospodářského růstu (letos podle ČNB 3,6 až 4,6 procenta). V úvahu připadá ale i jiné vysvětlení: že se centrální banka snaží vejít do inflačního cíle, za nímž dnes inflace „zaostává“.
Vládní ekonomové Martin Jahn a Bohuslav Sobotka pochopitelně další zmírnění měnové politiky přivítali. Je ovšem otázka, jak výrazně se v ekonomice projeví. Spíše než k urychlení růstu by mohlo přispět k eliminaci vlivu nepříznivého ekonomického vývoje v eurozóně. Analytička Helena Horská z Raiffeisenbank mimoto tvrdí, že politika ČNB je proaktivní více, než by bylo pro stabilizaci hospodářského vývoje vhodné. Jde o to, zda změn není příliš a zda se bankovní rada „nezastřeluje“ příliš agilně. Anebo že by si její noví členové jen užívali novou hračku? „Zkouší, co ekonomika, finanční trhy a kurz koruny snesou,“ podezřívá je Helena Horská.
Koruna na snížení sazeb reagovala oslabením, které by se v nejbližší době nemělo prohloubit, protože už předchozí výnosnost české měny nebyla pro krátkodobé investování vhodná. Dlouhodobější vývoj je pod otazníkem. Hlavní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán nevylučuje oslabení koruny až pod 31 Kč za euro a klade si otázku, co by centrální banka dělala za takových okolností, když si vystřílela prach. V této souvislosti stojí za připomenutí postřeh Davida Marka z Patria Online, že koncem února, kdy rychle sílící koruna prorazila hranici 30 korun za euro, ČNB nezasáhla a nechala si to až na minulý týden, kdy se měnové podmínky zmírnily a koruna oslabila na 30,40 za euro před schůzí bankovní rady.
Zastánci a kritici rozhodnutí bankovní rady jsou ale přibližně v rovnováze. Vyhlídka poměrně vysokého ekonomického růstu za velmi nízké inflace je silný argument. Vládě přináší snížení sazeb ještě další příjemnost v podobě levnější obsluhy dluhu. Pro širší masy vzroste atraktivnost pevně úročeného stavebního spoření a zřejmě zlevní hypotéky. Jinak je to ale mizérie. Dnešní cena peněz je objektivním podnětem pro zadlužování domácností, na jehož příliš rychlé tempo sama centrální banka upozorňovala. „Nejsem si jist, zda je dobré, když sazby nepřinášejí střadatelům skoro žádné výnosy,“ řekl Hospodářským novinám člen nejužšího vedení ING Jiří Rusnok, „to lze akceptovat krátkodobě, ale u nás se z toho už stává střednědobá záležitost.“
