To je jistě v pořádku a řada změn a úprav potěší. Jenže jednou z nejvýznamnějších změn, která se dotkne velkého množství podnikatelů a zvýší jejich daňovou zátěž, je opět omezení výdajových paušálů. A to již tak pozitivní není. „Hon na paušálisty“ tedy pokračuje a lze jen stěží hovořit o podpoře podnikání v českých zemích.
Omezení výdajových paušálů
Změny a novinky se dotknou zejména daňového zatížení fyzických osob. Omezení výdajových paušálů bylo zavedeno již od roku 2013, a to pro 30- a 40procentní výdajové paušály. Nově však bude od roku 2015 možno uplatnit výdaje pouze v limitované výši také při použití 60- a 80procentního výdajového paušálu, což znamená pro řadu živnostníků významné omezení, komplikace a vyšší daňové zatížení.
Tím to ale pro paušálisty nekončí. Pro všechny osoby s příjmy z podnikání, které budou v roce 2015 uplatňovat paušální výdaje, nadále platí, že nemohou uplatnit slevu na manželku či daňové zvýhodnění na děti. Poplatník tak ztratí slevu na manželku ve výši 24 840 korun a daňové zvýhodnění na dítě 13 404 korun.
V případě souběhu příjmů z podnikání a ze zaměstnání bude nárok na daňové úlevy na manželku a na dítě zachován za podmínky, že základ daně s využitím paušálu bude nižší než polovina celkového základu daně, tedy zjednodušeně řečeno, člověk vydělá více v zaměstnání, než bude jeho základ daně z podnikání s vyžitím paušálních výdajů.
Dvoumilionová hranice
Poplatníci s příjmy nad dva miliony korun by si tak měli klást základní otázku, zda pro ně nebude výhodnější začít uplatňovat výdaje ve skutečné výši, tedy například začít vést daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. A důvody, proč je vše nutné si propočítat nejlépe už nyní, jsou dva.
Jednak podnikatelé s vyššími příjmy, kteří budou chtít vykazovat skutečné výdaje a tyto výdaje zaznamenávat v daňové evidenci nebo v podvojném účetnictví, musejí již od ledna 2015 věnovat pozornost shromažďování všech dokladů prokazujících uskutečněné výdaje (paragony za nákupy pohonných hmot, kancelářského materiálu, zaplacené školení atd.). Druhým důvodem pro včasné posouzení toho, zda za rok 2015 bude podnikatel používat skutečné výdaje, a nikoli paušál, je povinnost úpravy základu daně za rok 2014 v případě změny uplatňování výdajů.
Pokud tedy podnikatel v roce 2014 používal paušál na výdaje a v roce 2015 bude uplatňovat skutečné výdaje, pak mu platný zákon o daních z příjmů ukládá povinnost zvýšit základ daně za rok 2014 o hodnotu neuhrazených pohledávek, které by v případě úhrady pro něho znamenaly zdanitelný příjem, a o hodnotu nespotřebovaných zásob (zboží či materiálu).
Změn je na 300 a kromě zákona o daních z příjmů novelizuje dalších 17 zákonů i daňový řád, to vše pod heslem boje proti daňovým únikům.
Tato úprava základu daně se provede v řádném daňovém přiznání, které bude podávat poplatník za rok 2014 do 1. dubna 2015 nebo v prodloužené lhůtě do 1. července 2015. Tyto úpravy základu daně ovlivňují i základ pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění, promítnou se tedy také v přehledech podávaných v návaznosti na řádné daňové přiznání.
Pokud to poplatník nestihne, tyto úpravy základu daně za rok 2014 neprovede a uplatňovat skutečné výdaje za rok 2015 se podnikatel rozhodne například až v prosinci 2015, pak je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2014. Naštěstí s tímto dodatečným daňovým přiznáním nejsou spojeny žádné sankce ze strany finančního úřadu, pokud toto dodatečné daňové přiznání bude podáno nejpozději v termínu pro podání řádného daňového přiznání za rok 2015, kdy ke změně uplatňování výdajů došlo (tedy do 1. dubna 2016 nebo 1. července 2016).
Podnikatel bude však muset také vyhotovit opravné přehledy za rok 2014 pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Sankcí za pozdní rozhodnutí je tedy především zvýšená pracnost a dodatečné administrativní náklady podnikatele, takže se opravdu vyplatí důkladně se zamyslet, propočítat a rozhodnout raději již před zpracováváním daní za rok 2014 nebo při něm.
Osvobozené příjmy
A velkou změnou, která může leckoho zaskočit, respektive svými důsledky přinést značné rozčarování, je nová povinnost poplatníků, kteří dosáhnou osvobozených příjmů vyšších než pět milionů korun. Může jít o osvobozený příjem z dědictví nebo daru od příbuzného v přímé linii, případně o příjem z prodeje akcií či podílu na společnosti s ručením omezením. Počínaje rokem 2015 budou poplatníci povinni tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjmy obdrží.
Za nesplnění této povinnosti může být udělena poplatníkovi pokuta ve výši deseti procent z neoznámeného příjmu. Pokud příjem oznámí na základě výzvy správce daně, případně pokud tuto povinnost nesplní ani na základě výzvy, bude pokuta činit 15 procent neoznámeného příjmu. Což se prakticky rovná zdanění.
Zákon o daních z příjmů uvádí, že v oznámení bude poplatník uvádět výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. V tuto chvíli není zcela jasné, jakou formou bude toto oznámení podáváno. Bude poplatník nucen podat daňové přiznání, i když daň neplatí a jinak ho nepodává? Nebo bude pro tuto povinnost zřízen speciální formulář? Otázek více než dost…
Úleva pro důchodce i rodiče
V novele jsou ale i příjemnější úpravy, respektive jde o návrat zpět k již zavedenému. Mám na mysli například základní slevu na poplatníka pracujícím důchodcům, která byla obnovena již pro roky 2013 a 2014 Ústavním soudem, k úpravě v zákoně o daních z příjmů však dojde až od roku 2015.
Zároveň také bude obnoveno ustanovení, které umožňuje osvobození pravidelně vyplácených důchodů pouze v případě, kdy poplatník v daném zdaňovacím období nebude mít příjmy ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a pronájmu vyšší než 840 tisíc korun.
Změny a novinky se dotknou zejména daňového zatížení fyzických osob.
Pozitivní dopad bude mít novela na poplatníky uplatňující daňové zvýhodnění na vyživované děti. Zvýšeno bude daňové zvýhodnění na druhé dítě o dvě stě korun měsíčně a na každé další dítě o tři sta korun měsíčně. Roční daňové zvýhodnění na první dítě bude zachováno ve výši 13 404 korun, na druhé dítě bude činit 15 804 korun a na každé další dítě pak 17 004 korun.
Zavedena bude také nová sleva na dani za umístění dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku, jejíž maximální roční výše na jedno dítě bude limitována částkou měsíční minimální mzdy. Sleva ale nebude mít režim daňového zvýhodnění.
Pokud tedy převýší daňovou povinnost poplatníka, nevznikne nárok na daňový bonus. Slevu bude možné uplatnit poprvé za zdaňovací období, ve kterém nastane účinnost zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.
Výše uvedené omezení paušálů povede podnikatele s vyššími příjmy k hledání cesty daňové optimalizace a ještě jednou doporučuji tuto cestu hledat raději dřív než později. Profese účetních a daňových poradců z toho může mít jen radost a lze předpokládat vyšší poptávku po jejich práci, protože řada podnikatelů bude přecházet z paušálních výdajů na vedení daňové evidence či podvojné účetnictví. Možná se zvýší i množství těch, kteří budou volit podnikání prostřednictvím sdružení či právnické osoby.
O tom, zda tato cesta novelizace povede ke snížení daňových úniků, se snad budeme mít možnost přesvědčit na základě výběru daní v roce 2016. Rozhodně podle mě tento krok není podporou podnikání nebo jeho zjednodušením.
Autorka je partner TPA Horwath
Čtěte také:
Daňové úlevy přípraví stát o víc než 400 miliard ročně
Velký přehled: Jak si rodiny s dětmi přilepší v roce 2015
Darovat potraviny na charitu bude pro firmy levnější a jednodušší
