Hon na imunitu

Vláda na prvním pracovním zasedání schválila návrh na omezení imunity poslanců a senátorů

Vláda začala tím, co se bude lidem líbit. Minulou středu na prvním pracovním zasedání jednomyslně schválila návrh zákona na omezení imunity poslanců a senátorů. ODS, TOP 09 a Věci veřejné se k tomu zavázaly v koaliční smlouvě podepsané 12. července. Po pouhých devíti dnech si tenhle její bod mohou trojkoaličníci „odfajfkovat“. Šíře imunity českých zákonodárců „lid obecný“ léta nelibě nese a čin vlády ocení. Od února 1998 byl svědkem trapné plejády třinácti pokusů o omezení imunity, z nichž jen částečně úspěšný byl ten o přestupcích z února 2002. Ostatních dvanáct skončilo nezdarem. Buď opoziční návrh „zabily“ vládní strany, či naopak, případně co schválila sněmovna, zamítl Senát, a s čím přišel Senát, neosvojila si zase sněmovna. S trapným „zdůvodněním“, že omezení imunity je sice žádoucí, ale dotyčný návrh „není dostatečně komplexní“ a bude jej třeba přepracovat, se naši zákonodárci těšili v evropském kontextu nadstandardní imunitě. To teď skončí! K ústavní většině aspoň 120 hlasů stačí Nečasově vládě získat na svou stranu dva opoziční poslance. Přemlouvat je ani nebude muset, neboť ČSSD a KSČM omezení imunity v minulosti prosazovaly a jen z kaprice pravo-středové vládě, která s ním teď přichází, svůj postoj změnit nemohou. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ostatně prohlásil, že po prvním čtení ve sněmovně se jeho strana možná pokusí o nějaké změny vládou navrhované ústavní novely, nicméně že sociálním demokratům jde o zrušení přestupkové a omezení trestněprávní imunity. Návrh projde nejspíš i „horní komorou“, přestože senátoři Jaroslav Kubera a Jiří Pospíšil z ODS se chtějí pokusit o omezení imunity jen na projevy v Parlamentu. „Vzhledem k atmosféře všeobecného honu na čarodějnice,“ jak prohlásil Kubera, si však jejich maximalistický návrh Senát stěží osvojí. S imunitou to může být hladká záležitost, dokonce i kdyby se projednávání ústavní novely protáhlo až za říjnové volby třetiny Senátu a poměr sil v něm se změnil ve prospěch ČSSD. Vše nasvědčuje tomu, že na čtrnáctý pokus imunita zákonodárců (nikoli ústavních soudců!) omezena bude. Co se změní? Zcela zrušena bude přestupková imunita. Při spáchání například dopravního přestupku si už poslanec či senátor nebude moci vybrat, zda se nechá potrestat od policie, nebo od mandátového a imunitního výboru „své“ komory. Mimochodem taxa imunitního výboru bývá patnáct tisíc korun plus politická ostuda, a proto se zákonodárci od přijetí novely z roku 2002 častěji nechávají trestat policií jako běžní občané a imunity nevyužívají. Podstatnější změna se týká trestněprávní imunity zákonodárců. Dosud je tomu tak, že pokud sněmovna poslance či Senát senátora odmítne vydat k trestnímu stíhání, je toto stíhání v dané věci navždy vyloučeno. Změna spočívá v tom, že trestněprávní imunita bude omezena na dobu výkonu mandátu – u poslance na čtyři a u senátora na šest let. Nebude-li vzápětí znovu zvolen členem Parlamentu, policie ho bude moci trestně stíhat. Beze změny však zůstává možnost zadržet poslance či senátora přímo při trestném činu nebo bezprostředně poté. A pokud dá do 24 hodin souhlas s jeho zadržením předseda sněmovny či Senátu, o zákonodárci jako o jiném smrtelníkovi rozhodne do 48 hodin soud, který ho může poslat i do vazby. Stejně jako u nás se imunita nevztahuje na „přistižení při činu“ na zákonodárce v Německu, Rakousku, Itálii, Dánsku, Švédsku a ve Španělsku. Imunita je privilegiem a budou tací, jímž se její omezení v rozsahu navrženém Nečasovou vládou bude zdát nedostatečné. Nechť tedy považují předkládanou ústavní novelu za mezikrok ke stavu, v němž bude imunita omezena jen na politické projevy a výroky v Parlamentu. I pak však bude třeba jisté míry ochrany i mimo něj. Ochrany, která zaručí, že zákonodárci budou moci vykonávat svůj mandát bez rušivých zásahů státní moci. Vzpomínáte si na začátek roku 1998, kdy byl těsně před volbou prezidenta republiky zadržen pro verbální delikt, učiněný však už o rok dříve, poslanec a šéf republikánů Miroslav Sládek? Po „rudolfínském projevu“ se tehdy ODS odvrátila od Václava Havla. Záleželo na každém hlasu, i na Sládkově, bude-li opět zvolen prezidentem. Sládek však nebyl k volbě na Hrad eskortován, byť být mohl. Nezbytná míra poslanecké imunity musí zůstat zachovaná i proto, aby se podobně trapné a pro demokracii nebezpečné situace nemohly opakovat.