Zdá se, že snaha čínské vlády zasáhnout proti chlubení se bohatstvím ze strany movitých obyvatel, o které jsme informovali minulý týden, dopadá na první luxusní značky. Pokles tržeb v Asii hlásí třeba největší světový prodejce luxusního zboží LVMH, do jehož skupiny patří mimo jiné výrobce kabelek Louis Vuitton, producent šampaňského Moët & Chandon a koňaku Hennessy či prodejce šperků Tiffany & Co.
Jen v asijských zemích, které v tomto případě zahrnují Čínu, ale chybí v nich například Japonsko, se tržby od dubna do konce června propadly meziročně o 14 procent, zatímco v prvním kvartálu byl pád oproti loňskému roku šestiprocentní. I vlivem toho zpomalil celkový růst tržeb skupiny na jedno procento.
„Výsledky za první pololetí odrážejí pozoruhodnou odolnost LVMH v prostředí ekonomické a geopolitické nejistoty. I když skupina zůstává v současném kontextu ostražitá, k druhému pololetí přistupuje s důvěrou,“ uvádí deník The Guardian s odkazem na předsedu představenstva a generálního ředitele skupiny Bernarda Arnaulta.
Trend napříč luxusním světem
Zatímco loni v dubnu se LVMH stala první evropskou společností s hodnotou vyšší než 500 miliard dolarů (tehdy asi 10,7 bilionu korun), aktuálně čelí 20procentnímu poklesu ceny svých akcií. Na druhou stranu s prodeji v Asii ani zdaleka nebojuje sama. O pětinu klesly tržby v pevninské Číně třeba britské luxusní módní značce Burberry. A horším výsledkům čelí i švýcarský výrobce hodinek Swatch Group, jehož tržby v Číně se v meziročním srovnání za první pololetí letošního roku propadly o 14,4 procenta.
Slabší prodeje hlásí i společnost Richemont, jež vlastní producenta šperků Cartier. Její tržby se v pevninské Číně, Hongkongu a Macau na konci druhého čtvrtletí meziročně propadly o 27 procent. Kvůli obavám ze slabé spotřebitelské poptávky snížil své prognózy také módní gigant Hugo Boss, a to nejen kvůli upadajícímu zájmu ze strany Číny, ale například i ve Velké Británii. Během tohoto týdne mají finanční výsledky oznámit i další významní hráči v tomto odvětví, včetně Hermes a Kering, která je vlastníkem značky Gucci.
Nižší zájem o luxusní zboží ze strany čínských nakupujících souvisí s celkově slabou spotřebitelskou poptávkou v zemi. Podle Reuters se růst tamních maloobchodních tržeb zastavil na 18měsíčním minimu. Čínská ekonomika navíc v druhém kvartálu rostla nejpomaleji od prvního čtvrtletí loňského roku. Za původní prognózou 5,1 procenta zaostávala o 0,4 procentního bodu.
Kromě toho zemi nepomáhá ani vleklá realitní krize či současný trend takzvané luxusní hanby, kdy se Číňané za nákup luxusního zboží stydí. Jedním z důvodů je skutečnost, že se tamní vláda v posledních třech letech snaží prosazovat společnou prosperitu, tedy životní styl, v rámci kterého žijí obyvatelé na obdobné úrovni. Proti chlubení se bohatstvím pak začaly úřady zasahovat od letošního dubna, kdy několika čínským influencerům s okatým luxusním životním stylem zakázaly přístup na sociální sítě.
