V pátek většina kanceláří působí prázdným dojmem. Jen těžko bychom dnes hledali někoho, kdo by na konci týdne nevyužil benefit home office. Po koronavirové pandemii nám připadá setkávání ve virtuálním prostoru přirozené a nabízet možnost pracovat pár dní v týdnu z domova se u pohovorů bere téměř jako samozřejmost. Skutečný vliv home office na ekonomiku se však podle listu The Wall Street Journal (WSJ) teprve začíná projevovat.
Před pár měsíci se internet smál 3D modelu Anny – příslušnice budoucího ,druhu‘ Homo Home-officus z roku 2100. Anna má oteklé oči, křivou páteř, povislé svaly a prsty jako hrábě. A ačkoliv se jedná jen o vtip, pětinásobný nárůst práce z domova, který v USA po pandemii nastal, považují někteří za největší změnu pracovního trhu od druhé světové války. Zasáhla téměř všechny manažery a od základů změnila mnoho odvětví, včetně realitního byznysu a služebních cest. A jak se nyní ukazuje, vedla také k odlivu lidí z center měst na předměstí.
Na home office jsme si zvykli
Hybridní pracovní model, jak ho známe dnes, se pravděpodobně v dohledné době nezmění. Zatímco loni i předloni ještě lidí, kteří se vraceli do kanceláří, přibývalo, v roce 2023 se tento počet stabilizoval. Práce z domova se stala normou pro řadu profesionálů.
„Práce z domova s námi zůstane. Výmluvným údajem je číslo sledující, kolik Američanů použilo elektronické karty, aby se dostali do svých kanceláří. Tento měsíc byla míra obsazenosti na 50 procentech úrovně února 2020. To je šokující – v kanceláři se tráví o polovinu méně dní než těsně před lockdownem,“ uvedl pro The Times profesor ze Stanfordské univerzity Nicholas Bloom.
Ne všichni slaví
Zatímco řada zaměstnanců si nastalou situaci pochvaluje, pro majitele kancelářských a maloobchodních nemovitostí v centrech měst představuje tento hybridní model práce pohromu, v důsledku které počítají velké finanční ztráty – častý home office totiž vytvořil ve městech takzvaný koblihový efekt. To znamená, že periferie jsou tak jako u donutu naplněné k prasknutí, zatímco uprostřed zůstává prázdno. Jak miliony lidí přestaly denně dojíždět do centra, maloobchody nebo kavárny a restaurace, kam tito zaměstnanci chodili o pauze na oběd, přišly o zisk. V USA navíc většina budov v srdci měst patří penzijním a nadačním fondům nebo rodinným firmám, které vinou současného stavu ztratily stovky miliard dolarů investic.
Nezájem firem o kancelářské prostory má za následek, že některé prázdné budovy se pomalu mění na bytové domy a méně kvalitní kanceláře čeká demolice. Případné oživení administrativního developmentu bude trvat několik let, pakliže vůbec přijde. Podle prognóz jedné významné leasingové společnosti, jejíž název WSJ neuvádí, potrvá až do roku 2033, než se obsazenost kanceláří v San Francisku, možná nejhůře postiženém městě, vrátí na předpandemickou úroveň.
Změna ale bolí i železnice a dopravní podniky. V USA se nyní jezdí téměř o třetinu méně než před covidem. Náklady na vypravení vlaku však logicky zůstávají stejné, ať už je prázdný, či plný, a tak vznikají deficity v rozpočtu a jednotlivé dopravce musí zachraňovat vládní dotace. A konečně, poslední poraženou stranou jsou velká města, neboť když se z nich lidé odstěhovali, vzali s sebou i své daně, což vedlo k omezení počtu škol nebo třeba policistů.
Sbohem, dojíždění!
Vyhrál alespoň někdo? Ale jistě, přece právě zaměstnanci! V celostátních průzkumech uvádějí, že si možnosti pracovat z domova dva nebo tři dny v týdnu cení stejně jako osmiprocentního zvýšení platu. Absence dojíždění do práce navíc šetří spoustu času, takže si mohou dopřát více volna na své koníčky nebo rodinu. Díky tomu u nich klesá i míra stresu.
Jedna z nedávných studií zdůraznila, že typický americký zaměstnanec pracující z domova stráví péčí o děti o 40 minut více času týdně právě díky tomu, že se vyhne každodennímu dojíždění. Méně aut, vlaků a vytopených kanceláří ocenila také příroda – pokud totiž lidé nependlují, vyprodukují asi o 15 procent emisí méně. Dvojnásobnou výhodu pak představují klidnější silnice bez dopravních zácp. Podle údajů společnosti Inryx je ranní cesta do práce pro ty, kdo ji absolvují, o 10 procent rychlejší než dříve.
A možná vůbec nejvíce z hybridního modelu profitují firmy. Výzkum zjistil, že režim tři dny v kanceláři a dva doma nemá na produktivitu pracujících vliv a zároveň umožňuje podnikům ušetřit náklady na nábor a udržení zaměstnanců.
V rámci světa jsou však Spojené státy spíše výjimkou. V Evropě a na Blízkém východě se do kanceláří vrátilo mezi 70 a 90 procenty zaměstnanců. V Asii je obsazenost kanceláří dokonce vyšší než před covidem, zatímco v Česku je zaplněno 93 procent administrativních prostor a výstavba se nehýbe.
„Změna není snadná. Některá centra měst se budou muset znovu obnovit a proměnit. Ale jako ekonom jen málokdy vidím změnu, která by byla pro většinu amerických podniků a zaměstnanců tak výrazně pozitivní. Měli bychom podpořit revoluci práce z domova, která konečně přinesla oboustranně výhodné řešení,“ vybídl na závěr Bloom.
